Letos však jaro začalo dříve a ochránci přírody, kteří se každoročně snaží obojživelníky od smrti na silnici uchránit, jsou proto v pohotovosti.

„Na nejvíce postižených místech stavíme bariéry, podél kterých jsou v pravidelných intervalech zakopány kyblíky," přibližuje David Číp ze sdružení Jaro Jaroměř, jak žábám a čolkům pomáhají.  „Žáby se pohybují podél bariér a po cestě padají do kýblů, v nichž je poté bezpečně přenášíme na druhou stranu silnic," upřesňuje.

Umírají i vzácné a ohrožené druhy
Vedle vcelku běžných skokanů hnědých a ropuch obecných umírají na východočeských silnicích i druhy, které jsou zapsány červeném seznamu ohrožených druhů.
Mezi takové obojživelníky patří například kuňka obecná, žába s oranžově zabarveným břichem.
Situaci podle Davida Čípa zhoršuje i skutečnost, že žáby zpravidla k přechodu silnice nevolí nejkratší možnou cestu. Riziko srážky se tak zvyšuje.

Nebezpečí nicméně nehrozí jenom žábám, ale i člověku. „Na Broumovsku byla silnice v jednom místě natolik znečištěná těly obojživelníků, že se na těch místech smýkala auta," uvádí Číp.  Populace obojživelníků je navíc přirozeným nepřítelem obtížného hmyzu a výrazné úbytky žab se mohou projevit zvýšeným výskytem komárů.

Na záchraně obojživelníků se tak každým rokem podílejí desítky dobrovolníků.

„Záleží to hodně na počasí, když je hezky, tak je účast samozřejmě vyšší," říká Číp. Občas dobrovolníkům pomáhají i děti ze škol, pro které je to vynikající způsob, jak zajímavou formou poznat českou přírodu.

„Obojživelníků ubývá, a opravdu hodně jich zahyne na silnicích. Snažíme se s tím něco dělat," přibližuje jeden z dobrovolníků Pavel Šolc, proč se celé akce pravidelně účastní.

Od příštího pondělí má sdružení Jaro Jaroměř v plánu začít s odchytem na silnici mezi Miletínem a Hořicemi v Podkrkonošší. „Každou pomoc uvítáme," říká Číp.   (dr)