Jako by vysoká funkce tyto lidi až příliš vzdálila od struku, který je dosud živil blahodárným stranickým mlékem. Byli odstaveni. Zrekapitulujme si jejich příběhy.

hejtmani - infografika

Příběh první: Pavlík

Vzpomene si ještě dnes někdo na Pavla Pavlíka? Nenápadný muž, kterého na trůn nově vzniklého krajského úřadu vynesla ODS. Přednosta Okresního úřadu v Liberci v sobě nezapřel úředníka spíše než prezidenta kraje, jak se hejtmanům neoficiálně přezdívá, byl pilnou včelou, která dirigovala vznik tohoto nového, většího územně samosprávního celku.

Dodnes, pokud chcete najít Pavlíka na fotografiích, seznámit se s jeho názory a postoji, příliš neuspějete. Nemá internetové stránky, facebook, stranický web o něm mlčí. Ten muž jako by předem věděl, že jeho role je být spíše technologem než politikem. Tomu nasvědčují i jeho slova z roku 2009: „Domnívám se, že ve druhém volebním období by měl na funkci hejtmana přijít jiný člověk než jsem já, skutečný politik.“

Tak schválně, slyšeli jste ještě někdy potom tak pokorné a sebekriticky vyznívající hodnocení vlastního působení? Za Pavlíkem se zavřela voda, v dalších volbách již nekandidoval a dnes o něm nejsou prakticky žádné zprávy. Má být v důchodu.

Příběh druhý: Skokan

V roce 2004 kraj zmodral ještě víc a to doslova. Drtivé vítězství ODS přineslo 22 křesel. Někdejší starosta České Lípy byl z jiného těsta než Pavlík. Přes 2 metry vysoký občanský demokrat budil pozornost, kamkoliv přišel. Média měl rád, rád se fotografoval a za 4 roky svého působení objel kraj křížem krážem. Uměl si ze sebe udělat i srandu, to když jej třeba starosta Bozkova při vyhlašování Vesnice roku pozval na pódium jako „hejtmana Sokola“. Skokan reagoval pohotově: „Modrý pták sice jsem, ale sokol nikoliv.“

Co způsobilo, že mimořádně populární hejtman znovu nekandidoval? Odpověď bychom našli v záznamech tajných stranických jednání, z nichž vzešel jako lídr ODS Radim Zika - dosavadní Skokanův náměstek. Víme, že Skokana podpořila českolipská ODS. Svou vahou je ale rozhodující liberecký region a tady si přáli Ziku. Není se čemu divit, Zika jako bývalý asistent šéfa krajské ODS Přemysla Sobotky měl silnou pozici, byl ovladatelnější a otevřeně jej podporoval i primátor Jiří Kittner. Silný kalibr.

Petr Skokan, odsunutý rodnou stranou na druhou kolej, zkusil štěstí v senátních volbách, kde ale dali voliči přednost Karlu Kapounovi (ČSSD). Pak o sobě dal ještě vědět, když se rozkmotřil s ODS a vystoupil z ní. Otevřenou náručí jej přivítaly tehdy ještě nezprofanované Věci veřejné.

Doba, kdy se o Libereckém kraji hovořilo jako o baště občanských demokratů, pomalu končila. Doplatil na to i favorizovaný Radim Zika. Voliči jej i jeho stranu poslali do opozice. Nastal oranžový věk, ani ten ale nezaručil, že hejtman nebude před volbami lovnou zvěří.

Příběh třetí: Eichler

Kariéra bankovního úředníka byla strmá. Nikdo jej v kraji neznal a málokdo by na něj vsadil. Jenže ČSSD tehdy použila trik, kdy si přivlastnila problematiku zdravotnických poplatků a udělala z něj krajské téma. Neochota platit 30 korun u doktora vynesla sociálním demokratům jasné vítězství. Překvapeni byli i sami sociální demokraté. Na svůj předvolební slib zrušit zdravotnické poplatky ale brzy zapomněli. V červnu 2010 jejich proplácení pacientům skončilo, prý kvůli EU, která hrazení poplatků pouze ve vybraných zdravotnických zařízeních vnímala jako diskriminaci pro ostatní.

Hejtman byl ale přesto nesmírně populární, tradičně se umísťoval v první pětce hejtmanské soutěže obliby. Pomohlo mu, že dobře zvládl svou roli při povodních, za kterou ho pochválil i Přemysl Sobotka a tou dobou už i „véčkařský“ Petr Skokan. „Ty povodně zkrátka ustál na jedničku. Nechoval se jako politik nebo úředník, ale jako krizový manažer,“ zdůraznili Eichlerovy přednosti.

Jenže to doživotní místečko na trůnu kraje nezaručí. Sociálním demokratům vadilo, že Eichler byl víc v Bruselu než v Liberci a že svou politiku neprodával víc veřejnosti. Tiskovky udělal dvě do roka a i na nich mluvil víc o Evropské unii, než o tom co pálí lidi pod Ještědem. Stal se neviditelným.

Dobrého půl roku před tím, než zvěsti potvrdil stranický sněm se vědělo, že Eichler na kandidátce do krajských voleb nebude. Strana ho vyslala do voleb do senátu. Hejtman to musel tušit, neboť tento scénář sám novinářům nevyvracel. Lídrem ČSSD se stala dvaačtyřicetiletá zástupkyně ředitele v domově důchodců ve Velkých Hamrech Lenka Kadlecová. Zafunguje kouzlo „nové neokoukané tváře“ podruhé? Ukáže se na podzim.