Zhruba dvě sta padesát prvňáčků se v městě chystá nastoupit v novém školním roce do desítky nových tříd. Vyplynulo to ze statistiky zdejší radnice, která obhospodařuje čtyři školy základní a dvě speciální.

„Otevřeme tradičně dvě třídy prvňáčků, avšak do šestých tříd jsme museli pětadvacet dětí odmítnout, protože nemůžeme překročit kapacitu školy (600). Bojím se ale toho, aby se nám to v budoucnosti nevymstilo," řekl pro Deník ředitel Jaromír Frič ze ZŠ v ulici 28. října. Dále upřesnil, že více než polovina dětí k nim přichází ze spádové oblasti, ve škole ale mají například i dvanáct Vietnamců, kteří jsou většinou velmi snaživí.

S nimi žádné potíže nejsou, což se prý o jiných etnických menšinách bez výjimky říci nedá. V otázce ministerstvem zaváděné inkluze byl však Frič mnohem zdrženlivější.

Podle něj se totiž důležité parametry mentální vyspělosti těchto dětí dají s určitostí stanovit až někdy po druhém a třetím ročníku, a teprve pak rozhodnout o jejich konečném zařazení. „Výuka několika autistů ve třídě není jen otázka peněz, což je samo o sobě složité. Jde především o sehnání dostatečně erudovaných asistentů, a pak, jejich činnost každopádně negativně ovlivní kvalitu a průběh výuky ve třídě. Mám dojem, že těm, kteří to na ministerstvu připravovali, chybí potřebné zkušenosti z praxe," poznamenal ředitel.

Inkluze nevyřeší sport a matematiku

Řediteli Michalu Loukotovi ze ZŠ v ulici Skálově se hlásí více než šest desítek prvňáčků, takže i se sedmi očekávanými odklady otevřou po prázdninách tři třídy a naplní školu více než z šedesáti procent.

Ti však budou v odloučené budově v Alešově ulici, kam se pravidelně stahují děti z okolí sídliště u vlakového nádraží, ale i Přepeř, Jenišovic, Rohozce, Daliměřic, přilehlé vilové čtvrti, které původně docházely do mateřských školek v okolí.

Škola ve Skálově ulici je navíc známá navýšenými hodinami tělovýchovy, z níž pak obvykle vycházejí nadějní sportovci jako například Adam Sebastian Helcelet. Ani Loukota není z inkluze propagované ministerstvem nikterak nadšen.

„Máme ve škole několik dětí postižených autismem, nevidomé, i děti na vozíčku, což zvládáme bez potíží, ale k inkluzi v tomto rozsahu, jako takové, je potřeba přistupovat individuálně. Proto my například jednáme s rodiči citlivě už od příchodu prvňáčků a zatím se nám to daří," řekl nám Loukota, který je rovněž zastáncem zachování speciálních škol.

Dětem chybí zručnost a fyzička

Bezmála stovka (91) budoucích prvňáčků se zatím hlásí do ZŠ v Žižkově ulici řediteli Ivo Filipovi, který rovněž počítá s otevřením tří nových tříd.

„Pracujeme tu už se třemi dětmi postiženými lehčím autismem, avšak s jejich financováním se vyrovnáváme horko-těžko," konstatoval ředitel. Ani on není příznivcem nového záměru ministerstva, protože podle svých zkušeností nevěří tomu, že jeho pracovníci i po dvouletém odkladu najdou přijatelnou náhradu systému, který byl doposud funkční.

Všichni tři oslovení ředitelé se navíc shodli v tom, že stále klesá nejen fyzická zdatnost dětí a jejich šikovnost, ale i vyjadřovací schopnosti a především pak běžný odhad, prostorové vidění, logické myšlení a úvahy, které ovlivňuje menší a jednodušší výuka matematiky, vědy od nepaměti považované za základ veškerého vzdělání.

Otakar Grund