Nejvíce nemocných bylo v Královéhradeckém kraji v roce 2014 kdy, bylo nahlášeno sto čtyřicet případů, z toho jednatřicet v okrese Hradec Králové. O rok později bylo nahlášeno o čtyři případy méně. Během první poloviny letošního roku se počet nemocných v okrese vyšplhal na osmnáct.
„Přestože se vždy jedná o virové hepatitidy a klinický průběh akutní fáze je obdobný, tak z hlediska přenosu, způsobů šíření i osudu nemocných jsou zde velké rozdíly. Každý akutně nemocný patří na infekční kliniku," říká Ivan Kučera, ředitel Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje a poukazuje na to, že každý typ žloutenky je něčím odlišný.
Prevence především
Typ A a B se přenáší především krví a pohlavním stykem, přičemž prevence je stejná jako u viru HIV. Před těmito typy je nejlepší se chránit používáním rukavic při ošetřování krvácejících a chráněným pohlavním stykem. Rizikovou skupinou jsou potom nitrožilní narkomani.
„Z hlediska zdravotních důsledků je nejrizikovější hepatitidou typ C, neboť většina zjištěných případů jsou již chronické průběhy, kdy předtím nemoc často probíhá skrytě a není proti ní očkování," dodává Kučera.
Poslední typ E se vyskytuje především při konzumací vepřů při rožnění nebo grilování, ale přenos z člověka na člověka je spíše výjimečný.
V roce 2014 se na Hradecku nejvíce vyskytoval typ A, kterým bylo nakaženo šestnáct lidí, o rok později jich bylo třináct. Druhým nejrozšířenějším typem je hepatitida E, kterou se před dvěma lety nakazilo osm lidí, stejně je tomu i v průběhu letošního roku.
Podle Kučery je nejlepší prevencí proti žloutence osobní hygiena, jako je důkladné mytí rukou, jelikož k nákaze dochází požitím viru.
Proti virové hepatitidě A i B si pak lidé můžou individuálně zajistit očkování. „Krajská hygienická stanice každý případ šetří a nastavuje protiepidemická opatření. To je zcela zásadní, aby se infekce nešířila dále," dodal na závěr Kučera.
Martin Prokeš
