Komunisté systematicky pracovali na převzetí moci v poválečném Československu a potlačovali projevy vlastenectví na venkově. Obnovení Selské jízdy jim bylo trnem v oku. „Selská jízda přitom byla tradiční organizace českých zemědělců, která vznikla v době Rakousko-Uherska a největší rozmach zažila za první republiky,“ říká historik Martin Tichý z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Řadě zemědělců účast na nechanické Selské jízdě přitížila při násilné kolektivizaci venkova.

V roce 1942 byla Selská jízda nacisty zakázaná jako nepřátelská organizace. „Spousta členů Selských jízd vstoupila do odboje a řada jich i zahynula. Z deseti členů předsednictva Selské jízdy nepřežilo druhou světovou válku pět lidí,“ připomíná Tichý.

Po konci války Selská jízda usilovala o své obnovení. Proti bylo ministerstvo vnitra vedené komunistou Václavem Noskem. „Byla to národní, vlastenecká organizace. Nejvyšší soud v roce 1947 konstatoval, že veškerý postup ministerstva vnitra proti obnovení Selské jízdy nebyl správný. Tady se ukazuje, že třetí republika už nebyla standardním právním státem. Byl to přechod k totalitnímu státu,“ říká historik.

Janákův východočeský sbor selských jízd Nechanice se účastní mnoha akcí.
Selská jízda projela Nechanicemi

Rozhodnutí soudu prakticky Selskou jízdu obnovilo a ta začala v Nechanicích navzdory pokračujícím obstrukcím ministerstva připravovat celostátní setkání na 5. a 6. července.

Místní národní výbory jak v Nechanicích, tak v sousedních Kunčicích akci schválily.

Povolení byla v pořádku

„Veškerá povolení byla v pořádku. Kdo ovšem dělal problém, byl Okresní národní výbor (ONV) v Hradci Králové, jehož předseda Bohumil Mucha byl členem komunistické strany. Dostal jasnou instrukci od ministerstva vnitra, že musí za každou cenu zabránit konání akce,“ popisuje vývoj událostí Tichý.

Do Nechanic a okolí se na začátku července 1947 začalo sjíždět pět tisíc členů Selské jízdy, stovky jich byly na koních. „Chtěli se shromáždit na náměstí v Nechanicích, tam měli vyslechnout projevy, hymnu a odebrat se do Kunčic, kde bylo závodiště. Tam byly v plánu dvoudenní ukázky jezdeckých dovedností v podobě závodů,“ říká Tichý.

Komunisté na místo postupně povolali Sbor národní bezpečnosti a Státní bezpečnost. Nepřehlednou situaci podle historika ještě vyhrotilo povolání 220 mužů pohotovostní jednotky. „Bezpečnostní sbory začaly od 4. července blokovat přístup do Nechanic. Rozestavěly skupinky uniformovaných mužů se samopaly na křižovatky a příjezdové cesty v širokém okolí,“ uvádí.

Selské jízdy zažily dobu největší slávy za první republiky. Pokus o obnovení tradice po druhé světové válce nezákonně překazili komunisté.Selské jízdy zažily dobu největší slávy za první republiky. Pokus o obnovení tradice po druhé světové válce nezákonně překazili komunisté.Zdroj: Paměť národa

Policie zablokovala asi 8 skupin

Obnovené Selské jízdy se měl účastnit i tehdy čtrnáctiletý Bohuslav Rodovský. „Na Selské jízdě jsme byli jako dorostenci. Byl tam i můj otec a strýc Chmelař byl velitel. Pak ale udělali zátah. Na příjezdové cestě do Nových Nechanic postavili dva autobusy. Nikoho nepustili ven ani dovnitř. Nacvičovali jsme na louce. U lesa už stáli esenbáci se zbraněmi,“ vzpomínal na dění syn sedláka ze Starého Bydžova pro Paměť národa. Na přístupových cestách do Nechanic policie zablokovala asi osm skupin Selské jízdy.

Střet s nastupující totalitou se nakonec kromě drobnějších potyček naštěstí obešel bez násilí. „Situace se vyhrotila natolik, že předseda ONV Mucha, když viděl, že vše spěje ke konfrontaci, vydal rozkaz, že zákaz akce nesmí být prosazen pomocí střelby,“ připomíná Tichý další nemyslitelný fakt, že místní politik velel přímo uniformovaným mužům.

Filmařům při natáčení vánoční pohádky Krakonošovo tajemství posloužily jako kulisy zámky Hrádek u Nechanic a Doudleby nad Orlicí.
FOTOGALERIE: Zámky Hrádek u Nechanic a Doudleby si zahrají ve vánoční pohádce

Bohumil Mucha ale nechal na 10 hodin zatknout osm členů předsednictva Selské jízdy. Po jejich propuštění se zástupci organizace s úřady dohodli, že akce se uskuteční ve velmi okleštěné podobě. „V Nechanicích byl projev, který si vyslechli jen ti, co už byli na místě. Několik desítek jezdců Selské jízdy projelo náměstím a akce se rozpustila. Nebyly žádné závody, žádná slavnost. Formulace té dohody byla, že se Selská jízda dobrovolně podrobuje zákazu, které vydalo ministerstvo vnitra,“ dodává Tichý. Pět tisíc soukromých zemědělců se tak po dvoudenní konfrontaci rozjelo do svých domovů.

„Ten příběh je symptomatický. Nechanická aféra je esence toho, co se odehrálo v únoru 1948. Ukazuje se, že se tady porušují zákony a demokratické síly se už nedokázaly prosadit proti komunistům,“ dodává Tichý. Řadě zemědělců pak účast na nechanické Selské jízdě přitížila při násilné kolektivizaci venkova.