Tuto středně velkou potápivou kachnu můžete spatřit na vodní nádrži Rozkoš u České Skalice na Náchodsku, u Ostruženského rybníka na Jičínsku, obývá také rybníky a písníky nedaleko Opatovic i bohdanečské či sousední neratovské rybníky na Pardubicku. Několik jedinců se v minulosti objevilo také v Ptačím parku Josefovské louky na Jaroměřsku. Poláků velkých je ovšem čím dál méně.

Z naší dříve nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh. Za posledních třicet let jsme podle ředitel kanceláře ČSO Zdeňka Vermouzka přišli o třetinu české populace poláků. Důvodem je intenzivní rybníkářství s nadměrnou rybí obsádkou, úbytek příbřežní vegetace a zarůstání břehů a ostrůvků dřevinami. Problematické je také střílení poláků, kteří jsou v Česku dosud na seznamu lovné zvěře.

V Královéhradeckém kraji se letos do rekordního sčítání zapojily bezmála dva tisíce lidí.
Sýkora, vrabec, kos i pták roku. Opeřence o víkendu sčítal rekordní počet lidí

Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav naší rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený. Nicméně dobrou zprávou nejen pro poláka je celounijní zákaz olověných broků na mokřadech, který vešel v platnost ve středu 15. února. Na otravu olovem v Evropě každoročně hynulo milion ptáků. To se má nyní změnit.

„Polák velký je vrubozobý pták, který k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy. Kromě neutěšeného stavu rybniční krajiny musí od září do listopadu čelit lovcům. Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné. V letošním roce budeme usilovat o vyjmutí poláka ze seznamu lovných druhů,“ předesílá Zdeněk Vermouzek.

Některé nové pozemky se stanou součástí pastviny divokých koní a praturů, kteří ornitologům pomáhají s údržbou pestrých luk. Pastvou a rozrušováním povrchu vytvářejí ideální podmínky pro hnízdění mokřadních ptáků a pomáhají tak řešit situace, se kterými s
Ptačí park se rozroste o čtyři hektary mokřadních luk

Poláky velké u nás lze pozorovat celoročně, na jaře ale ve vyšších počtech než v zimě. „Polák velký je naší druhou nejpočetnější kachnou, za kachnou divokou. Každoročně u nás hnízdí 7 tisíc až 14 tisíc párů poláků velkých. Zimu v Česku tráví kolem tří tisíc jedinců,“ popisuje Vermouzek.

Poláci byli u nás v 70. letech 20. století na svém početním vrcholu a dokonce nejpočetnější kachnou. Jenže na konci 70. let se naplno rozběhla intenzifikace hospodaření na rybnících, tedy zvýšené přísuny hnojiv včetně umělých, splachy ze scelených polí a zvyšování obsádek s naprostou převahou jediného druhu – kapra obecného. Zásadní zlom pro rybniční krajinu a její obyvatele nastal v první polovině 80. let. „Rybníkáři ve snaze zvětšit rozlohu rybníků přistoupili k masivnímu vyhrnování bahna na břehy. Bagry při tom zcela zničily pobřežní porosty. Vzniklé valy obsadily náletové dřeviny, čímž došlo k oddělení rybníků od okolní krajiny. Poláci velcí a další druhy vodních ptáků tak rázem přišli o místo, kde bezpečně hnízdit,“ poukazuje Zdeněk Vermouzek.

Kapr jako největší potravní konkurent

Ve 21. století se pak situace ještě zhoršila. Po roce 2000 se pokles počtu poláků kvůli intenzivnímu rybníkářství výrazně zrychlil. Typický rybník současnosti je nevábnou nádrží s hnědozelenou vodou, naplněnou po okraj kapry. Ti jsou přitom pro poláky potravními konkurenty. Kapr jako dokonalý všežravec dokáže v rybníku zlikvidovat téměř veškeré bezobratlé živočichy a jejich larvy žijící na dně i ve vodním sloupci. "Problém není v tom, že by hlady trpěli dospělí ptáci, ale mláďata. Jsou životně závislá na živočišné potravě, které je tak málo, že zpravidla nestačí kachňata nasytit. Samice pak musí převést rodinku na jiný, úživnější rybník, a pokud se jí to nepodaří, ornitologové pak jen bezmocně počítají ubývající mláďata v rodince, až zůstane jen samotná samice,“ vysvětluje Vermouzek.

Polák velký je ptákem roku 2023.Polák velký je ptákem roku 2023.Zdroj: Foto: archiv ČSO/ Jan Grünwald

Pozorujte a poznávejte vodní ptáky!

ČSO vyzývá veřejnost, aby si všímala vodních ptáků ve svém okolí, a pomohla tak s ochranou těchto ubývajících opeřenců. „Kvůli neutěšenému stavu mokřadních biotopů jsme svědky toho, že vodní ptáci ubývají stále rychleji a stále více. Choďte pravidelně k vodě a pozorujte a poznávejte vodní ptáky. Právě v tomto období lze sledovat námluvy a tok vodních druhů ptáků, a proto je lze pozorovat nejlépe z celého roku. Informace o pozorování ptáků je možné po celý rok vkládat do Faunistické databáze ČSO Avif. Díky informacím od veřejnosti zjistíme, kde tito ptáci žijí a případně, jak se jim daří vyvádět mláďata,“ nabádají ornitologové.

Polák velký ve zkratce
Třída: ptáci
Řád: vrubozobí
Čeleď: kachnovití
Délka života: průměrně 6 let; maximálně kolem 20 let
Velikost: 42–49 cm
Rozpětí křídel: 67–75 cm
Hmotnost: 800-900 gramů (v hnízdním období)
Velikost světové populace: 1,5–2,5 milionu jedinců
Velikost hnízdní populace v Evropě podle BirdLife International: 89 700–151 000 párů; nejvíce v Rusku (50 000–80 000 párů) a dále v Česku (7 000–14 000 párů), Rumunsku (2 400–3 000 párů) a na Ukrajině (7 000–9 000 párů).
Polák velký patří mezi potápivé kachny, aktivně se potápí až do hloubky 15 m a pod vodou dokáže strávit až téměř minutu. To jsou však extrémní hodnoty, průměrné ponoření trvá polákovi něco kolem 20–25 sekund a hloubka ponoru běžně nepřekračuje tři metry.