Píše se rok 1944, Evropou zmítá druhá světová válka a pod městem Landeshut (dnes polská Kamiena Gora) se kutá, dělníci tu za nelidských podmínek ve dvanáctihodinových směnách razí rozsáhlé chodby. Nedobrovolně. Jde o vězně zdejší pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen, kteří tvrdou práci zpravidla nejdéle do pár týdnů zaplatí životem.
V té době se Landeshut stal jedním z technologických center německého leteckého průmyslu, v bývalých textilních továrnách sídlila konstrukční kancelář ARADO, která stála i za rekonstrukcí nejslavnějšího proudového letounu 2. světové války - Arado ar 234, vůbec prvního proudového bombardéru. Tady se měl zrodit letoun Arado E.555, připomínající létající stroje ze Star Wars. Proudový bombardér měl být schopen doletu až nad pevninskou část USA a zaútočit.
Vcházíme do podzemí projektu Arado, po průchodu kratším tunelem se před námi objevuje světlo, je slyšet direktivní projev v němčině, v okénku „podřimuje“ snad strážný, vedle zřejmě rozpité nebo dopité láhve. Za ním je vidět vlajka s hákovým křížem i tiskovina s nápisem Volkssturm.
close
info
Zdroj: Deník/Jana Kotalová
zoom_in
Pod Kamennou Horou může být až 11 kilometrů podzemních chodeb, část z nich si zájemci mohou projít s průvodcem.
Další cesta chodbami vede do ošetřovny. Jak vysvětluje průvodce Piotrek, v těchto místech nebyla, nacházela se v dnešní ulici Ksiecia Bolka, kde jsou dva vchody do podzemí. Dostat se do takové nemocnice ovšem ještě nebylo zárukou, že odsud člověk vyvázne živý. Lékaře, kteří odešli na frontu, zastávali v nejednom takovém zařízení třeba i veterináři a někdy i řezníci.
Procházíme další částí podzemí kolem množství dřevěných beden s neznámým obsahem, místy prostory osvětlují červená světla, jinde jen problikávají světélka, jako za mříží, za níž je zatopená část, Piotrek na ni zaměřuje baterku. Upozorňuje, že tam vzadu je zasypaná chodba. Ale tam se tito nadšenci neplánují pouštět do průzkumu - na povrchu dnes stojí Biedronka.
Zbraně, střely i válečná „skartovačka“
Trasa ukazuje i komunikační prostředky, účel některého zdejšího vybavení však nechává průvodce na návštěvnících. Ti tak mohou hádat a seznámit se třeba i s dobovou „skartovačkou“.
Ale to nejzajímavější, kvůli čemu sem mnozí míří, ukrývá největší hala. Nebo není největší? Pod městem vede podle odhadu až 11 km podzemních chodeb, přístupný je jen zlomek a ne vše je objeveno. Ví se o deseti podzemních komplexech umístěných v různých částech města.
play_fill
Na mnoha místech města Landeshut (Kamenné Hory) se začaly intenzívně razit podzemní tunely. Jedna z možností využití mluví o tom, že by mohly plnit funkci protileteckých krytů, ale proč, když sem spojenecké letectvo nemělo šanci doletět? Proč bylo raženo tak velké množství podzemních komplexů, když město nepotřebovalo tolik krytů pro civilní obyvatelstvo? Na tyto a další otázky nemáme do dnešního dne odpověď a dokumentace chybí. /Zdroj: Projekt Arado/
Je také možné, že se do vyhloubených prostor mohly v případě ohrožení přesunout konstrukční kanceláře, potažmo mohly posloužit pro potřeby továren vyrábějící špičkové letecké konstrukce a zbraně.
V srpnu a říjnu 1943 spojenci dvakrát bombardovali Schweinfurt nad Mohanem. Bylo to malé město s méně než 60 000 obyvateli, ale jeho role a význam pro průmysl Třetí říše byly mnohem větší. Továrny umístěné ve městě vyráběly polovinu kuličkových ložisek vyrobených v Německu. Ložiska byla nezbytným prvkem potřebným pro výrobu vozidel, letadel a lodí, proto bylo toto místo strategickým bodem spojeneckých náletů. I přes silnou protiletadlovou obranu a ne zcela přesné poslání se cíle podařilo splnit – část bomb zasáhla továrnu, což snížilo výrobu o více než 30 %. Po bombardování Schweinfurtu se Němci rozhodli továrnu rozdělit a vytvořit menší pobočky v bezpečné oblasti. Dnešní Dolní Slezsko bylo považováno za bezpečnou oblast. Rozhodnutím Ministerstva letectví Třetí říše z 18. května 1944 byly závody na výrobu kuličkových ložisek Kugelfischer a Vereinigte Kügellager Fabriken přesunuty do textilních závodů Kramst, Methner a Frahne ve městě Landeshut (dnes Kamienna Góra - Kamenná Hora). Splňovalo bezpečnostní požadavky – bylo mimo dosah spojeneckých vzdušných sil. /Zdroj: Projekt Arado/
Už v roce 1943 se v závodě J. Rinkel AG tým leteckých konstruktérů pustil do práce na nové konstrukci letounu s dlouhým doletem, který měl dosahovat i vysoké rychlosti a disponovat velkou nosností. Závod fungoval pod názvem Arado.
Na stěně velkého vykutané haly je připevněn nákres letounu, který svým designem zdaleka nezapadá do doby válečných 40. let, má tvar létajícího křídla a působí dost futuristicky. O kus dál ho návštěvníci mohou spatřit v reálu.
Létající křídlo
Jak ale vysvětluje Piotrek, toto létající křídlo jako vystřižené ze ságy Star Wars, je ve skutečnosti pouhou maketou, kterou vytvořili místní nadšenci. V konstrukční kanceláři Arado Flugzeugwerke vznikla v roce 1944 studie letounu, přičemž obsahovala 15 různých návrhů, preferovaná byla verze E555-1 - samokřídlo s šesti proudovými motory a velkou nosností. Technické údaje uvádějí, že mohl dosáhnout rychlosti až 860 km/h a jeho dolet s přídavnými nádržemi měl být téměř 5 tisíc km. Realizace se však nedočkala ani jedna z variant.
V prosinci 1944 se od nákladného projektu upustilo, situace na frontě se zhoršila, dalším důvodem byly zřejmě chybějící součástky a potřeba výroby stíhacích letounů.
Projekt Arado v Kamenné hoře však láká i na jiné zajímavé exponáty a některé jsou podle provozovatelů i evropskými unikáty. Najdete tu například části rakety V-1 a rakety V-2, německý radar, a dokonce i německý šifrovací stroj Enigma. A některé kousky byste tu určitě nečekali, ale nechte se překvapit.
Rozsáhlé podzemí Kamenné Hory jistě ještě ukrývá dost tajemství, dokumentace, která by je odkryla, zmizela. Přijďte odhalit alespoň část.
Kde najdete Projekt Arado: Lubawska 1a, Kamenná Hora (necelých 12 km od hraničního přechodu Královec - Lubawka, cca 25 km od hraničního přechodu Meziměstí - Mieroszów)
Jaké je vstupné: dospělí 35 PLN, děti, senioři, invalidé, studenti 30 PLN, rodinná vstupenka (2 děti a 2 dospělí) 120 PLN.
Jak dlouho trvá prohlídka a kdy je otevřeno: prohlídka je pouze s průvodcem a trvá přibližně 50 minut, k dispozici je stručný popis v češtině, V zimní sezóně je otevřeno od 15. listopadu do 15. dubna každý den od 10 do 17 hodin, od 16. dubna do 14. listopadu každý den od 10 do 18 hodin.
Naše tipy: Uvnitř je poměrně chladno, proto se doporučuje teplejší oblečení. Trasa jinak nikterak náročná není. WC je případně k dispozici za vstupním objektem. Informační centrum nedaleko přes cestu, můžete si tu dát i kávičku či něco jiného. V blízkosti se nachází i parkoviště.
