Pro některé malochovatele je ale příkaz zavřít ptáky do vnitřních prostor složitý úkol. „Deset slepic zavřít do prostoru metr na metr není vůbec ideální. Takže chápu, že drobnochov tady na to není připravený,“ říká chovatelka drůbeže z Češova Lucie Kořínková.

V češovském hospodářství chová hejna slepic, kachen, křepelek a papoušků, dohromady prý asi 50 kusů. „Mám chovná hejna, takže mám k dispozici voliéry, do kterých zvířata zavírám, když sbírám vajíčka do líhně. Takže teď jsou zvířata ve voliéře a krmivo a vodu mají zavřenou v kurníku. Kromě toho, že je to ošklivé, jsou namačkaní na malém prostoru a umazaní od bláta, se pro nás nic zásadního nezměnilo,“ popisuje svou situaci.

Hůř jsou na tom někteří sousedi, kteří ve svých drobnochovech několika málo slepic nemají možnost zavřít drůbež pod střechu. „Minulý týden jsme kvůli nařízení veteriny dělali soupis u nás v obci, protože hned vedle v Kozojedech se našla ptačí chřipka. A tak vím, že spousta lidí ty možnosti nemá a je to pro ně dost komplikované, protože zvířata nemají kam zavřít. Často mají malý kurník a slepice puštěné na volno,“ vysvětluje Kořínková.

Řešení najdou

Podle ní chovatelé řešení často najdou, pro mnohé to ale bude znamenat omezení činnosti „Někdo to strčí do foliáku, do chlívku nebo třeba ve stodole vyklidí roh, který tomu přizpůsobí. Je to složité a věřím, že spousta lidí kvůli tomu svůj chov omezí,“ dodává.

V Kozojedech se minulý týden objevilo jedno z prvních ohnisek ptačí chřipky v tomto roce. Z toho důvodu platí prakticky pro celé Kopidlensko a nově také pro Úlibice a okolí Jičína povinnost obcí sepsat počty ve všech chovech drůbeže a dalších druhů ptáků, zajistit dodržování pravidel a hygieny v případě výskytu nákazy. Právě drobné nekomerční chovy jsou podle Státní veterinární správy (SVS) pro šíření nákazy nejrizikovější.

„Nemají zákonem stanovená pravidla biologické bezpečnosti a nepodléhají pravidelným veterinárním kontrolám k ověření, že jsou tato pravidla dodržována. Jelikož nepodléhají státnímu veterinárnímu dozoru, nejsou u nich kontrolovány ani přesuny zvířat a živočišných produktů, kterými může být nákaza rozšířena do dalších chovů,“ uvádí SVS.

Nákaza se tak může podle veterinářů rozšířit také do velkých chovů, kde může způsobit melu. Například ve velkochovu na Tachovsku se minulý týden nákaza prokázala u tolika kusů, že nakonec bylo třeba utratit celý chov o 750 tisících hlav. Kromě vážných zdravotních rizik upozorňuje SVS také na ekonomické dopady, které absence 750 tisíc nosnic na trhu denně způsobí a které se promítají například na raketově rostoucích cenách vajec.

Řada lidí ze široké veřejnosti ale nevěří, že ptačí chřipka představuje takové nebezpečí. „Upřímně z ptačí chřipky zas takové obavy nemám. Chodím se psem každý den po venku a nenašla jsem jediného uhynulého ptáka. Tak si říkám, že kdyby to byl až takový problém, tak se to na volně žijícím ptactvu pozná. Já myslím, že ta chřipka tu byla vždycky, nějaká zvířata uhynula, ale nikdy se to neřešilo tak intenzivně jako v poslední době,“ říká chovatelka.

„Zbytečně zabít? Ne!“

Mnohem větší obavy má z toho, že pokud se panika okolo ptačí chřipky vyhrotí ještě víc, mohl by jí stát nakázat pro jistotu chov vybít. „Mám slepice dovezené ze Slovenska a jeden kus mě stál 450 korun. Věnuju se tomu 12 let a představa, že přijdu o tohle hejno, je strašná. Už se to řešilo několikrát a já vím, že jsem tehdy řekla, že je radši zavřu do obýváku než je dát zbytečně zabít. Pro někoho to jsou blbé slepice, ale když dvanáct let šlechtíte plemeno, jezdíte s nimi po výstavách a věnujete tomu spoustu práce, a pak přijde vládní nařízení, že je máte usmrtit, i když jim nic není, to bych těžko trávila,“ vysvětluje své obavy.

Vybíjení nenakažených zvířat podle SVS není na pořadu dne. Omezení se nyní vztahují především na ochranná pásma. Pokud se v okruhu tří kilometrů od ohniska chová drůbež na maso, smí být prodáno pouze do Česka a musí být tepelně zpracováno. Drůbež lze také přesouvat k porážce pouze se svolením krajské veterinární správy.

Přestože může být ptačí chřipka potenciálně nebezpečná i pro člověka, v Česku se podle SVS zatím přenos na člověka nepotvrdil. Není také znám případ nákazy z konzumace vejce či masa z nakažených zvířat.

Zákaz chovu drůbeže pod širým nebem platí plošně po celém Česku od poloviny prosince. „Délka trvání platnosti tohoto nařízení bude záviset na nákazové situaci vysoce patogenní ptačí chřipky v ČR a sousedních státech,“ doplňují veterináři. Malochovatelé, kteří nemají možnost své ptáky zavřít do krytých voliér nebo hospodářských budov, jsou povinni tuto skutečnost nahlásit krajské nebo městské veterinární správě.