„Finance budou potřebné nejen na platy učitelů, ale pokud se uskuteční zamýšlená inkluze, také na platy asistentů," řekla Deníku Hana Štusáková. Dodala, že nová šéfka resortu by se měla také soustředit na to, aby dotáhla do konce kariérní řád.

Vládní koalice se shodla na navýšení výdělků ve veřejném sektoru o tři procenta, školské odbory však požadují pět procent. Exministr Chládek v květnu řekl, že nemá problém jejich požadavku vyhovět, pokud na do dostane prostředky ze státního rozpočtu. Ministr financí Andrej Babiš však jeho požadavky označil za nereálné.

Bez peněz to nejde

Na systém odměňování by měl být navázán také připravovaný kariérní řád, jehož pilotní testování chtěl Chládek spustit ještě letos.

Odbory však mají k návrhu, který vzešel z dílny Národního institutu pro další vzdělávání, výhrady. Nelíbí se jim například, že by do třetího a čtvrtého stupně, kde se počítá s tisícovými příplatky, mělo postoupit nejvýš dvacet procent učitelů. S tím však nesouhlasil ani Chládek.

„Není-li v rozpočtu kapitoly školství dostatek finančních prostředků, neměl by být schválen kariérní řád. U inkluzivního vzdělávání jde o totéž," řekla k tomu Deníku pardubická krajská radní pro oblast školství Jana Pernicová. Podle ní se školství už v minulosti setkalo s mnoha sliby, ale peníze pak nebyly.
Radní však ocenila Chládkovu snahu navyšovat finanční prostředky do kapitoly školství a sportu.

Podle ní resortu prospěl také podporou polytechnického vzdělávání na všech stupních škol, snahou o změnu pohledu na technické vzdělávání, strategií vzdělávací politiky a také pilotním projektem jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.

Neřídit vše z centra

Naopak jsou záležitosti, v nichž by nová ministryně zřejmě ve stopách svého předchůdce kráčet neměla. Například podle děkana hradecké pedagogické fakulty Pavla Vacka je možné řadu Chládkových návrhů a opatření hodnotit jako nepromyšlené.

„Měl jsem problém s jeho tendencí řídit vše z centra: s povinnou docházkou předškoláků do mateřských škol, s plošnými a povinnými testy či populistickým 'hurá' bezpečnostním opatřením," sdělil Deníku děkan Vacek.

K dobru by však exministrovi přičetl řešení problému s nekvalifikovanými učiteli a odmítnutí dalších odkladů a výjimek. „Měl pochopení pro vážnou situaci pedagogických fakult a jejich dlouhodobé podfinancování, i když k systémové nápravě pro fakulty vzdělávající učitele stále nedošlo a zatím se to ani nechystá," uvedl.

Janu Pernicovou mrzí, že exministr v poslední době slevil ze svých požadavků na jednotné přijímací zkoušky. Není si jistá ani tím, že vytvoření místa školského ombudsmana bylo skutečně nezbytné.

„Přesto si myslím, že ministr Chládek patřil mezi první ministry, kteří věděli, kde je hlavní problém školství. A toho si velmi cením," uzavřela radní.