„Celý život si hraju,“ usmívá se Ivan Hlubuček, řezbář 
z Nového Hradce.

A hrál si odmalička. Místo aut ho braly modely ze dřeva. Proto se jednou – na zapřenou, táta o tom nevěděl – vydal na zkoušky do Petrofu. „Neměl jsem nic připraveného, a tak jsem vzal loď. Původně chtěli přijmout dva kluky, ale nakonec vzali tři,“ vzpomíná. Přihlášku s mladým Ivanem řešila maminka, tátovi naservírovali změnu plánu až později.

„Dělal jsem slohové klavíry: baroko, rokoko. Byla to krásná práce.“

Německá škola

S Petrofem se rozloučil až po revoluci, tedy spíš firma se rozloučila s ním. „Zjistili, že jezdím na práci do Německa – a vyhodili mě,“ konstatuje lakonicky. „Přesto máme i dnes hodně dobré vztahy.“

Jezdil do dílen v Bambergu nedaleko hranic, v Mnichově, v Offenay, dodnes dostává zakázky od jedné restauratérské firmy v Kasselu. „Německo byla velká škola,“ pochvaluje si nasbírané zkušenosti.

Ty se mu dnes velmi hodí – jeho zásadním klientem je totiž pražské arcibiskupství. Hradecký řezbář se k tomuto „kšeftu“ dostal jednoduše a tak trochu zákonitě. Pracoval totiž pro hradecké biskupství, když v něm působil Dominik Duka, nyní arcibiskup pražský. Přesto musel před první vážnou zakázkou složit zkoušku, renovoval dvě barokní komody. Až poté arcibiskupství uznalo jeho kvality…

„Pro mě to ani není tolik o penězích, je to obrovská pocta. Asi jsem dosáhl toho nejvyššího a dál nepůjdu,“ vypráví Ivan Hlubuček.

„Rychle, přijede 
ten nejvyšší!“

Je to tak, to by restauratér musel začít dostávat zakázky snad od papeže. Zatím je to „jen“ od kardinála. Pro Dominika Duku dělá i věci do jeho pražského sídla na Malostranském náměstí. Renovoval mu prádelník, stůl či lavice do soukromé kaple propojené s jeho bytem.

Pro arcibiskupství renovoval také obří stůl, ke kterému se vejde čtyřiadvacet lidí. Při rekonstrukci musel být zachován mechanismus rozkládání. Na tuto práci měl Ivan Hlubuček dva měsíce.

Jindy se však stalo, že i tak ctihodná instituce, na první pohled synonymum klidu, spěchala. „Zavolal mi sám pan Duka, že oprava židlí spěchá,“ vypráví řezbář. „Říkal: Nemůžu vám říct konkrétně, ale přijede ten nejvyšší. Pak koukám a s panem Dukou na nich seděl prezident Havel,“ vzpomíná.

Tehdy to byla rychlozakázka, nyní ho čeká jedna obří. Je potřeba dát dohromady na šedesát křesel a sto židlí. „Arcibiskupství je obrovské. V Hradci jsme dělali biskupství sedm let a v Praze je potřeba opravit ohromné množství věcí,“ plánuje Ivan Hlubuček.

Nudit se tedy nebude…

Duka a Hradec

Nejen kontakty s řezbářem Ivanem Hlubučkem spojují pražského arcibiskupa Dominika Duku
s Hradcem Králové. Co ještě?
- 26. dubna 1943 se ve východočeské metropoli narodil.
- V roce 1960 maturoval na Gymnáziu J. K. Tyla.
- V letech 1960 – 62 pracoval 
v ZVÚ jako strojní zámečník.
- V roce 1998 byl jmenován sídelním hradeckým biskupem.
- Královéhradeckou diecézi vedl jedenáct let – až do roku 2009.