Hrábě ve středu visely na mnoha obecních úřadech tam, kde je na stožáru vyhrazeno místo vlajkám. Proč? Starostové tím dávají najevo nespokojenost se systémem eurodotací, které podle nich často směřují na pochybné projekty, zatímco český venkov živoří.

Na Liberecku vyvěsil na obecním úřadě hrábě jakožto symbol hrabivosti František Kryšpín (Nezávislí), starosta hraniční obce Habartice. „Na dotace prakticky nedosáhneme, neboť nemáme ani na povinnou spoluúčast. Přitom i tady žijí lidé. Pokud pro ně chceme něco udělat, musíme to drobit po kouskách," vysvětluje starosta. Jako příklad uvádí obecní úřad, který v Habarticích rekonstruují už devět let. A konec je v nedohlednu. „Každou korunu otočíme v ruce šestkrát. Potřebovali bychom dodělat kanalizaci, dokončit přístavbu ke škole a opravit obecní cesty," vypočetl Kryšpín, na co všechno by obec potřebovala dotace. Ty ale nepřicházejí.

Na dotační prostředky nedosáhne ani Višňová. Poslední evropské peníze, které tu viděli, byly ty z povodňových fondů. Jinak, zdá se, místní lidé úředníky nezajímají. „Spadla nám hřbitovní zeď, opravit potřebuje kulturní dům a chtěli bychom rozšířit vodovod do částí obce, kde ještě není. To všechno by stálo miliony, které nemáme," posteskla si Vladimíra Erbanová (Hasiči), starostka Višňové.

Ať hrábě visí…Vyvěšené hrábě znamenají symbol pohotovosti obcí při vyjednávání zástupců SMS, Druhé zlínské výzvy, Spolku pro obnovu venkova a dalších organizací s vládou a ministerstvy o novém nastavení eurofondů pro regiony na léta 2014 2020.
Jedná se o recesistický akt s vážným podtextem. Je na každém starostovi, jak dlouho nechá hrábě viset. Jednání se povedou v následujících několika týdnech.

Naštvanost, která malé obce a vesnice spojuje, eskalovala už před měsícem, když na výzvu Sdružení místních samospráv (SMS) vyvěšovaly obce symboly přeškrtnutých hrábí. Předsedkyně SMS Jana Juřenčáková připustila, že to asi nestačilo. Hrábě jsou podle ní předstupeň chystané demonstrace v Praze. „Čekáme, jak na to zareaguje premiér Nečas. Oslovili jsme ho s žádostí o schůzku. Pokud se o problému alespoň nezačne mluvit, nic se nezmění," konstatuje ředitelka.

Podle tajemníka SMS Tomáše Chmely je cílem nasměrovat evropské dotace tam, kde jsou skutečně potřeba. „Na projekty obcí a měst, více pod dohled veřejnosti, která vynakládání těchto prostředků bedlivě a navíc bezplatně kontroluje," uvedl.

Období od roku 2014 do roku 2020 bude podle propočtu SMS posledním, kdy Česká republika z EU víc peněz dostane, než vloží. Do země by celkově mělo připutovat až 700 miliard korun.

Podle organizační manažerky SMS Edity Nezvalové se k výzvě připojily obce z celé republiky. Přestože neměly povinnost hlásit se, odezva přišla ze všech koutů. V Libereckém kraji podpořily výzvu například ještě Jenišovice, Bohatice, Bozkov nebo Tachov. Symbolicky se přidal i Hrádek nad Nisou. „Ceduli s logem přeškrtnutých hrábí jsme vyvěsili. Ale hrábě fyzicky místo vlajky věšet nebudeme, aby nedošlo k úrazu," vysvětlil starosta Josef Horinka (SLK) (na fotografii vlevo).

Některé obce výzvu ignorovaly, jinde se nepřipojili cíleně. Například chrastavský starosta Michael Canov (SLK) je spokojen se stavem, jaký je dnes. „Nepřipojujeme se. Netvrdím, že je rozdělení mezi stát, kraje a obce učiněno chybně, vše má své výhody a nevýhody. Nemyslím, že jenom obce mají patent na všechno. Takže respektuji to rozdělení, které je vládou přijato," odpověděl Canov na dotaz Deníku.