„Tenhle traktor,“ otáčí se předseda družstva Jaroslav Lád k červenému stroji, „spotřebuje tak 400 litrů za den. V meziročním srovnání mám nyní za stejné peníze v nádrži o třetinu méně,“ dívá se do záznamů. „Naše pole ale výkon traktorů potřebují. Ať je cena nafty jakkoliv vysoká kupovat ji musíme, bez ní to nejde. Nějaké romantické představy, že budeme orat s koňmi a pluhy a budou se tomu věnovat stovky lidí je pochopitelně nereálná,“ říká zemědělec, který stojí v čele družstva 40 vlastníků.

A takhle to je v podstatě se vším – od ceny elektrické energie, přes uhlí až po hnojiva, která zaznamenala ohromný cenový nárůst. „V listopadu jsme platili 2870 za megawatthodinu a v únoru už to bylo 4200,“ zmiňuje další zvýšený náklad pro družstevní pokladnu. Největší problém ale je cena hnojiv. „Vloni stála tuna ledku v průměru za 4800 dneska stojí 14500,“ je zhrozen z trojnásobného zdražení, do něhož se promítá i konflikt na Ukrajině.

Benzín v Hradci zlevnil až o pět korun
FOTOGALERIE: Benzín v Hradci zlevnil až o pět korun

Družstvo je zaměřené na chov skotu, takže důležitou roli hrají náklady na krmivo. "Jsme velcí chovatelé krav a pro nás jsou rozhodující vstupy do výroby krmiva. Ty budou ovlivněny cenou nafty a lidské práce, protože i v době krize musíme lidem přidávat,“ připomíná zemědělec, že lidská práce je ve finančních ukazatelích významná položka. „Máme 35 zaměstnanců a musíme vážit každou osobu, kterou přijmeme, jestli přinese odpovídající výkon a prospěch našemu družstvu. Letos jsme se dostali do situace, že nám chybí dva traktoristé. Zkoušeli jsme přijmout někoho z Ukrajinců, ale v tom jsme neuspěli. Proto jsme zkusili oslovit kolegy v Polsku a přihlásili se nám dva traktoristé a jeden by měl dnes nastoupit. Tím doplníme stavy na ekonomickou normu,“ dodává Lád.

Družstvo vlastníků obdělává 1880 hektarů z čehož zhruba 1300 hektarů je ve vlastnictví členů družstva. Zbývajících 500 až 600 si pronajímají. „Občas se nám podaří něco koupit. Cena půdy ale také samozřejmě roste. Dříve jsme kupovali metr čtverečný za tři koruny a dneska už nám nestačí ani 30 korun," říká, že v ceně půdy už nehraje žádnou roli ani její bonita. Zhruba na 400 hektarech roste kukuřice na zrno i na siláž, po 250 hektarech pěstují pšenice a tritikálu, což je kříženec žita a pšenice, na 200 hektarech pěstují řepku, dále v menších pšenici, oves, mák a kmín. „Na sto hektarech pěstujeme žito, které jsme dodávali do mlýnů. Ale to si ještě letos budeme muset rozmyslet podle ceny, jestli pro nás nebude výhodnější s ním topit místo uhlí,“ dodává, že už v několik bytových jednotkách, které družstvo vlastní, nainstalovali kotel na obilí. Není to hřích pálit obilí? „Hřích to je, ale pro nás je ekonomicky nezbytné přežít."

Místo idylky hrůzy války. Ekopark Feldman v Charkovské oblasti bombardují ruští vojáci.
Rusové střílejí do lidí i zvířat. Safari park pomůže s evakuací lvů a primátů

Zbývající plochy jsou určeny pro výrobu krmiva pro krávy, kterých v robotické stáji je 640. „Společně s mladými tam je hodně přes 1000 tlam, které čekají každý den na žrádlo,“ říká předseda a dodává, že toto množství dobytka obstarává pět zaměstnanců. "V loni jsme kupovali řepku za 6200 korun za tunu. Dnes ta samá řepka stojí 13400 korun,“ zmiňuje další nezanedbatelný nárůst ceny řepkového extrahovaného šrotu. „Měsíčně bereme pro krávy 750 metráků, tak si to spočítejte,“ dodává předseda družstva, podle jehož slov společnost musí počítat s tím, že tyto zvýšené náklady se promítnou do ceny potravin. "Buďto je zákazník přijme a zkousne vyšší cenovou hladinu potravin nebo to stát bude muset nějak kompenzovat. My už jsme na samé hranici našich možností a nemůžeme dotovat výrobu levných potravin ze svých rezerv,“ má jasno Jaroslav Lád.