Podle nové analýzy neziskové organizace Arnika panuje v Libereckém kraji obrovský nepoměr mezi vykácenými stromy v okolí silnic a cest a nově vysazenými, které musí majitel komunikace podle zákona vysadit jako náhradu. Za posledních deset let bylo podle nově zveřejněných údajů v kraji vykáceno přes 1900 stromů. Jen 52 se jich znovu vysadilo.

Otázkou je zdali data opravdu odpovídají skutečnosti, protože Krajská správa silnic Libereckého kraje (KSSLK) si prý statistiku o počtu nově vysázených stromů nevede a údaje má jen za poslední tři roky.

Vysoký nepoměr tak může být podle slov Marcely Klemensové z Arniky částečně způsoben tím, že organizace nezveřejnily, respektive neposkytly potřebná data, protože někdy je za delší časové období zkrátka nejsou schopni dohledat.

Dostupné informace pak potvrzují, že situace nemusí být tak vážná. V roce 2012 bylo například vykáceno celkem 130 stromů a nových bylo vysazeno 31. Před dvěma lety bylo v kraji vykáceno dokonce nejméně stromů v celé republice.

„Krajská správa silnic Libereckého kraje dodržuje platné právní předpisy, je-li nám uložena povinnost nové výsadby, je vždy beze zbytku splněna," uvedl na dotaz Jan Růžička, ředitel KSSLK.

Jenže s výsadbou nových stromů se pojí ještě jeden problém. Zákon o ochraně přírody a krajiny sice stanoví, že za pokácené stromy je nutné vysadit takzvané náhradní výsadby. Nenařizuje ovšem striktně, že nové stromy se musí vysadit opět na stejné místo. Pokud je vykácena alej u silnice nebo cesty, jen zřídkakdy dojde k její obnově. Místo toho se nové stromy vysadí třeba v městském parku, což ale podle Arniky nemá pro obnovu vykácené aleje žádný význam.

Mizení stromořadí podél silnic kritizují také místní obyvatelé. Ti špatně reagují na změnu prostředí. Na aleje jsou zvyklí a do jejich okolí prý patří odnepaměti. Za pravdu jim dává i Arnika.

„Desítky let se o aleje nikdo nestaral. V posledních dvou dekádách jsme pak svědky stavu, kdy namísto potřebné péče dochází ke kácení zanedbaných, ale krásných stromů okolo cest. Aleje v krajině, tedy i okolo silnic, mají přínosy jak pro přírodu, tak pro lidi včetně motoristů," řekl mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Jenže ochrana alejí není tak snadná. Správa silnic nemá zákonnou povinnost zveřejňovat informace o plánovaném kácení. Lidé se tak většinou o záměru dozví, až když je pozdě.

V roce 2013 například Krajská správa silnic v Liberci odmítla zveřejnit údaje o tom, kolik stromů rostoucích mimo les plánuje vykácet, zkrátka proto, že neměla plán, podle kterého by se kácení řídilo. Letošní teplá zima je podle zástupců Arniky ideální příležitostí, aby silničáři investovali ušetřené peníze právě do obnovy a péče o stromy.

„Zima byla mírná a silničářům tak jistě zbyly prostředky z fondu na zimní údržbu cest. Nejlepším způsobem, jak je využít, je investice do odborného ošetření stromů okolo silnic nebo do výsadby kvalitních dřevin," řekla Marcela Klemensová z Arniky.

Aleje neplní jen okrasnou funkci krajinného prvku. Jak už bylo zmíněno, mají i další důležité funkce. Slouží například i jako větrolamy nebo proti sněhovým návějím. Jejich důležitost připomíná i soutěž Alej roku, kterou právě sdružení Arnika vyhlašuje už několik let a do níž byly nominovány i ty v kraji.