Pro některé zahradníky je letošní sázení řeholí. Nejenže si ho zopakují, ale také za výsadbu zaplatí hned dvakrát. Některým nedočkavcům totiž sadba pomrzla.

„Zbytečně riskovali a vysázeli draze nakoupené nebo s láskou vypiplané sazenice ven. Je to už takový každoroční evergreen, letos to ale bylo extrémní. Zmrzlí přijdou pokaždé, na to se můžete spolehnout. Někdy o týden dříve, jindy zase později. Ale vždy se to opakuje,“ říká pěstitel Roman Paťava z Valašského Meziříčí.

Ven dávejte zeleninu až po zmrzlých

Každý druh zeleniny - dokonce i jednotlivé kultivary - je odlišný a potřebuje jiné zacházení. „Já vysazuji ven vždy až po zmrzlých. Není kam spěchat. Zahrada potřebuje nejen péči, ale také svůj čas,“ připomíná všeobecné pravidlo pěstitel.

Když v květnu zasadíte sazenice cuket, můžete sklízet jejich plody od června až do října.
Na cukety není nikdy pozdě: Jak je v květnu sadit, abyste se dočkali velké úrody

Teplota kolem 5 °C podle něj nevadí rajčatům, ale okurky se z teplotního šoku nemusí vzpamatovat. Jsou choulostivější a nízká teplota je pro ně stopkou.

„Když okurku vystavíte teplotám okolo bodu mrazu a ona to náhodou přežije, bude náchylnější k houbovým chorobám. To se projevuje žloutnutím i tím, že přestane růst. A když dovnitř vnikne houba, rostlinu dříve, či později zahubí,“ upozorňuje Roman Paťava.

Zelenina vysazená do tepla rychleji poroste

Lepší je zkrátka chvilku počkat a teplomilnou zeleninu vysadit až za příhodných podmínek. „Když ji nasadíte pěkně do tepla, nemá šok a krásně roste,“ pochvaluje si pěstitel.


Nahrává se anketa ...

To se netýká pouze okurek. „Stejně to platí i pro rajčata. Chladnější počasí zpomalí jejich růst a trvá jim déle, než se vzpamatují. Následně jsou citlivější a mohou mít i méně plodů,“ říká Roman Paťava.

Celer nesmí nastydnout

Mnoho zahradníků se domnívá, že celer a kořenová zelenina zvládne všechno. Není to pravda. „Celer nesmí nastydnout. Chladno se moc neprojeví na velikosti bulvy. Tady totiž platí: projde-li celer chladem, nebude žádná bulva. Půjde totiž do květu. A to nikdo nechce,“ varuje zahradník.

Totéž se podle něj může stát u některých raných odrůd mrkve. „U té jde ale v uvozovkách o pár kousků. Když však máte vysázeno deset celerů a všechny začnou kvést, tak to člověka naštve,“ uvádí pěstitel.

Květy pivoňky jsou mimořádně krásné a šíří kolem sebe nezaměnitelnou fascinující vůni.
Pudrová vůně, léčivý kořen: Je čas sázet květinu, kterou obdivoval i Marco Polo

U celeru je ono naštvání podle Romana Paťavy násobené tím, že o něj musíte více pečovat před samotnou výsadbou.

„Vyséváte ho už někdy v únoru doma. Pipláte se s ním, protože má dlouhou vegetační dobu. V dubnu ho neprozřetelně, nalákáni teplým počasím, dáte ven. A v červnu vás bude čekat nemilé překvapení,“ vtipkuje Roman Paťava a dodává, že v zahradničení se zkrátka vyplatí být trpělivý.

Nejen rajčatům zajistěte ideální stanoviště

Rajčata, lilky nebo papriky potřebují teplejší místa. Najděte pro ně ideální stanoviště. „Stačí pozorovat svou zahradu během dne. Perfektní je to tam, kde celý den svítí slunce a příliš nefouká,“ radí Roman Paťava.

„Rajčata jsou hodně choulostivá na houbové choroby, proto je doporučuji sázet ke zdi. Má to hned několik benefitů. Zeď akumuluje teplo ze slunečních paprsků. Tím jim zajistíte nejlepší podmínky. Ideální je jižní nebo jihozápadní strana. A když v noci padne rosa, tak houby mají těžší práci. Zeď vydává teplo i v noci, což rajče ocení,“ doplňuje zahradník.

Rajčatům věnujte zvláštní péči. Jsou totiž dost choulostivá:

Podle Romana Paťavy tímto způsobem pěstuje rajčata řada lidí. I on sám je sází jen do skleníku nebo právě ke zdi. „Mnoho zahrádkářů to stále neví, ale čím je vyšší nadmořská výška, tím je důležitější vytvořit teplomilným rostlinám co nejluxusnější prostředí. Budou krásně růst a dobře plodit,“ nabádá pěstitel k pečlivému výběru vhodného místa.

Akumulaci tepla můžete svým rostlinám vytvořit i z jiných materiálů. Tady ale pozor na vítr. Při vydatnějším větru by mohla konstrukce spadnout a rostliny polámat.

Zelenina potřebuje živiny

Pokud se rozhodnete sázet u zdi, je rovněž vhodné se zamyslet nad složením půdy. Důležitý je kvalitní substrát. Ten je pak dobré smíchat s kompostem nebo alespoň vydatně prohnojit.

„Hnojení je velmi podstatné. Na to zahradníci také často zapomínají. Zelenina potřebuje ke svému růstu živiny. Já přihnojuji v každé zálivce. Jde sice o nízkou koncentraci hnojiva, ale mám jistotu, že rostliny mají vše potřebné,” upozorňuje Roman Paťava.

Při sázení myslete na to, s jakými rostlinami si rajčata vzájemně prospívají a které by jim mohly škodit.
Sousedy k rajčatům vyberte správně: Pomohou proti plísním i proti škůdcům

Častou chybou, která se později promítne na úrodě, však není pouze vysazování zeleniny do chladu či nedostatečné hnojení. „Řada lidí si neuvědomuje, že je špatné, když rostlina přeschne,“ připomíná zkušený zahradník.

Přeschnutí je podle něj ve svém důsledku podobné jako zima. „Rostlinu sice následně zalijete a zachráníte ji. A ona se většinou vzpamatuje. Už ale utrpěla šok, což znamená, že se její růst zastaví. Někdy jen na týden, jindy i na delší dobu,“ říká pěstitel.

Paprikám svědčí sluníčko a teplo.Pro bohatou úrodu je potřeba znát specifické požadavky konkrétní zeleniny.Zdroj: Shutterstock

„Nestíháte-li z nějakého důvodu zalévat pravidelně a dostatečně, poohlédněte se po samozavlažovacích květináčích nebo truhlících. Mám vysledované, že se to vyplatí. Pokud vám ovšem zelenina přeschne i v samozavlažovacích květináčích, pak už jste zahradnickým lumpem,“ směje se Roman Paťava.

Další skvělé typy pro sázení najdete v nabídce článků níže: