V ČLÁNKU NAJDETE:
V moravskoslezském Paskově koupili bývalý mlýn se zahradou. Kateřina Hrdličková je vášnivou zahradnicí a její koníček s ní sdílí celá rodina. „Své dvě děti - čtrnáctiletého Matyáše a devítiletou Ellen - učím již od malinka pěstovat tradiční plodiny. Oba dva mi pomáhají při setí a sázení různé zeleniny. Pěstujeme například mrkev, petržel, brokolici či ředkvičky,“ přibližuje hrdě dvojnásobná máma.
Jahody prý doma milují nejen čertsvé, ale taky z nich rádi vyrábí další pochutiny. „Zpracováváme je na marmeládu, na kompot a dělám i výtečné jahodové knedlíky,“ usmívá se zaměstnáním asistentka pedagoga.
Život není jen o nákupu v supermarketu
Pro Kateřinu Hrdličkovou je podle jejích slov to, že se celá rodina věnuje zahradničení, největším svátkem. „Snažím se dětem ukázat, jak to v přírodě funguje a co vše musí člověk udělat, aby měl nějaké výpěstky. Předávám jim zkušenosti, které mí předci předali mně. Je dobré, aby děti věděly, že život není jen o tom, jít do supermarketu na nákup,“ myslí si pěstitelka.
O pěstování jahodníků v trubkách se Kateřina Hrdličková dozvěděla na zahraničních webových stránkách.
„Nápad se nám zalíbil, neměli jsme totiž dostatek místa. Manžel vymyslel, že sazenice nejprve dáme do šedé instalatérské trubky. Dva roky to fungovalo a jahody krásně rostly. Pak mi ale přišlo, že mají málo prostoru, a proto jsme zkusili experiment s oranžovými KG trubkami, vysvětluje zahradnice.
close
info
Zdroj: Se svolením Kateřiny Hrdličkové
zoom_in
Původní pěstování v instalatérských trubkách.
Seno a sláma ušetří hlínu a ještě pohnojí
Trubku nejprve rozměřili kvůli dírám pro jednotlivé jahodníky. „Nakreslili jsme si rysky a vykružovákem jsme udělali kulaté díry o průměru 9 centimetrů. Jednotlivá místa pro sazenice tak vycházela zhruba po 25 centimetrech od sebe. Do práce se tehdy zapojila celá rodina,“ pochvaluje si Kateřina Hrdličková.
Před osazením trubku napěchovali senem a slámou. „Ty zajišťují tlení, a tím pádem i hnojivo. Sláma taky ušetří hlínu, které se pak nemusí dávat tolik,“ popisuje pěstitelka s tím, že hlína se může do trubek začít sypat až po jejich zavíčkování.
„Těžké a zdlouhavé bylo upěchovávání hlíny v trubkách. Musela jsem prostrčit ruku přes otvor na jahodu, až pak to šlo upravit,“ vzpomíná Kateřina Hrdličková na obtíže a dodává, že před samotným nasazením rostlinek dala pod každou sazenici i trochu hnojiva.
Nahrává se anketa ...
Dalším problémem pak bylo vymyslet, jak to udělat, aby z trubek odtékala přebytečná voda, ale zároveň každá sazenice zůstala dostačně zalitá.
„Do trubek jsme nakonec vyřezali zespodu díry na odvod vody. Je však nutné je umístit mimo sazenice. U každé rostliny jsem také udělala v hlíně důlek, aby měla dostatek vláhy,“ přibližuje pěstitelka.
Největším oříškem však bylo upevnění na železnou oporu. „Trubky s hlínou byly moc těžké. Nakonec jsme je přidělali jen páskami. Zatím to drží,“ sdílí své zkušenosti mladá žena.
Pěstování v trubkách má spoustu výhod
Pěstování v KG trubkách podle zahradnice nevyžaduje zvláštní péči o jahody. „Zcela postačí, když je tu a tam zalijete a občas přihnojíte,“ uvádí Kateřina Hrdličková.
Tato metoda pěstování jahod má naopak spoustu výhod. „Nejsou špinavé od hlíny, ale nejsou ani ožrané od slimáků či jiných škůdců. Dokonce ani tolik nehnijí. A to nejlepší nakonec - člověk se nemusí moc ohýbat,“ pochvaluje si pěstitelka.
Závěrem však dodává, že pro dobrou úrodu záleží i na umístění trubek. „My je nepěstujeme na plném slunci. A daří se nám. Už se těšíme na letošní úrodu,“ usmívá se Kateřina Hrdličková.
