Podle průzkumu se Češi v celostátní karanténě výrazně méně hýbou a více vyplňují čas jídlem, mnohdy nezdravým. To má za tloustnutí. Průměrně Češi za posledních sedm měsíců přibrali 6,5 kila.

"Současná situace má na naši celkovou kondici neblahé dopady. Zvýšení tělesné hmotnosti v našem průzkumu přiznala třetina lidí. A nejde o jednotky gramů. Na 30 procent lidí přibralo pět kilo, 13 procent dokonce deset kg. Covid-19 má přitom jak známo mnohem horší průběh u lidí s výraznou nadváhou či obezitou," uvedl šéf Mutumutu Jindřich Lenz.

Nejvíce přibírali mladí lidé do 25 let, kteří zároveň v průzkumu nejčastěji uváděli, že přestali v karanténě cvičit. Negativní důsledek uzavření sportovišť a posiloven se tak projevil naplno. Domácí cvičení provozují podle průzkumu lidé jen omezeně.

"Na 36 procent lidí v karanténě přestalo cvičit a sportovat, případně pohyb výrazně omezilo. Vedle mladých jsou další skupinou, která se téměř přestala hýbat, lidé nad 55 let, mezi nimiž je covidem nejohroženějších lidí asi nejvíce. Kromě zavřených tělocvičen, bazénů a fitness center teď omezuje možnosti sportování i studené počasí," dodal Lenz.

K omezení pohybu se přidává další rizikový faktor, kouření. Téměř polovina kuřáků (44 procent) přiznává, že začali v posledních měsících více kouřit, pět procent lidí dokonce kouřit začalo, i když už v minulosti dlouhodobě nekouřili nebo nekouřili nikdy. "Dobrá zpráva je, že druhá polovina kuřáků uvádí, že svůj zlozvyk omezila. Méně kouří především generace nad 55 let. Nejvíce naopak zvýšili přísun cigaret lidé do 35 let," uvedl jednatel EMA data Jiří Paták.

Spouštěč úzkostných stavů 

Náporu čelí v karanténě podle průzkumu i duševní zdraví Čechů. Lidé propadají negativním pocitům a náladám, které mohou přejít v depresi či úzkostnou poruchu. Přibližně třetině lidí se v období pandemie psychika částečně zhoršila, každý desátý uvedl výrazné zhoršení. Naproti tomu zlepšení psychiky subjektivně pocítily jednotky procent lidí v populaci.

Podle psychologa Jiřího Brančíka, který působí jako primář psychologického oddělení ve Vojenské nemocnici v Brně, není překvapivé, že s koronavirovou krizí se psychický stav lidí zhoršuje. "Spousta lidí se dostává do situací, které dokážou stěží sami vyřešit. Současná krize tak může být pro takové lidi spouštěčem úzkostných stavů. Nejrizikovější skupinou jsou ale ti, kteří už měli v minulosti k depresím sklon. Mezi příznaky deprese patří ztráta zájmů, nechuť k jakékoliv činnosti," uvedl.