Kliknutím zvětšíteDlouhodobý covid je realitou. Dokládají to výsledky studie čínského týmu, které zveřejnil odborný magazín The Lancet. Čínská studie postcovidních komplikací není jediná na světě, podobnou provedli i Američané a Britové (článek o komplikacích byl publikován v British Medical Journal v srpnu), ale je největší. Zkoumala 1276 pacientů hospitalizovaných s covidem od ledna do května 2020 ve Wu-chanu, hlavním městě provincie Chu-pej, v rodišti pandemie. Jejich zdravotní stav byl důkladně zkontrolován dvakrát: po šesti měsících a po jednom roce od propuštění z nemocnice.
Výsledky obou kontrol jsou znepokojivé, napsal ve svém úvodníku k čínské studii The Lancet. „Mnozí, kteří byli nakaženi virem SARS CoV-2, stále pociťují účinky infekce. Opět se potvrzuje, že dlouhodobý covid není výjimečný. Zatěžuje život rekonvalescentům a některé zcela vylučuje z aktivního života.“
Přestože byli zkoumaní pacienti považováni za vyléčené, 49 procent z nich má stále nějaké postcovidní příznaky. Každý třetí si stěžuje na dušnost, každý pátý na trvalou únavu a slabost. Zneklidňující jsou také výsledky rentgenů plic a dalších testů. U mnoha pacientů vykazovali plicní abnormality a poškození podobné těm z před půl roku. Ti, kteří byli na umělé ventilaci, jsou na tom nejhůř: 54 procentům bylo zjištěno poškození plic, 87 procentům rentgen ukázal nějaké anomálie. Bez komplikací ovšem nejsou ani ti, kteří umělou ventilaci nepotřebovali: u 23 procent byla zjištěna plicní nedostatečnost a u 39 procent pak nějaká další anomálie.
Mezi další příznaky dlouhodobého covidu patří problémy s duševním zdravím. Až 26 procent rekonvalescentů i po roce zažívá úzkost a deprese. To je dokonce o něco více než při kontrole po šesti měsících. Pacienti si také stěžují na bolesti, pocity nepohodlí a problémy s pohybem.
Dvě stovky komplikací
Vědci už napočítali přes dvě stě nejrůznějších déletrvajících komplikací po prodělaném covidu. A stále netuší, co je jejich příčinou. Navíc přetrvávající problémy ovlivňují celý organismus infikované osoby. Vše výše uvedené pak rozporuje dosavadní označení covidu za respirační onemocnění.
Některé příznaky se objevují týdny i měsíce po opuštění nemocnice. Trpí jimi nejen senioři, ale také mladí a děti. Přičemž především neočkované děti se mohou stát podle epidemiologů velmi brzy oběťmi nakažlivé mutace delta.
V svém úvodníku magazín The Lancet zdůrazňuje naléhavou potřebu porozumět dlouhodobému covidu. „Tyto komplikace, jako je trvalá únava, dušnost, problémy s myšlením, soustředěním a pamětí a deprese, mohou totiž postihnout mnoho milionů lidí na planetě, “ napsali autoři.
Situaci nadále zhoršuje nedostatek osvědčených terapií, rehabilitací i nedokonalý systém rozpoznání dlouhodobého covidu. Dalším aspektem je přetížený systém zdravotní péče a následné náklady na ekonomiku, včetně klesající produktivity.
„Dlouhodobý covid je hlavní lékařská výzva současnosti,“ napsal The Lancet. „Je to nová nemoc a my právě začínáme zkoumat její dlouhodobé účinky,“ uvedl vedoucí čínského týmu Bin Cao z Čínsko-japonské nemocnice přátelství, „Naše analýzy ale jasně ukázaly, že komplikace u většiny pacientů přetrvávají. A platí to zejména pro vážnější případy,“ dodal.
Stejný závěr mají i Američané
Americká Federální agentura pro prevenci a kontrolu CDC dospěla k podobným závěrům jako čínští odborníci. Na svůj seznam komplikací po covidu zahrnula: únavu, dušnost, kašel a bolest na hrudi. Mezi další pak patří i mozková mlha neboli zamlžení mysli, což je špatná orientace v prostoru, malátnost, ztráta soustředění, zapomnětlivost, frustrace, neschopnost myšlení i mírné ztráty vědomí. To vše v jednom balíku.
Od začátku pandemie koronaviru na konci roku 2019 na celém světě onemocnělo 215 milionů lidí a 4,4 milionu zemřelo. V Česku se zatím nakazilo téměř 1,7 milionu, zemřelo 30 tisíc lidí.
V současné době se svět pomalu ale jistě připravuje na čtvrtou vlnu vysoce nakažlivé mutace delta. Převládá ale zatím naděje, že v zemích, kterým se podařilo naočkovat významnou část populace, bude její průběh mírnější.
Ve Wu-chanu, rodišti pandemie, podle mezinárodních expertů onemocnělo covidem kolem 19 milionů lidí, což je desetkrát více, než připouští Peking. Čína, která po vypuknutí epidemie uzavřela město i celou provincii Chu-pej, oficiálně označila první vlnu epidemie za ukončenou v dubnu 2020. Od té doby bylo v celé zemi hlášeno jen několik lokálních ohnisek koronaviru. Pokaždé došlo k uzávěře, hromadnému testování a rekonstrukci infekčního řetězce pomocí stále sofistikovanějších sledovacích technologií.
Východní gigant rovněž zorganizoval nejmasivnější očkovací kampaň na světě. Podle tiskových agentur bylo do 13. srpna naočkováno 55 procent Číňanů: již 777 milionů lidí dostalo čínskou vakcínu Sinovac. „S 80 procenty očkovaných dosáhne země pravděpodobně do konce roku populační imunity,“ uvedl čínský deník The Global Times.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
