V létě jsme si mysleli, že už máme čínský vir za sebou, a je tu znovu. Vláda opět zavřela školy, hospody, omezila setkávání a tak dále. Jak tato patření mohou působit na naši psychiku? „Pro většinu z nás je to velmi nepříjemná situace. Lidé, kteří potřebují mít svůj život nalinkovaný a velmi špatně snášejí nejistotu, nyní zažívají úzkosti a špatně spí. Podnikatelé či ti, kteří dostali výpověď, mají vztek, který ale není moc kde ventilovat. I proto se později může proměnit v depresi. Skoro pro každého ale toto období znamená pořádný stres,“ konstatuje klinický psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.

Podle něj by lidi mohla uklidnit lepší komunikace od těch, kteří zákazy nařizují: „Když rozumíme dobře tomu, proč se ta nepříjemná omezení dějí, lépe je pak zvládneme. Pro ty, kteří rádi studují problém do hloubky, by měla vláda nabídnout podklady, čísla. Ostatním by stačila osvěta, tedy jasná a srozumitelná vysvětlení. Samozřejmě by pomohlo vědět, kdy to skončí, ale to neví dnes pořádně nikdo.“

K vnitřnímu smíření se zákazy, omezeními a nošením roušek by mělo pomoci nenechávat si frustrace pro sebe, s někým o nich mluvit. Jen tak uvolníte napětí, které pociťujete, podělíte se o obavy a zlost. „Pak určitě pomáhá mít přiměřené množství informací, které bychom neměli čerpat ze sociálních sítí, ale věrohodných zdrojů, abychom předešli čtení a šíření konspiračních teorií a různých nesmyslů,“ radí Jan Kulhánek.

Slevte ze svých nároků

Mnoho lidí musí pracovat z domova a ještě k tomu pomáhat dětem s učením nové látky, i proto je dobré slevit ze svých nároků, nemusíte přece vařit dvě teplá jídla denně. Ne každý má ale na domácí vyučování čas, vlohy nebo trpělivost, takže se může stát, že potomci začnou stávkovat a rodičům potečou nervy. V takovém případě odborník doporučuje, aby se nejprve všichni uklidnili a pak si společně o učení promluvili. „Někdy děti stávkují právě proto, že my, dospělí, nejsme dost trpěliví, někdy se špatně vyspaly, jindy třeba nerozumějí, co se po nich chce… Pokud je to ale lenost, nemělo by být neučení pro děti výhodnější než učení,“ míní psycholog.

Také se může stát, že v omezeném režimu, kdy rodina tráví většinu času doma, přijde na partnery ponorková nemoc a vztahy se vyhrocují. Ale i v malém bytě se mohou lidé od sebe částečně oddálit, najít si své soukromí. Jde to samozřejmě hůře, než když se rozcházejí do práce či do školy a provozují venku své zájmy. Pomohou sluchátka, knížka a hlavně vzájemná ohleduplnost.

A jak dlouho může vůbec člověk bez předchozích psychických problémů karanténu zvládnout? „Říká se, že když máme naději a víme, jaký to má smysl, vydržíme toho opravdu hodně. Naše karanténa je většinou jen nepříjemná a obvykle trvá čtrnáct dní,“ uklidňuje Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.

I v době omezených možností si můžete vyčistit hlavu a uchovat si zdravý rozum a jasnou mysl. „Kromě vzájemné komunikace je dobré se podle možností držet svých koníčků, opět se vrátit k informační dietě, nezapomínat na pohybové aktivity, nejlépe v přírodě. Někdo hraje na hudební nástroj, jiný maluje, někdo čte knihy nebo poslouchá muziku…“ uzavírá odborník.