Ti současně upozorňují, že protikoronavirová omezení situaci mezi narkomany ještě zhoršila. „Lidé v současném věku padesát plus začínali s drogami v devadesátých letech a jsou mezi nimi i ti, kteří v tom jedou dodnes. Stav je takový, že průměrný věk uživatelů stoupá. Stává se z toho specifický problém,“ řekl Mravčík.

Deníku o svých zkušenostech vyprávěl například muž, který do drogového prostředí na chvíli nahlédl. V krátké době si vybavil tři padesátníky užívající drogy pravidelně. Zálibu našli především v pervitinu, jenž se stal průvodcem podstatné části jejich života. „Ty příběhy jsou různé. Jeden perník takzvaně vařil, další jen bral. A další už je mrtvý,“ pátral v paměti pod podmínkou zachování anonymity. Redakce jeho jméno zná.

Trend je patrný také podle vedoucí kontaktního centra patřící pod charitu v jihomoravské Břeclavi, Hany Hajduchové. Tvrdí, že je pouze otázkou času, kdy bude padesátníků užívajících drogy více. Dokládají to data, která má Deník k dispozici. Sledují téměř dvacetiletý vývoj průměrného věku lidí, kteří se kvůli závislosti obracejí na odborníky. U heroinu a opiodů se ze čtyřiadvaceti let dostal k osmatřiceti, u pervitinu na dvaatřicet a u konopí z devatenácti na necelou třicítku.

„Starší lidé neberou pervitin a podobně kvůli tomu, že bude mejdan, ale aby zvládli všechno, co mají. Někteří proto, aby dali dvě práce a zaplatili dluhy. Důvodů je více. Už to ale není o tom, aby si užili,“ sdělila Hajduchová.

Méně kvalitní alternativy

Právě v příhraničním městě a jeho blízkém okolí mají mezi klienty několik padesátníků, kteří drogy užívají dlouhodobě a nitrožilně. Problémem se navíc v covidové době stávají omezení na hranicích, kdy léky a látky potřebné k výrobě pervitinu nahrazují méně kvalitní alternativy.

InfografikaZdroj: Deník„Uživatelé jsou nyní kvůli horší kvalitě drogy agresivnější a mají výpadky paměti. Když nastane nějaký konflikt, nejsou schopní o tom pak mluvit, protože si to nepamatují,“ uvedla vedoucí kontaktního centra.

Pervitin navíc není jedinou návykovou látkou mezi staršími lidmi. Ivan Douda z organizace Drop in uvedl, že v celkové společnosti jde v současnosti ještě stále spíše o výjimky. Častější je nyní nadbytečné užívání léků: na uklidnění, na spaní…

„Ovšem obecně platí, že pakliže tihle lidé nezvyšují dávky, ale jen zmírňují příznaky zdravotních problémů, nelze mluvit o zneužívání. Padesátka je většinou přelomový věk, kdy dostáváme rozum,“ řekl Douda. Jenže podle dat je právě padesát let průměrný věk u lidí, kteří se léčí ze závislosti na lécích.

Mezi těmi zneužívanými se v poslední době objevuje třeba Tramal pomáhající proti bolesti. Vedoucí Hajduchová upozornila, že problémy nastávají především v kombinaci s alkoholem. „Tohle se hodně rozmohlo. Lidem přitom hrozí rychlé předávkování,“ dodala.