Roman byl workoholik a rád cestoval. Teď ho ničí rakovina plic, prosí o pomoc

Život je dar, což si většina lidí, kteří se těší plnému zdraví, bohužel neuvědomuje a své zdraví bere jako naprostou samozřejmost. Ba co víc, dokonce se z ní neumí ani těšit, vždyť být zdravý je přeci normální. Jenže tak to bohužel není, nebo alespoň to tak v některých případech nemusí být navždy.

Ví o tom své i 55letý Roman, který byl ještě před pár lety aktivním mužem, který se svou ženou cestoval po světě a radoval se ze společně strávených chvil, z dcer, vnuček a na vše byl zvyklý nahlížet optimisticky. Až do srpna roku 2020, kdy zkolaboval a ten samý den se dozvěděl, že má nález na plicích.

Při pokládce koberce prodělal těžkou mrtvici. David dělá nečekané pokroky

Odpověď na otázku, proč se objevil atypický nádor na plicích u muže, který je celoživotním nekuřákem, optimistou a milujícím otcem i dědečkem, je podle jeho ženy Pavly jasná.

„Manžel je celoživotní workoholik, který nikdy neuměl odpočívat. Až nemoc mu ukázala, že je potřeba zastavit, přibrzdit a že nemusí být vše hned,“ je přesvědčená Romanova manželka.

Po zjištění diagnózy následovalo operativní odstranění třetiny plic, ale v dubnu roku 2021 se zjistilo, že nádor metastazoval do hlavy. Roman prodělal ozařování hlavy, chemoterapie v práškové formě, a i přesto byl přesvědčený, že nemoc porazí. Návrat do běžného života byl však náročný.

55letý Roman byl ještě před pár lety aktivním mužem, který se svou ženou cestoval po světěZdroj: se svolením Pavly Šanderové

„Manžel se učil znovu chodit, nenacházel slova, neuměl se vyjadřovat. Současně prodělal trombózu, oboustrannou embolii plic a nevyhnul se mu ani covid. A to dokonce dvakrát ten samý rok,“ vzpomíná na těžké chvíle paní Pavla.

Další kruté zjištění

V průběhu vánočních svátků se navíc díky Romanovým bolestem zjistilo, že nádor stihl metastazovat do páteře a centrálního nervového systému.

„Během pár dní přestal cítit nohu, zadek, a i druhá noha začala zlobit. Proto v lednu podstoupil ozařování páteře. Z nemocnice se vrátil na invalidním vozíčku, který mu už zůstal. V tuto chvíli je opět na chemoterapii v nitrožilní podobě a není to popravdě vůbec jednoduché,“ popisuje stav svého muže.

Počítala minuty a čekala, až zemře. Dívenka však přežila, lékaři mluví o zázraku

Roman svoji nemoc přijal, bere ji jako součást sebe a své životní cesty. Je velký optimista a je rozhodnutý se vrátit do života v plném nasazení. Z důvodu probíhající léčby, chemoterapií a potíží s ní spojenými, je však světlejších dnů minimálně.

„Vše, co pro Romana děláme, děláme s jistotou a velkým přesvědčením, že se nám nemoc povede porazit. Motivují nás hezké chvilky, které zažíváme s dcerami, vnučkami, rodinou a nejbližšími kamarády,“ říká s láskou Romanova manželka Pavla.

Roman je optimista, se svou nemocí statečně bojujeZdroj: se svolením Pavly Šanderové

Celodenní intenzivní péči potřebuje Roman od té doby, co se zjistilo, že má metastáze v páteři, které zasáhly centrální nervový systém.

 „Snažíme se a pevně věříme, že se nám náš Románek postaví zpátky na nohy. Děláme pro to maximum. Třikrát denně rehabilitujeme, ale z důvodu financí zatím pouze v domácích podmínkách. A rozhodně nejsme žádní odborníci. Cvičení pod odborným dohledem v rehabilitačním centru však pro nás nyní není reálné,“ smutně konstatuje milující manželka, která se snaží dělat vše, co je v jejích silách.

Ven se jen tak nedostane

Celá situace je o to horší, že Roman i se svou rodinou bydlí v druhém patře rodinného domu bez výtahu.

„Do této doby nás ani ve snu nenapadlo, co vše bude nová situace obnášet. Bydlíme v druhém patře rodinného domu. Schody, schody, schody. Naše ženská posádka není schopná Romana dostat z domu ani zpět. Jsme již několik měsíců uvězněni doma. Jezdíme jen do nemocnice a k zubařům,“ zoufá si paní Pavla, které v nejnutnějších případech pomáhají vynést muže sousedé, hasiči i místní starosta.

Při práci v hale do Vládi najel náklaďák. Zázrakem přežil, dnes bojuje dál

Prioritou je pro ně v tuto chvíli nákup schodišťové sedačky, aby byli opět soběstační a mohli sami podstupovat návštěvy u lékařů, nebo si třeba jen sednout na zahrádku a načerpat pozitivní energii.

„Zažádali jsme si o příspěvek na schodišťovou sedačku, ale byl nám zamítnut. Roman je dle našich tabulek málo nemocný,“ konstatuje s jistou mírou ironie a rozhořčení Romanova manželka.

Co je víc, peníze nebo zdraví?

Říká se, že peníze lidi šťastnější neudělají. V případě Romana a jeho rodiny však toto tvrzení úplně neplatí.

„Přáli bychom si být opět soběstační a zajistit manželovi po absolvování chemoterapií následnou léčbu, která je však finančně velice náročná. Kdyby se našlo více lidí se srdíčkem na správném místě, tak bychom si mohli dovolit schodišťovou sedačku a vzít Romana alespoň na chvíli ven,“ prosí ve sbírce na Doniu všechny dobré lidi o pomoc manželka Romana.

Moc dobře si však uvědomuje, že tu největší pomoc má ve svých dcerách a nejbližších přátelích.

Kontrolu stehna udělali lékaři pozdě. Milan zemřel ženě v náručí

„Za manžela bych moc chtěla poděkovat rodině, hlavně dcerám Romance a Evičce, které jsou pro nás velkou oporou a jejich dcerky nám dodávají energii v těchto těžkých dnech, pak kamarádům, starostovi J. Troupovi, který je náš nejoddanější nosič, jeho ženě, která je naší psychickou a zdravotní podporou, zdravotníkům, hasičům, ti nám také pomáhají se snášením a vynášením Romana a všem lidem, co na nás myslí a drží nám pěstičky,“ děkuje v závěru paní Pavla.

V tu chvíli jí skočí do řeči její manžel a dodá, že on děkuje především jí za to, s jakou láskou o něj nepřetržitě pečuje.

Své díky by ráda poslala i spolku Chlumáci u Křemže, kteří ve prospěch jejího manžela organizují Dezorientační běh a organizaci Großberg Teufel's, která se podíl na šíření sbírky a pořádání akcí na počest Romana.