Kliknutím zvětšíteMnozí z nás zůstali trvale na home office a do práce se již nevrátili. To, co bylo běžnou součástí denních rituálů – ranní rozcvička, svižná cesta do zaměstnání, odpolední procházka –, se nenávratně změnilo. S notebookem i při práci často ležíme na gauči, svačinku či oběd si pak dopřáváme ne v zaměstnavatelem stanovených pauzách, ale kdykoli se nám to hodí. A naše tělo pomalu a nenápadně chátrá.
Pohybové ústrojí nám pomáhá stát, sedět, chodit, běhat… Zkrátka pohybovat se. Dospělý člověk má ve svém těle 206 kostí, více než 100 kloubů a 600 svalů, které jsou spojeny vazy, šlachami a měkkými tkáněmi. Není divu, že bolesti svalů a kloubů se čas od času objeví u každého.
Jedním z nejčastějších onemocnění pohybového aparátu je bolest zad, zejména jejich bederní části. Běžné jsou také zlomeniny, podvrtnutí a natažení šlach či svalů.
Většina lidí se z těchto zranění zotaví bez dlouhodobých zdravotních problémů. Pohybový aparát však může být zasažen i mnoha nemocemi, které zásadně ovlivní způsob, jakým se člověk pohybuje, mluví a komunikuje se světem.
Stáří, geny i nadváha
Mezi obvyklé příčiny bolestí pohybového aparátu a dalších pohybových problémů patří stárnutí a artritida. Během přirozeného procesu stárnutí ztrácejí kosti hustotu, častěji se též lámou. S přibývajícím věkem se také začínají ozývat opotřebované chrupavky, což vede k bolesti, ztuhlosti a snížení rozsahu pohybu, navíc se už úrazy nehojí tak rychle jako zamlada.
„U starších lidí jsou častější změny na podkladě degenerativních změn, například artrózy. Většinou se jedná o artrózu kyčelních a kolenních kloubů,“ uvádí doktor Martin Holinka, primář ortopedického oddělení nemocnice Karviná-Ráj.
Endoprotetika
Pokud dojde k těžkému opotřebování nosného kloubu, často pacienti operaci žádají, aby se mohli plně vrátit k aktivnímu způsobu života. „Nejčastější je náhrada kloubu kyčelního, těsně následována náhradou kloubu kolenního. V indikovaných případech implantujeme pouze částečné náhrady. Dnešní medicína umí s dobrými výsledky nahradit i další klouby – ramenní, hlezenní nebo třeba kořenový kloub palce ruky,“ říká doktor Jan Emmer z ordinace Ortopedové s. r. o. v Ivančicích.
Bolest, zánět a ztuhlost kloubů patří k nejčastějším důsledkům osteoartritidy. Postihuje hlavně starší lidi, protože chrupavka uvnitř kloubů s věkem degraduje, ale nevyhýbá se ani jiným věkovým kategoriím. Bolest a zánět kloubů způsobují i další typy artritidy, například revmatoidní artritida, jíž podle studie Inovace pro život trpí bezmála sto tisíc Čechů.
Onemocnění má významný dopad na kvalitu života pacientů a jeho rozvoj vede k trvalé invaliditě. Rychlý přístup k nejmodernější léčbě je tudíž pro české pacienty klíčový.
„Moderní léčiva zvyšují komfort léčby, prodlužují život, zkracují hospitalizace i pracovní neschopnost pacientů,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Bolesti zad a svalové křeče mohou být též důsledkem svalového napětí nebo zranění, jako je například vyhřezlá ploténka. Další onemocnění, včetně stenózy páteře a skoliózy, zase způsobují strukturální problémy v zádech vedoucí k bolesti a omezené pohyblivosti.
„Za něco mohou geny, s tím neuděláme nic,“ říká doktor Richard Kreml z Ortopedie Kojetín. „Jestli něco dělá kloubům zle a dá se to ovlivnit, je to nadváha. Zkuste si vzít na záda třicetikilový batoh. Když ho pak shodíte, budete se cítit jako v ráji. Že je třeba si váhu hlídat, by si měli uvědomit i mladí. Čím je člověk starší, tím hůř se shazuje.“
Vzhled, strukturu a funkci těla mohou ovlivnit také vrozené abnormality, známé též jako vrozené vady. Jedním z nejčastějších problémů pohybového aparátu, se kterým se děti už rodí, je vbočený palec. Způsobuje ztuhlost a omezený rozsah pohybu. U mladších lidí se častěji řeší poúrazové stavy, typickými jsou podvrtnutí, natržení svalů, zlomeniny kostí a poranění šlach, vazů a dalších měkkých tkání.
Zranění vznikají také v důsledku necitlivého, nadměrného či jednostaranného přetěžování. Při různých doskocích, běhu nebo rychlé chůzi můžou být kolenní klouby pod tíhou až čtyřnásobku naší váhy. Jen si to představte – pokud člověk váží 150 kg a nakládá svým kolenním kloubům tíhu až 600 kg, dlouho to vydržet nemůžou.
„Lidé s obezitou často končí na mém operačním stole, kde jim implantuju totální endoprotézu,“ varuje doktor Holinka. „I v tuto chvíli doporučuji redukci váhy, protože ani po operaci nemají vyhráno. Totální endoprotéza má omezenou životnost. Čím větší váha na ni působí, tím rychleji se opotřebuje a tím rychleji se pacient dostane na revizní operaci.“
Ergonomie práce
Problémy s pohybovým aparátem někdy začínají už v mládí, a to zejména u sportovců. „Mladí lidé a profesionální sportovci jsou orientováni na výkon, který není pro tělo fyziologický. Optimální je rekreační sport, který děláte pro zábavu a u něhož nehrozí vysokoenergetické úrazy. Nefyziologická zátěž pohybového aparátu může vést v pozdějším věku k poškození šlach, vazů nebo artróze kloubů,“ říká Martin Holinka.
Bolesti zad a kloubů postihují také mladou generaci se sedavým zaměstnáním. Lidské tělo je zkrátka uzpůsobeno k pohybu. Dlouhé sezení je něco, s čím příroda nepočítala. Lidé od nepaměti lovili zvěř, sbírali plody, stavěli příbytky, věnovali se zemědělství nebo válčili. Dnešní generace se naopak fyzické práci vyhýbají, vysedávají u počítače, televize, tabletu nebo mobilu.
„Výbornou prevencí bolestivých kloubů je posilování a péče o svalový aparát,“ upozorňuje primář Holinka. „Toho se využívá i při fyzioterapii. Pravidelný sport a cvičení zkrátka nic nenahradí, odborné studie to potvrzují. Lidé, kteří pravidelně sportují, se dožívají vyššího věku a ve stáří mají kvalitnější život i méně nemocí.“
Kvůli negativním vlivům sedavého zaměstnání se v poslední době stává obrovským tématem tzv. ergonomie práce. Z pohledu zaměstnavatele se jedná o důležitou otázku, neboť zaměstnanec na dlouhodobé nemocenské nevytváří pro podnik žádnou přidanou hodnotu. A zaměstnavatelé si benefit zdravých zaměstnanců dobře uvědomují.
Mnohé firmy tak investují spoustu prostředků do kancelářského vybavení, které udrží personál v pracovní pohodě a dobré zdravotní kondici. Doktor Holinka dodává, že osobně při sezení v ambulanci používá dynamicko-směrovou podložku. „Takto si zajišťuju sezení, které stimuluje stabilizační svaly páteře. Vyřešil jsem si tak i své dlouhodobé bolesti zad.“
Pomůcky se samozřejmě liší jak v kvalitě, tak v účelnosti. Obecně platí, že v případě funkčních obtíží – když jsou bolesti vyvolány špatným stereotypem nebo jednostranným přetížením – mají časté změny polohy a pohybového stereotypu kladný účinek.
„Konkrétní pomůcku a její použití by měl pacient konzultovat s fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem. Nevhodné použití může stav i zhoršit. Například dříve populární klekátka měla sice pozitivní vliv na zádové svaly, ale vyvolávala bolesti kolen z přetížení kloubu,“ varuje před samoléčením českobudějovický ortoped Zdeněk Vodička.
Pohyb by měl být vždy všestranný a mnohotvárný. Jen tak předejdete jednostrannému přetěžování některých svalových skupin i přetížení vazových kloubních struktur. Každá zátěž by měla být kompenzována odpovídajícím aktivním pozátěžovým relaxem. Je navíc prokázáno, že mnoho oblíbených sportů kloubům dokonce škodí. Z těch nejznámnějších jsou to kopaná nebo lední hokej, ale obtíže kolenního kloubu může při špatné technice vyvolat třeba i jóga.
Pomoc, či placebo?
Doplňky stravy s obsahem chondroitin sulfátu nebo glukosamin sulfátu a dalších látek mají prokázaný účinek a při dlouhodobém užívání snižují bolest v kloubu postiženém degenerativním onemocněním. Na kvalitu chrupavky nebo její obnovu však vliv nemají. Poškozenou chrupavku totiž obnovit nelze.
„Netrpí-li člověk nějakou metabolickou poruchou, má stravu pestrou a bohatou na kolagen, bílkoviny, minerální látky, není důvod užívat jakékoli doplňky stravy,“ podotýká k oblíbené obezličce doktor Vodička.
K témuž názoru se přiklání i doktor Kreml. U pokročilejších stavů onemocnění je k doplňkům stravy skeptický: „Účinnost volně prodejných kloubních preparátů je podle mé zkušenosti na úrovni placeba. Určitá část pacientů s lehčími nálezy dobře reaguje na přípravky s obsahem chondroitinu, někteří na přírodní přípravky s obsahem výtažku z avokáda.“
Části pohybového aparátu
- Kosti podporují tělo, chrání orgány a tkáně, ukládají vápník a tuk a produkují krvinky.
- Chrupavky tlumí a chrání kosti uvnitř kloubů, podél páteře a v hrudním koši. Nalézají se rovněž v nose, uších, pánvi, a dokonce i v plicích.
- Klouby jsou pohyblivým spojení dvou nebo více kostí, například koleno umožňuje kostem pohybovat se tam a zpět, ale nerotovat.
- Svaly se skládají z tisíců natahovacích vláken. Umožňují člověku pohybovat se, sedět vzpřímeně, psát, mluvit i polykat.
- Vazy jsou vyrobené z pevných kolagenových vláken, spojují kosti a pomáhají stabilizovat klouby.
- Šlachy spojují svaly s kostmi. Skládají se hlavně z kolagenních vláken.
Pravidelný pohyb je důležitý už od dětství
MUDr. Martin Holinka, Ph.D.Primář Martin Holinka v karvinské nemocnici potkává lidi s nejrůznějšími pohybovými problémy. Tvrdí, že mnohým ortopedickým problémům lze předejít a že na pravidelný pohyb je třeba se zaměřit už u nejmenších.
Zároveň nezatracuje ani mnohými odborníky zpochybňované vitaminové doplňky a chondroprotektiva, je ovšem nutné pečlivě vybírat.
Klouby trápí čím dál více lidí a stížnosti se objevuji u stále mladších ročníků. Začínají se dnes klouby opotřebovávat dříve, než tomu bylo v minulosti?
Bolesti kloubů a pohybového aparátu se v naší populaci objevují stále častěji ze dvou důvodů. Jednak máme malou porodnost a věkový průměr se postupně zvyšuje. Jinými slovy – populace jako celek stárne. Současně se lidé dožívají vyššího věku, protože díky medicínskému pokroku se léčí i nemoci, které dříve léčit nešly. Za druhé se mladší lidé věnují častěji rizikovým sportům, které jsou velmi oblíbené. Úrazy vzniklé například následkem pádu z kola při rychlém sjíždění z kopce v horském terénu nebo pádem z elektrických koloběžek jsou stále běžnější.
Existují predispozice k většímu „opotřebovávání“ kloubů?
Kvalita chrupavky je u každého člověka rozdílná. Někdo dělá celý život vrcholový sport a na kolenních kloubech to není poznat. Někdo nedělá nic a na rentgenovém snímku vidím v jeho padesáti letech pokročilou artrózu. Samozřejmě existují i různá onemocnění, která vedou k častější destrukci kloubů. Mezi ně patří revmatické onemocnění, systémové onemocnění pojiva, hematologické onemocnění nebo krystalové artropatie. Může se jednat také o poúrazové stavy, zvláště u zlomenin, které zasahují do kloubu. K urychlení artrózy kolene například vede i odstranění menisku nebo opakované artroskopie kolenního kloubu.
Pro utužení zdraví prý stačí deset tisíc kroků denně. Pokud ale dané penzum za den nestihnu, dají se chybějící kroky dohnat či jinak kompenzovat?
Osobně preferuju názor, že přínosná je každá pohybová aktivita. Důležité je, aby člověka bavila a dělal ji pravidelně. V současné době, kdy většina lidí sedí v práci pasivně na židličce, děti zase sedí ve škole, u počítače nebo tabletu, je každý pohyb navíc dobrý. Hranici deset tisíc kroků denně můžeme vnímat spíše jako nějakou motivaci nebo metu, které chceme dosáhnout. Pokud se k tomu musíme nutit, asi by bylo na místě se věnovat něčemu jinému.
A když nás naopak sport baví? Někdo radí cvičit třikrát týdně, jiný zase častěji. Jakou frekvenci pohybové aktivity si tedy vybrat a jak zjistíme, co je pro naše zdraví a správně fungující pohybový aparát správné?
Pravidelná pohybová aktivita je strašně důležitá už od dětství, kdy se vyvíjí pohybový aparát. Fyzická aktivita podporuje dosažení správné stavby těla. Čím častěji se dítě věnuje sportu, tím lépe má vystavěný pohybový aparát v dospělosti a i v pozdějším věku je méně náchylné k nejrůznějším nemocem a degenerativním změnám svalů, šlach a kloubů. Pokud nejsou svaly v dětství dostatečně stimulovány, nedosáhnou během růstu a vývoje své maximální kapacity. Po ukončení růstu již není cesty zpět. V dospělosti postupně převládnou v těle procesy, které odbourávají strukturu tkání, nad novotvorbou. Jedná se například o hustotu kosti. Všichni moc dobře víme, že starší lidé nebo ženy po přechodu trpí osteoporózou neboli řídnutím kostí. V praxi jde o to, že v kostní tkáni převládly procesy, které kost odbourávají, nad její novotvorbou. Tyto procesy ovšem probíhají velmi pomalu a pozvolna. Pokud tedy v dětství dosáhneme pravidelnou sportovní aktivitou velmi pevné a husté struktury kosti, bude v porovnání s člověkem, který nesportoval vůbec, trvat mnohem déle, pokud se tak vůbec stane, než nám osteoporózu diagnostikují.
Existuje proti opotřebování kloubů nějaká prevence? Jak o ně správně pečovat?
Nejlepší je samozřejmě prevence v době, kdy žádné obtíže nemáme. Ale když už se u nás objeví počínající degenerativní změny, například artróza kolena nebo kyčelního kloubu, můžeme začít uvažovat o prevenci jejich výměny. V takovém případě se opět jedná o pravidelný, ale přiměřený pohyb, který nevyvolává bolesti kloubů během aktivity ani po ní. Můžeme rovněž užívat kvalitní doplňky stravy na výživu chrupavky, tedy chondroprotektiva. Samostatnou kapitolou je pak správná výživa. Kdo má nadváhu, zničí si klouby dolních končetin mnohem dříve.
Stačí nám vitaminy a minerální látky z běžných potravin, nebo jsou zaručenějším zdrojem vitaminové doplňky či přímo preparáty na lékařský předpis?
Komplexní správná a vyvážená strava je nenahraditelná. Pokud má někdo pochybnosti o svých stravovacích návycích, doporučuji se obrátit na dietologa. Lidem s obezitou doporučuji, aby si nechali odborně sestavit jídelníček. Osobně kvalitní vitaminové doplňky rovněž užívám. Zde bych chtěl velmi doporučit pravidelné užívání vitaminu D, kterého je v naší populaci chronický nedostatek. I když jsem v produktivním a aktivním věku, užívám každý den 2000 jednotek. Vitamin D kromě podpory stavby kostí zlepšuje fungování imunitního systému, což se může v dnešní covidové době náramně hodit. I když mnoho lidí tvrdí, že léky na výživu chrupavky nemají žádný účinek, osobně s nimi mám dobré zkušenosti. Je ovšem nutné vybírat kvalitní preparáty, od kterých lze očekávat nějaký efekt. Léky na předpis mají výhodu v tom, že je v nich garantované minimální množství požadovaných látek. Ale chondroprotektiva se srovnatelným, nebo dokonce kvalitnějším složením, se dají rovněž volně koupit.
Dá se tedy vůbec nemocem pohybového aparátu účinně předcházet?
Když si to shrneme, klíčová je pravidelná a přiměřená pohybová aktivita, která lidem dělá radost. Důležité jsou rovněž správné stravovací návyky a udržování normální tělesné váhy. Za zmínku stojí i předcházení úrazům, protože zvláště zlomeniny zasahující do kloubů zanechávají často doživotní trvalé následky. Pokud už se objeví obtíže, je vhodná pravidelná pohybová aktivita, fyzioterapie a kvalitní doplňky stravy zacílené na posílení struktury kosti a chrupavky.
MUDr. Martin Holinka, Ph.D.
Od roku 2019 je primářem ortopedického oddělení nemocnice Karviná-Ráj. Specializuje se na totální náhrady velkých kloubů, revizní operace po těchto náhradách, otevřené a rekonstrukční operace kloubů, artroskopické operace a chirurgie nohy. Působí též v Centru pohybové medicíny Nandana.
128
Čtenář reportér
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
