Česká inspekce životního prostředí: Nejvíce pokut padlo za odpady

V Královéhradeckém kraji při 913 kontrolách padlo celkem 150 pravomocných pokut. Nejvyšší z nich dostaly výrobce gumových dílů Avon Automotive z Rudníku a hradecká společnost APA, která zpracovává autovraky. Obě firmy musely zaplatit 200 tisíc korun: první za to, že z firemní čističky vypouštěla do říčky Čisté odpadní vod, které překračovaly povolené limity, druhá skladovala autovraky na nepovolených místech.

V Pardubickém kraji se uskutečnilo méně kontrol, zato při nich padlo více pokut. Při 869 inspekcích bylo uděleno 164 sankcí, nejvyšší dostala chrudimská firma Iron a Steel. Zaplatila 450 tisíc korun za to, že neudržovala zařízení, které mělo omezovat emise unikající do ovzduší, a navíc o tom vedla nepravdivé záznamy. „Psali, že je vše v pořádku a že je to zkontrolováno,“ uvedl Lukáš Trávníček.

Pokutu ve výši 400 tisíc korun inspekce udělila stavební společnosti Mikros majetková za nakládání s odpady z rekonstrukce železniční trati. „Nahrnula například 1410 tun odpadního železničního spodku z rekonstrukce trati do písníku Sahara v lokalitě Oplatil – Čeperka. Dále soustřeďovala beton, železo, kamení a dřevěné železniční pražce až po množství 6800 tun na pozemku v obci Čeperka, přestože k tomu nebyl podle zákona určen. Využila také 9800 tun odpadní zeminy a kamení, které vyprodukovala úpravou železničního spodku, k terénním úpravám na pozemcích v obci Veská,“ vyjmenoval Lukáš Trávníček. Firma se proti uložení sankce odvolala, ale ministerstvo životního prostředí pokutu potvrdilo.

Odpady jsou velký byznys

Právě v oblasti nakládání s odpady ČIŽP ukládá nejvíce postihů. „Jde až o tři pětiny všech pokut,“ upřesnil Lukáš Trávníček.

„Jde buď o menší selhání firem, obcí a jednotlivců, nebo o činnost organizovaných skupin, které se na tocích odpadu chtějí obohatit,“ řekl ředitel ČIŽP Erik Geuss. Současný stav přirovnal k situaci, kdy se v devadesátých letech chtěla řada firem obohatit na obchodech s lehkými topnými oleji. „Vyinkasují peníze za to, že zneškodní nebezpečný odpad, a pak to udělají s minimálními náklady,“ uvedl šéf ČIŽP. Mezi prohřešky převládá zejména používání stavebních odpadů a výkopové zeminy k nezákonným rekultivacím.

Bývalý ředitel prý prodal byt Červeného kříže pod cenou. Peníze si nechal

Prohřešky skiareálů při zasněžování

Inspekce se v posledních letech zaměřuje také na umělé zasněžování skiareálů. Jejich provozovatelé totiž často odebírají více vody, než mají povoleno. Loni ČIŽP provedla 56 kontrol a uložila 12 pravomocných pokut v celkové výši 1,2 milionu korun.

Zatím posledním pravomocným případem je postih 330 tisíc korun pro společnost Sněžník Dolní Morava, která se dopustila dvou deliktů. Loni to bylo při zasněžování, předloni zas vypouštěla odpadní vody u dvou hotelů.

Přibývá podnětů od občanů

ČIŽP provádí plánované i náhodné kontroly, v posledních letech však výrazně přibylo podnětů od občanů. Podle Erika Geusse loni tvořilo prověřování takových podnětů v celém Česku až šedesát procent kontrol.

Vedení inspekce konstatovalo, že celkově kázeň firem v oblasti životního prostředí stoupá. Hlavně u velkých mezinárodních společností počet prohřešků klesá, u menších firem se však zvyšuje.

Pokut ubývá

ČIŽP provedla vloni v ČR 16 572 kontrol, což je o 708 více než v roce 2017, a uložila 2547 pravomocných pokut, tedy o 108 méně než v roce 2017, v celkové výši 100,3 milionu korun. Celková výše pokut klesla oproti roku 2017 o téměř 13 milionů korun. Na jednoho inspektora připadlo v roce 2018 v průměru 41 kontrol. Nejvíce pokut padlo za odpady (855), což je několikaletý trend.

Nejvyšší pokutu v ČR dostala loni společnost Kalibo, která bez oprávnění převzala 7708 tun odpadů. ČIŽP jí uložila sankci pět milionů korun. „Je to malá firma, která nekomunikuje,“ řekl Erik Geuss. Tři a půl milionu korun uložili inspektoři státnímu podniku Lesy ČR, za to, že neprováděl včasná a dostatečná opatření proti šíření kůrovce.

Sezona začala i pro zloděje