Do vězení (kde už nyní sedí kvůli krádežím) ho na další roky opětovně poslal
v úterý Krajský soud 
v Hradci Králové. Ten totiž řešil případ znásilnění 
v pardubické věznici po odvolání už podruhé.

Znalci přesto, že Lakatoš znásilňoval invalidního důchodce, o osm let staršího spoluvězně, zjistili, že netrpí sexuální deviací. „Bylo to impulzivní jednání, které mělo náhražkový charakter," objasnili odborníci v posudcích. „Bylo to sexuálně impulzivní. Šlo o uspokojení v prostředí izolace."

Za Lakatošovým chováním navíc byla podle nich ještě jedna vlastnost, která se u něj projevila už dříve. Také v jiných věznicích - například v Liberci nebo Plzni - měl nyní už dvanáctkrát trestaný muž problémy s chováním.

Resocializace není příliš pravděpodobná

„Potřebuje se ukazovat jako dominantní osobnost. Chce se rozhodovat svobodně, má odpor vůči vnějším vlivům," vypozorovali.

Jejich další verdikt z toho vyplývá, a pro Lakatoše není příliš příznivý: „Resocializace není příliš pravděpodobná." Tato zjištění snižují zločincovy šance na případné dřívější propuštění.

Lakatoš trest nepřijal, tvrdí, že je zaprvé otec, zadruhé olašský Rom, a proto je proti homosexuálním stykům. Zatřetí poukazuje společně s obhájcem na to, že poškozený invalidní důchodce lže. Prý jenom chtěl nepohodlného spoluvězně dostat pryč z oddělení.

Lakatoš a jeho zástupce upozornili, že se ohledně poškozeného, který je odsouzen za pedofilní skutky, mluvilo o „bájné lhavosti". Rovněž tento fakt však znalci zkoumali. K čemu došli? „Když je pachatel, tak je schopný bájivě lhát, manipulativně zkreslovat skutečnost. Ale když je svědek nebo poškozený, tak popisuje skutečnosti realným způsobem, navíc opakovaně shodně."

K tomu ještě připojili jednu závažnou skutečnost: „Dřív se nestalo, že by někoho křivě obvinil."

S tím však nesouhlasil Vladimír Vaněk, obhájce odsouzeného. „Poškozený byl k ruce vychovatelům, byl jakýsi styčný důstojník mezi vychovateli a odsouzenými, měl přístup k vychovatelům."