Původní pohledávka činila 16,8 milionu korun, časem stoupla téměř na 100 milionů korun.
Soud nyní řeší, zda existuje souhlas obce s převodem majetku v rámci privatizace a také s převzetím dluhu 16,8 milionu korun. Nejvyšší soud uvedl, že by se soud měl zabývat tím, zda není celá dohoda neplatná, když nebyla projednána v orgánech města. Zápisy z jednání rady a zastupitelstva Harrachova od května do října 1993 však nejsou k dispozici. Před soudem včera vypovídal například někdejší harrachovský starosta Ivan Hendrych, který uvedl, že si nepamatuje, že by zastupitelstvo schválilo převzetí úvěru.
Právní zástupce Harrachova Tomáš Kaplan včera soudu navrhl výslechy deseti bývalých zastupitelů. „Je to čistě k potvrzení toho, co již tito zastupitelé prohlásili písemně. To znamená, že žádné usnesení zastupitelstva, které by schvalovalo převzetí závazku z úvěru neexistovalo," řekl Kaplan. Právní zástupce ministerstva financí navrhl výslech bývalé tajemnice. Soudkyně Maršíková uvedla, že do týdne odešle účastníkům řízení buď předvolání k závěrečným řečem a vynesení rozhodnutí, či k dalšímu jednání, při němž by se pokračovalo v dokazování.
Komplikovaný spor se táhne přes 20 let, město kvůli pohledávce čelilo exekuci. Původní rozsudky uložily Harrachovu, aby starý dluh zaplatil. Nejvyšší soud však loni v červnu vrátil případ hradeckému krajskému soudu.
Podle žaloby převzala radnice starý úvěr spolu se třemi rozestavěnými bytovými domy, sbírkou skla a sklářským muzeem z majetku privatizovaného Crystalexu. Město tvrdí, že zastupitelstvo nikdy převzetí dluhu řádně neschválilo.
