Antonín Tichý je odborníkem přes hory

Pro předplatitele

Richard Švanda 21. 1. 2021

Antonín Tichý je náchodským rodákem. Žije však ve Svobodě nad Úpou a s tímto městem ho pojí nejedna věc. Jak se sem dostal, vysvětluje následovně: „Náhodou. V podstatě násilím. Jako nezletilec jsem byl přestěhován rodiči na samý práh jedné z branek do Krkonoš, kde končí koleje. Mně se z té díry na druhém konci okresu, kde jsem strávil dětství, vůbec nechtělo. A odtud mě přímo do centra Svobody přivedla láska. Žijeme spolu dosud, i když jsme si vlastní hnízdo postavili kousek výš ve stráni. V minulosti se tam popásaly krávy - Monte Bú alias Kúhberg - chcete-li vzletně a oficiálně Sluneční stráň. Na malebné linky krkonošských dvojčat Černé hory a Světlé se Sněžkou vykukující za lesem koukám z okna. Jako typický český pecivál a celoživotní ,pěší pták‘ jsem se odvážil jen do kopců za humna. Není se čím chlubit, ale můj vztah ke Krkonoším je vlastně takový ‚sňatek z rozumu‘. Přesto se čím dál častěji přistihnu, jak málo je znám. A to jsem si řadu let cíleně budoval pověst odborníka přes hory.“

1/5

Antonín Tichý se zajímá nejenom o Svobodu, ale i o celé Krkonoše, o nichž publikuje v regionálním tisku. Co ho motivovalo k tomu, aby začal psát? „Hned na úvod těžká otázka! Ač by to do mě, venkovského kluka s přiblblým výrazem nikdo neřekl, naučil jsem se rozeznávat jednotlivá písmena abecedy, ještě mi nebylo pět. Momentální touha umět je nejen přečíst, ale i napsat mě dokonce přivedla na chvíli předčasně do školy. Pak jsem až do ,manžestru‘ v roce 1989 ve volných chvílích četl a četl. Po revoluci jsem pyšně usoudil, že už mám načteno a začal jsem se o nabytá moudra dělit s ostatními v několika postupně vznikajících tiskovinách. Tak jednoduché to bylo,“ říká s nadhledem Antonín Tichý.

Je autorem knihy Antipády, jež je autobiografickou prací. Zdroj: archiv Antonína Tichého

Za ta léta, která se Antonín Tichý studiu Krkonoš věnuje a která uveřejňuje své poznatky nejenom na webových stránkách, ale také třeba v časopise Krkonoše - Jizerské hory, jenž vydává Správa KRNAP ve Vrchlabí, vypátral řadu zajímavostí a vyvrátil i řadu historických omylů. „Během badatelské činnosti mě nejvíc zaskočil nedostatek vzdělání, který jsem během praktického života nijak fatálně nepociťoval. Jsem přímo ukázkový produkt socialistického školství a ještě ke všemu línej. Především neumím jazyky! Přitom veškerá regionální historie je samá němčina. A ještě k tomu kurent - škrabopis, který odradí i leckterého vzdělance. Přesto s pomocí ,strýčka Google‘ čtu a překládám. Pochopitelně velmi eufemisticky řečeno! Zásadním objevem je pro mě každá maličkost, o níž nic nevím. Při vší skromnosti se mi doufám podařilo osvětlit několik drobných omylů, které se táhnou písemnými materiály jako červená nit, jak je generace od generace bezmyšlenkovitě opisuje. O zahnojení internetu nemluvě. Na ten virtuální Augiášův chlív by ani stovka Tondů nestačila. Chcete-li něco konkrétního, tak mám radost z vyluštění několika záhad kolem původu Maxovky na Rýchorách, zpopularizování trutnovského vynálezce Adolfa Linky a jeho sněhových bruslí značky Tajfun a hlavně za vydatné spolupráce s fundovaným genealogem Janem Drocárem vypracování obrázkového rodokmenu svobodské papírenské rodiny Piette. Je toho pochopitelně víc, ale s natřásáním peří musím opatrně, dokud ještě nějaké mám,“ dodává Antonín Tichý.

Antonín Tichý je náchodským rodákem. Žije však ve Svobodě nad Úpou a s tímto městem ho pojí nejedna věc. Zdroj: archiv Antonína Tichého