Neustálé úpravy přijímaných vládních nařízení, něco dřív, něco později. Mottem minulých čtrnácti měsíců se tak stala věta z pohádky Pyšná princezna: Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil.

Zahrádky restaurací jsou již otevřené. Nad vnitřními prostory dál visí otazník
PŘEHLEDNĚ: Otevřou se koupaliště a změní testy, osud hospod je ale nejistý

Průzkum Eurobarometru z tohoto měsíce dokazuje, že klíčové instituce v Česku prožívají významnou krizi důvěry. Kromě vlády je to i parlament, jemuž věří jen patnáct procent lidí. S fungováním demokracie je spokojena necelá polovina občanů, což ji řadí k zemím, jako jsou Slovensko, Bulharsko či Rumunsko.

Dramatický propad

Nedávný průzkum agentury STEM pak ukázal, že podle tří čtvrtin Čechů jsou opatření proti šíření koronaviru ne-účinná. Přitom na počátku epidemie vládě v tomto směru věřilo 83 procent lidí. Co za tak velkým propadem vězí? „Andrej Babiš je po prezidentu Zemanovi nejvíc polarizující prvek v české společnosti. Na jaře roku 2020 však najednou i lidé, kteří by ANO nikdy nevolili, vládě důvěřovali. Dramaticky se to změnilo na přelomu roku, kdy se kumulovala sada dílčích neúspěchů jak při krocení koronakrize, tak v neschopnosti komunikovat s veřejností,“ míní ředitel STEM Martin Buchtík. Velkou roli v tom hraje osobnost Babiše, který je výborný taktik, ale nezajímá ho strategie.

Zdroj: Deník

„Navíc chce mít kontrolu nad vším, reportovat téměř o každém nakaženém jedinci a roznášet osobně roušky do nemocnic. Mechanismus vládnutí to ochromuje, protože rozhodování není systémové, ale kumuluje se v rukou několika lidí, což ve svém důsledku chod státu paralyzuje,“ řekl Buchtík Deníku.

Pavel Rychetský
Rychetský: Výroky ministryně Benešové jsou nepřijatelné. Justice se ale ubrání

Emočně vypjaté události jako párty na střeše pražského arcibiskupství nebo účast exministra Prymuly na schůzce v zavřené restauraci, se propojují s neřešením dlouhodobých záležitostí. Problémům se nepředchází, takže lidé jsou frustrováni. Přijímat tvrdé restrikce, když je dvě stě mrtvých denně, je pozdě.

Prezident versus neviditelní hrdinové

Podle politologa Jana Kubáčka nejvíc selhal prezident Miloš Zeman: „Nevystoupil v momentech, kdy to bylo zapotřebí, a když tak učinil, nebyl v tom potřebný tmel, symbolika, stimul. V mezních situacích, jakou je i pandemie, je to v ČR přitom právě hlava státu, od níž se očekává, že společnost sjednotí a získá ji pro určitou myšlenku. V tomto případě to krutě selhalo.“

Prezident Miloš Zeman
Pražský hrad sestavil černou listinu. Některým médiím nebude podávat informace

Kdo tedy obstál? „Velkou práci odvádějí lidé, kteří nejsou vidět, ať jsou to sestřičky nebo učitelé, ale také úředníci, kteří okamžitě přepnuli na digitální formu styku s klienty. Patří k nim i starostové a radní menších měst. Ti všichni dokázali stát podržet, byť častokrát navzdory systému,“ uzavírá sociolog Martin Buchtík.

Otázka pro JANA KUBÁČKA, politologa z Univerzity Karlovy Praha

Proč někteří politici během covidu situaci záměrně vyostřovali?
Je za tím touha být vidět. Například ve vystoupeních exprezidenta Václava Klause nelze vysledovat nějaké poselství, jde jen o něj a jeho odmítavé postoje k rouškám, očkování, nouzovému stavu. Nejsou tam žádné návrhy na organizaci státu, přístup vlády k radám odborníků, roli soudů. Jsem k němu tak kritický proto, že jde o inteligentního politika, který stál dlouho v čele státu, takže jeho vliv je stále značný. Je to typická ukázka, jak může být škodlivá vysoká míra sebestřednosti.