„Špatná situace bude hlavně v hloubkách 40 až 100 centimetrů,“ uvádí projekt Intersucho, který tento fenomén dlouhodobě sleduje. Nedostatek vláhy se proto zřejmě podepíše na letošní úrodě. „Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy,“ obávají se odborníci z Intersucha.

InfografikaZdroj: Deník„Děláme řadu opatření, která dopady sucha alespoň částečně zmírňují. Je však jasné, že nedokážeme projevy klimatické změny potlačit a že se naše opatření neprojeví hned,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Jde třeba o omezení výměry jedné plodiny na 30 hektarů.

Od letošního roku se takto chrání půda na 600 tisících hektarů ohrožených erozí, v příštím roce bude platit nové pravidlo na celém území Česka. Veřejnost zatím často podceňuje nebezpečí, které jí kvůli nedostatku vody hrozí.

Nezbytná opatření

„Valné většině lidí u nás teče voda z kohoutku a nechtějí si připustit, že by ten problém měl nastat,“ řekl Deníku generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. „Je potřeba, aby si lidé uvědomili, že musíme udělat celou škálu nezbytných opatření, která dají dohromady synergický efekt,“ konstatoval šéf povodí.

Příkladem je podle něj právě probíhající komplexní řešení ochrany před suchem v povodí Rakovnického potoka, jež patří k vůbec nejsušším územím v Česku. Jde o připravované vodní nádrže Senomaty, Šanov a Kryry, ale také o obnovu remízků, mokřadů a správné obhospodařování zemědělské půdy i lesů. „Vše je to proto, aby se v povodí zadrželo co nejvíce vody a aby měla co nejlepší kvalitu,“ dodal Kubala.