Jedna z prvních vět, která mi prolítla hlavou, když jsem vás viděla, byla: chci vypadat jako ona. Dano, jak to děláte?
Většina lidí může vypadat stejně dobře, když bude dobře jíst, bude se hýbat a bude mít radost ze života. Dnes si spolu povídáme o menopauze a věřte mi, když žena zvládne i tuto etapu života, automaticky musí přijít pocit svobody a spousta věcí vám pak bude u zadele. Je to úžasná vstupenka do štěstí, kterou se řídím. Miluji život a dobré jídlo. Nedělám ze sebe popelnici a hýbu se.

Vy jste dokonalý úkaz toho, že přechod, a to doslova, může být i novým startem do další etapy života. Odrazila bych se teď od vaší kariéry. Pracovala jste dlouhá léta na vysoké pozici manažerky v bankovnictví, ale ta vám nakonec téměř zlomila vaz a dostala jste se na samotné dno. Jak vypadal ten odraz zpátky?
Rozbilo se mi nejenom zaměstnání, ze kterého jsem byla odejita, ale současně se mi rozpadla i rodina. Dva roky před padesátkou byly zlomové. Prošla jsem krizí, zažila pády a brodila se bahnem života. Ale od začátku. V bance jsem začala u přepážky. Po nějaké době jsem dostala nabídku, jestli nechci nastoupit jako ředitelka do HVB. Vyhrála jsem výběrové řízení a dostala na starost pobočku v Karlových Varech, která byla v podstatě na zrušení, s pravomocí udělat cokoli pro její záchranu. Měla jsem pocit, že jsem ředitelka zeměkoule. Myslela jsem, že zvládnu úplně všechno včetně rodiny i milence. Za dva roky jsme se dostali z červených čísel do první trojky. Byla jsem šťastná. Pak přišla fúze a ta mi zlomila vaz. Každý den jsem cestou domů v autě brečela. Pak jsem utřela slzy a nasadila úsměv pro své nejbližší. Byla jsem vyhořelá a ředitelka zeměkoule dostala padáka. K tomu mě opustil milenec, protože už nechtěl po čtyřech letech čekat.

ČTĚTE TAKÉ: Odborníci radí ženám, jak překonat menopauzu a klimakterium:

Návaly horka a přibírání v oblasti břišních partií - to je pro většinu žen menopauza.
Sníst celou bonboniéru menopauzu nezmírní. Vyšívejte nebo skákejte přes švihadlo

To vystihuje přísloví: nejdřív musíš ztratit, abys mohla najít.
Přesně tak. Najednou jsem podala žádost o rozvod, a doufala, že se ke mně můj milenec vrátí. Jenže mezitím si našel jinou ženu. Odešla jsem od rodiny a zůstala sama. Skončila jsem na pracáku, což bylo pro mou povahu velmi dehonestující. Manžel mi tajil cukrovku, a když ho odvezli do nemocnice a amputovali mu nohu, měla jsem výčitky. Přestala se mnou mluvit moje vlastní máma. Bylo to pro mě emoční dno.

Jak dlouho to sebezpytování trvalo?
Několik měsíců. To obviňování všech kolem s pocitem, že já jsem největší chudák. Že on mě opustil a po tolika záslužných letech mě vyhodili z práce a nikdo se mnou nemluví. Měla jsem pocit, že se proti mně všechno spiklo. To sebelitování jsem si musela prožít, abych mohla prozřít.

K prozření občas pomůže nastavení zrcadla.
Zrcadlo se mi nastavovalo samo. Prožívala jsem totéž, co jsem dělala sama druhým. Ubližovala jsem. Byla jsem nerozhodná. Člověk opravdu musí vždycky něco pustit, aby mohl získat něco dalšího. Omluvila jsem se mnoha lidem. Musela si v padesáti najít novou práci. Měla jsem sice skvělý životopis, ale nikde mě nechtěli. Byla jsem stará a pozice šéfů, o které jsem ani nestála, obsazené. Potřebovala jsem pracovat a mít peníze.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Ženy v menopauze se bojí ztráty ženství, říká Dana Škorpilová:

Zdroj: Deník/Bohumila Čiháková

To muselo být těžké.
Byla to pro mě šílená dehonestace, když jsem stála mezi lidmi na pracáku, kteří pracovat nechtějí a vy chcete. Máte světu co nabídnout, ale oni vás nikde nechtějí. To bylo horší než vlastně celá ta menopauza, která tomu moc nepřidávala.

Ale nakonec jste našla i práci.
Dělala jsem pro firmu, která vzdělává dospělé v různých rekvalifikačních kurzech, které se hlásí do různých soutěží, aby získala evropské peníze. V té soutěži záleží na každém slově a nesměla se udělat chyba, jinak vás okamžitě z výběrového řízení vyloučí. Což bylo pro mě jako člověka, který dříve působil hlavně jako ten zásadní dotahovač, složité. Nikdy jsem tuto mravenčí práci neměla ráda a nebyla v ní příliš silná. Ale práce jsem si moc vážila, i když jsem v ní dostávala téměř stejné peníze jako když jsem byla na pracáku.

Měla jste čas ve všech těch problémech zaznamenat, že menopauzou procházíte?
Menstruaci jsem úplně ztratila až v pětapadesáti letech. To znamená, že v té době jsem byla v perimenopauze. Ve fázi, kdy menstruace vynechává. Byla jsem citlivý uzlíček nervů. Neustále jsem brečela a špatně spala. Celý svůj život říkám, že mám bipolární poruchu. Potácím se od pocitů štěstí po stavy hlubokého smutku. Mnoho žen mi říká, že žijeme dva životy. Ten první do padesátky a ten druhý po padesátce, který je odrazem a poučením od toho prvního. Došla jsem k lítosti. Omluvila jsem se a slepila rodinu tak, že jsme na závěr bydleli úplně všichni v jednom domě. Bývalý manžel v jedné části. Dcera se svými dětmi v přízemí a já se svým milovaným Milošem v druhé části. Podařilo se mi všechno slepit, jak vlaštovka hnízdo z těch rozbitých kousků. To považuji za svůj absolutně největší životní majstrštyk. Miloše jsem si vzala hned po rozvodu v teniskách na louce. Bylo to všechno krásný.

MENOPAUZA přináší fyzické i emocionální změny. O nelehkém životním období žen hovořil výživový poradce Petr Havlíček:

Výživový poradce Petr Havlíček s redaktorkou Deníku Bohumilou Čihákovou
Oběť menopauzy? Přistupte k ní jako tvůrce a nelitujte se, radí Petr Havlíček

To je doslova lovestory pro nějakého scénáristu. Ale vraťme se k menopauze, která trvá v průměru sedm let, což není úplně krátká doba. Když jste si přechodem procházela vy, co vám nejvíc pomáhalo od těch úzkostných stavů, nespavosti a pláče?
Často jsem reagovala nepřiměřeně na různé podněty. Z ničeho nic jsem propukala v pláč, pro druhé z nepochopitelných důvodů. Hodně mě podpořil můj manžel Miloš. Je velmi empatický a chápavý. Nedělal taková ta znevažující gesta, která běžně chlapi dělávají, kdy nad tím mávnou rukou s dovětkem: Ježíši Kriste, ty toho naděláš! Miloš mě brával hodně ven do lesa. Je to i uznávaná metoda léčení depresí a úzkostí a hrozně moc se to osvědčilo u mě. Taky jsem v tom období už poměrně hodně sportovala. Miloš je hodně sportovní, takže pokud s ním chce člověk držet krok a chce si s ním promluvit, v podstatě s ním musí běžet. Pohyb je doslova antidepresivum a po hormonální stránce hodně pomáhá, což potvrzuje i doktor Fajt. Je to přesně ta doba, kdy má žena začít.

Velmi důležité je i jídlo. Zapomenout na sacharidy a vysoce zpracované průmyslové potraviny. Takže jestli jsme do teďka jedli jako čuník, tak teď přišla správná doba, abychom začali jíst dobře. S oblibou říkám nedělat ze sebe popelnici, necpat do sebe tenhleten toxický odpad a začít jíst opravdové jídlo.

Vy jste téma menopauza otevřela i na svém Instagramu. Co vás k tomu vedlo a jaké byly vlastně reakce sledujících?
Je mi šedesát tři a to, že jsem na Instagramu, je prý divné.

Mně to přijde skvělé.
No jo, jenže lidí mého věku je tam totální minimum, protože tyto ženy už Instagram nepoužívají, neorientují se v něm a myslí si, že je pro mladší generaci.

Řekněme, že vám prostě sluší.
Já tady hodně čerpám inspiraci, třeba ze zahraničních profilů. Myslela jsem, že to, co dělám na síti, dělám pro věkově jakoby souputnice. Ale zjistila jsem, že to není pravda a že mě sleduje spousta žen kolem čtyřicítky. Jsou to o dvacet let mladší ženy, které jdou do perimenopauzy a dokonce jich je spousta, které kolem čtyřicítky už jdou do menopauzy. Ty ženy mě sledují, protože o tom chtějí vědět víc, je to pořád strašně tabuizované téma. Žen po padesátce je padesát procent, takže se to týká poloviny lidstva a pořád se z toho dělá jakoby nic. Zlehčuje se to a mě to štve.

Docent Fajt mluvil i o tom, že se dá často odvodit, jaký bude přechod podle matky. Mluvila s vámi někdy maminka o menstruaci a o tom, že když skončí menstruace, přijde menopauza, nebo to bylo tabu?
Moje maminka se přede mnou styděla i svléknout, což mě třeba z dnešního pohledu už úplně fascinuje. Ale uvědomuji si, že to tak bylo vždycky. O menstruaci jsme se absolutně nebavily. Dostala jsem v té době strašně populární knížku Děvčátka, na slovíčko, kde jsem se o menstruaci dozvěděla, ale až potom, co jsem objevila nějakou krev na kalhotkách. Co se týče přechodu, tak tam už ten vztah byl lepší. Mluvili jsme o přechodu, protože máma si jím zrovna procházela a nedalo se to přehlédnout. Měla návaly horka, které si chodila chladit do chladného sklepa, a často se převlíkala. Byla více přecitlivělá a občas jsme se hádaly. Ale také jsem viděla, že to máma zvládá, a díky tomu jsem se přechodu ani nebála.

ČLÁNEK: Návaly horka a přibírání v oblasti břišních partií. To je pro většinu žen menopauza:

Návaly horka a přibírání v oblasti břišních partií - to je pro většinu žen menopauza.
Tloustnutí a návaly horka v menopauze? Víme, jak s tím naložit a žít opět naplno

Já si totiž myslím, že to stigma tady pořád přetrvává i dneska a že spousta žen o tom mluví jen potichu, jako kdyby se za to styděly.
Je zajímavé, jak si spousta žen povídá o nemocích, které je trápí, a nevadí jim o nich mluvit, ale o menopauze, která je nedílnou součástí každé ženy, mlčí.

Možná je to výdobytek ženy, chtít zůstat stále mladá, protože se neumíme přijmout takové, jaké jsme?
Určitě je to jedna z věcí. Pak bych řekla, že to vnímají jako osobní, intimní záležitost, o které nechtějí nikomu na potkání vykládat. Bavit se o suché sliznici máte s gynekologem, a i to je jim hloupé. Podle mě by toto téma měl otevírat samotný lékař. Trošku mě děsí, když mi ženy píší, že i ten gynekolog, když se mu svěří, reaguje úplně pitomě.

Taky mám podobnou zkušenost, a ještě to pan gynekolog završil větou: Bude hůř, už nic lepšího nečekejte.
Přesně tak. Co čekáte ve svým věku? Já jsem říkala, ježišmarjá, v jakým věku? Já si stará nepřijdu. Jen když vezmu v úvahu, že se dožíváme vyššího věku, tak si přeci v pětačtyřiceti nebo padesáti neřeknu 'tak a je konec'.

A nějak to doklepeme.
Absolutně výstřední a úplně nesmyslné, přitažené za vlasy. Prostě ne.

ANKETA DENÍKU: Dokážete se svými blízkými hovořit o menopauze?


Nahrává se anketa ...

Vy jste autentická. Ale pro mnoho žen to přijmutí se je kvůli síle sociálních sítí, televizních obrazovek nebo časopisů, kde se vystavuje a ukazuje hlavně ta dokonalost a krása, asi těžké. Bojíme se hodnocení nebo srovnávání?
Je to hodně těžké. Mám hroznou radost, že jsem k sociálním sítím přičuchla až v tom pozdějším věku, jako senior, protože tím, jak je člověk starší, s sebou přináší ohromnou svobodu a takový uprdelismus - můj výraz na to, že vám už je spousta věcí úplně fuk a nemám potřebu se srovnávat. Viděla jsem x aplikací, jak děvčata prezentují samy sebe a pak vedle přidají uměle upravený obrázek k dokonalosti proto, aby sledující a mladé holky nevěřili všemu, co na sítích vidí. Moc bych před tímhletím varovala, ale je to asi nepřenositelné. Ten nadhled a takové to, že člověk musí přijmout svoje tělo, ale nevzdávat to a pořád pravidelně a konzistentně na něm pracovat, je otázka až nějakého vyzrálého rozhodnutí, které s tou menopauzou přichází a ženy by se ho neměly vzdát. Jak se hezky říká, neměly by opustit sál. Kdy žena rezignuje i na ženství i na krásu i na to, že se bude pěkně oblékat a starat se o sebe. To je projev sebelásky.

To hodnocení má velký vliv i na intimní život. My už jsme tady trošičku nakousli, že libido ženy v přechodu klesá a kvůli sníženému prokrvení poševní sliznice je pohlavní styk pro některé ženy i bolestivý. Některé ženy mlčí a tiše trpí ze strachu, že by je třeba mohl muž opustit, jiné si stydí o tom s partnerem mluvit. Jak jste to měla vy?
Já jsem měla opravdu v životě štěstí na chlapy. S mým mužem Milošem máme stále milenecký vztah, takže my jsme v podstatě žádný vážnější problém neměli. V předehře jsem potřebovala trošku víc trpělivosti, abych netrpěla. Dnes je na trhu spousta věcí a pomůcek. Kromě hormonální substituce jsou i nehormonální, účinnost je srovnatelná. Já tenkrát byla srab a nevyužila to a dnes mě to hodně mrzí. Všem velmi doporučuji se o tom skutečně informovat.

TIPY A RADY PRO ŽENY: Jak trávit svůj život po padesátce tak, aby vám bylo dobře? Inspirujte se článkem Deníku:

Co se nehýbe, to postupem času zarezne, zatuhne a znovu se pak rozhýbává velmi těžko.
V 50 letech začínají ženy dohánět hříchy. Jak se udržet ve správné kondici

Vy jste o menopauze řekla, že když skončí, pak je to super. Zajímala by mě ta další pozitiva, kromě toho, že žena přestane menstruovat.
Pro mě byl konec menstruace vysvobození. Od desíti let jsem při ní trpěla bolestí. Kolikrát jsem nemohla ani vstát a ze školy mě pouštěli domů. Nebyla žádná osvěta. Bez ní mohu dnes dělat cokoliv. Ten pocit osobní svobody je ohromný. Začala jsem se cítit více sebevědomá ve smyslu vědomá si sama sebe a začala se klást konečně na první místo, což bychom měly udělat samozřejmě dávno už jako dívky. Starat se o sebe, abychom se mohly postarat a rozdávat těm druhým, ale nás to nikdo neučil, neumíme to a většinou to teda neumíme ani v těch 40 až 50, což je právě špatně. Za menopauzu jsem tedy vděčná.

Na svém Instagramu jste nedávno zveřejnila příspěvek, kde se fotíte v nedbalkách a na konci postu jste připsala: 'Holky moje, moc prosím, nekašlete na sebe! Nemusí to být zrovna hedvábí, ale dopřát si něco, po čem vaše srdce touží (a nezruinuje to rodinný rozpočet), je krásný akt sebelásky, který si rozhodně každá z nás zaslouží.' Je i sebeláska důležitá k překonání špatné nálady, úzkosti nebo deprese z menopauzy?
Já myslím, že celým rozhovorem jsme dali jednoznačnou odpověď, že ano. Měly bychom se o sebe starat stejně dobře jako o svoje jediné dítě, o které se většinou staráme velmi dobře. Nevím, proč tohleto neumíme udělat samy pro sebe. Měly bychom pro sebe být to naše nejoblíbenější jediné dítě.

Partnerem tohoto rozhovoru v rámci pořadu O životě zblízka s Bohumilou Čihákovou je Femarelle.cz.