Karel Diviš: Chci lidi sbližovat a ukázat jim, že mají být na co hrdí

Uchazeči o prezidentské křeslo se hromadí. Víte, kolik jich je?
Myslím, že aktuálně mezi dvaceti a třiceti.

Přesně tak. Proč chcete jejich řady rozmnožit?
Jako občan Karel Diviš bych chtěl být hrdý na Českou republiku a prezidentský úřad. Přál bych si přímo zvolenou osobnost, která bude dobře reprezentovat všechny lidi, ať už ji volili, či nikoliv. Představoval bych si civilního prezidenta, jenž bude vidět věci v souvislostech a sbližovat lidi.

Měl by sídlit na Pražském hradě?
Hrad je dobré reprezentativní sídlo, ale bylo by správné ho co nejvíce otevřít veřejnosti.

Kdo vystřídá Zemana? Usednout na Hradě chtějí politici, milionáři i komik

Slyšel jste od svých spolupracovníků či kolegů, že je to předem ztracená mise?
Mnohokrát. Nevidím ale nikoho, kdo by výše popsaná kritéria splňoval. A protože mám rád výzvy a nechci jen kritizovat, rozhodl jsem se jít do toho sám. Za určitých okolností to Mission Impossible být nemusí.

Za jakých?
Pokud během kontaktní kampaně najdu podporu u lidí napříč republikou. Dnes začínám sbírat podpisy a brzy se ukáže, jestli má moje vize šanci na úspěch.

Může uspět člověk, jemuž je 45 let a nemá žádné politické zkušenosti?
Je pravda, že jsem nikdy nebyl v politice na žádné úrovni, ale podle mě to může být obrovská výhoda. Prezident by měl být nezávislý, a proto je ideální, když nemá žádné stranické vazby, natož propojení na lobbistické skupiny. Prezidentský úřad nemá být za zásluhy. Měl by ho zastávat člověk, který je na vrcholu sil a bude tvrdě pracovat pro stát a jeho občany. V tomto směru mám co nabídnout, neboť dvaadvacet let pracuji ve své softwarové firmě. Myslím si, že úkolem prezidenta je být blízko lidem, mluvit s nimi a ukazovat jim, kolik je u nás skvělých vědců, lékařů, učitelů, sportovců či umělců a že máme být na co hrdí.

Hlava státu je důležitým prvkem ústavního pořádku, jmenuje premiéra a vládu, soudce, profesory, členy bankovní rady a guvernéra ČNB. Na to se bez jakékoli politické průpravy cítíte?
Ano, cítím. Za důležité považuji přistupovat k této vrcholné funkci s dlouhodobou vizí, která jde za horizont funkčního období. Nejdůležitější je zakopat příkopy, sbližovat lidi navzájem, zasazovat se, aby občané a všechny regiony prosperovali. Není důvod, aby Česká republika nefungovala podobně jako Rakousko, které staví na podpoře lokální ekonomiky. Druhým cílem je vzdělanostní ekonomika, na niž vsadily země jako Finsko nebo Japonsko. Musíme vrátit prestiž učitelskému povolání a posílit školství tak, aby děti měly šanci uspět v celosvětové konkurenci. Měly by vyjíždět na zkušenou do ciziny, ale poté se vracet domů a rozvíjet svoje regiony. Pak bude mít Česká republika jako moderní a přátelská země šanci vrátit se do světové špičky.

To stačí?
Ještě má třetí vizi, která vychází z faktu, že prezident je vrchní velitel ozbrojených sil. Jsem rád, že ČR je součástí NATO, ale jako stát, který byl ve 20. století dvakrát okupovaný, by se měl primárně umět postarat sám o sebe, být připravený na krizové scénáře. Musíme mít strategický plán týkající se obranyschopnosti. Jeho součástí by mohlo být založení konsorcia firem zaměřených na kybernetickou bezpečnost, protiraketovou obranu, autonomní dronové systémy. Tyto věci bychom měli umět nabídnout jak spojencům v NATO, tak našemu průmyslu, pracovně tomu říkám projekt e-armáda.

Andrej Babiš: Jako prezident bych zakopával příkopy

Lidé vás znají hlavně jako sportovního komentátora, ale netiší, co si myslíte o věcech, které je trápí. Jste například po povinné očkování proti covidu?'
Podpořil bych ho pro vydefinované profesní skupiny, nikoliv plošně.

Jaké jsou vaše politické preference?
Jistě nečekáte, že vám prozradím, koho jsem volil, ale mohu říct, že nejsem příznivcem jakýchkoli extremistických stran typu komunismu nebo fašismu, ať už se jmenují jakkoli.

V době vrcholící prezidentské kampaně bude Česko předsedat Evropské radě. Kudy by v budoucnu měla Evropská unie kráčet?
Jednoznačně podporuji naše členství v Evropské unii. Její opuštění by pro nás bylo katastrofa. Na druhou stranu mi jako člověku, který celý život sportoval a ctil myšlenku fair play, vadí, že evropské dotace jsou přerozdělovány nespravedlivě, protože nejvíc peněz dostávají největší miliardářské firmy. Tak to podle mě být nemá a mělo by se to řešit.