Dětská onkologie, obor, který v Československu neexistoval, založil v roce 1964 profesor Josef Koutecký. Zpočátku se o všechny nemocné děti s nádorem staral Na Karlově, poté získal jednu postýlku vyhrazenou pro malé onkologické pacienty, následně pokoj se čtyřmi postýlkami, až byl o sedm let později jmenován prvním onkologickým ordinářem. Zatímco tehdy přežívala pouhá tři procenta dětí s rakovinou, dnes to je, zejména díky přínosu Josefa Kouteckého, více než osmdesát procent dětských pacientů.

Titulní strana magazínu VíkendZdroj: archiv DeníkuByl u všeho - děti přijímal, vyšetřoval, většinou i operoval a prováděl chemoterapie. Díky němu vznikla stanice dětské onkologie a od roku 1983 vedl první samostatnou onkologickou kliniku. „Pracovali jsme skutečně v hrozných podmínkách, dnes už je pro mladé lékaře těžké si je představit,” prohlásil. Jeho cílem bylo nabídnout pacientům komplexní péče, od diagnostiky přes léčbu po rehabilitaci a psychologickou pomoc. „Naši pacienti potřebují péči trvale,“ opakoval často.

Dalším z významných českých vědců je jednoznačně profesor Antonín Holý, který objevil řadu látek, jež dodnes léčí miliony lidí po celém světě. Stál například za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Přestože stále neumíme AIDS úplně vyléčit, je antivirotikum Viread z laboratoře profesora Holého významným lékem, který prodlužuje život nemocných. Kromě toho působí jeho léky proti viru pásového oparu, pravým neštovicím a dokonce i žloutence typu B. Výsledkem Holého výzkumů je i původní český lék na opary. „Věda vyžaduje opravdu hodně práce,“ prohlásil chemik, pro kterého byla práce v laboratoři celý jeho život. Když nebyl v laboratoři, věnoval se intenzivně dalšímu studiu odborné literatury a připravoval přednášky a publikace.

Úspěch si tehdy mohla připsat i infekční oddělení. Úspěšně totiž došlo k vymýcení infekčních chorob, konkrétně dětské obrny a pravých neštovic. V roce 1960 byla v tehdejším Československu, jako vůbec v první zemi na světě, vymýcena dětská obrna, která do té doby postihovala stovky dětí. Stalo se to díky očkování. Od té doby se výjimečně objevil nějaký případ dětské obrny, nicméně se sem obvykle dostal ze zahraničí. Vedle toho došlo k likvidaci pravých neštovic. Na tom měl zásluhu zakladatel moderní československé epidemiologické školy Karel Raška, který proslul jako spoluautor celosvětového vymýcení pravých neštovic.


Celý článek čtěte v magazínu Víkend, který je součástí sobotních regionálních Deníků

V sobotní příloze Víkend se ještě dočtete:

- Rozhovor s neurochirurgem Vladimírem Benešem

- Poslední revoluce: Václav Havel v jádru nové moci

- Historie: Nevyjasněný masakr v Nemmersdorfu

- Více křížovek, sudoku a soutěží o hodnotné ceny

Předplaťte si Deník s přílohou Víkend již od 76 Kč měsíčně. (objednávejte ZDE) nebo si jej můžete objednat i telefonicky na 272 015 015.