Získat hypotéku není v současné době jednoduché. I když se průměrné nabídková sazba hypoték v září snížila podle Fincentra Hypoindexu o pět setin bodu na 6,23 procenta, přesto je pro značnou část lidí získat úvěr na vlastní byt nedosažitelné.

Jen pro představu. Například v Praze přijde byt 3+1 podle lokality na šest až osm milionů korun. Lidé do 36 let musí mít našetřeno deset procent z ceny nemovitosti, ale starší už potřebují rovnou pětinu. To znamená, že v případě bytu za šest milionu korun musí mít z vlastních zdrojů 1,2 milionu korun a 4,8 milionu pomocí hypotéky. To při nynější průměrné úrokové sazbě znamená měsíčně splácet 29 492 korun po dobu třiceti let.

Řešením pro lidi, kteří na vlastní byt nedosáhnou, může být bydlení v nájmu
Desetitisícům lidí vyskočí splátky hypotéky. Pocítí to i střední třída

Banky přitom vyžadují, že splátka nesmí být vyšší než polovina čistého příjmu domácnosti. Takže dvoučlenná domácnost, v níž by oba měli průměrnou mzdu, která je v současné době 40 tisíc korun hrubého, tedy přibližně 32 tisíc čistého, by tuto podmínku těsně splnila. „Jenomže dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhne. Střední třídě se tak hypotéky vzdálily,“ uvedl hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

To se už projevilo na trhu s hypotékami. „Zásadní zdražení spolu s přísnějšími podmínkami pro poskytování hypoték platné od letošního jara vede k výraznému propadu zájmu klientů. Celkový objem poskytnutých hypoték v srpnu meziročně propadl o výrazných 78 procent,“ přiblížil šéf společnosti Ekospol Evžen Korec.

Řešení v nedohlednu

Tato nepříznivá situace začala v době koronavirové epidemie, kdy ceny nemovitostí narostly o desítky procent a rostly nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Zároveň se v poslední době výrazně zvýšily úrokové sazby. Zatímco na začátku roku 2021 se pohybovaly kolem dvou procent, dnes už přesahují šest procent. „Lidé přestávají mít peníze na splátky,“ doplnil Křeček.

V Česku dosud s rodiči žijí sta tisíce dospělých lidí, nejčastěji se jedná o společnou domácnost matek a synů.
Mamahotel by rádi vyměnili za soukromí. Kvůli drahotě ale Češi bydlí u rodičů

Tento vývoj by podle něho mohlo zvrátit výrazné snížení úrokové sazby poté, co bude poražena inflace. Druhou možností by pak bylo výrazné snížení cen nemovitostí. Křeček však upozornil, že to nelze očekávat. „I kdyby se ceny snížily o deset procent, dostupnost nemovitostí to nezlepší,“ řekl ekonom.

V České republice bydlí ve vlastním 79 procent domácností, což je mnohdy výrazně více než ve zbytku Evropy. Touha po vlastním bydlení přitom přetrvává. Jak ukázal nedávný průzkum UniCredit Bank, skoro třetina lidí je kvůli tomu ochotna slevit ze svých původních požadavků a vzít si hypotéku na menší nemovitost, než původně zamýšleli. Případně i změnit lokalitu. „Pořídit menší a levnější startovací bydlení může být cestou pro mladé lidi, jak si zajistit vysněné vlastní bydlení,“ okomentoval průzkum mluvčí banky Petr Plocek.

Nový byt. Ilustrační snímek
Vlastní byt? Češi na něj vydělávají přes 13 let, nejdéle v Evropě

Křeček si však myslí, že současný vývoj povede k zvyšujícímu podílu nájemního bydlení a Česká republika se tím bude přibližovat číslům, která jsou obvyklá na západ od našich hranic. „Mít vlastní bydlení bude stále těžší,“ vysvětlil.

Nezáviděníhodná situace

V nezáviděníhodné situaci se ovšem často vyskytli i ti, kteří si vlastní byt už pořídili a nyní splácejí hypotéky. „Společně s rostoucí cenou energií a neobvykle vysokou inflací znamená zdražování hypoték další výrazný zásah do rodinných rozpočtů. Obrovské problémy budou mít hlavně ti, kteří si v minulosti brali hypotéky takzvaně na krev. Pokud si dosud nevytvořili dostatečné rezervy, budou s vyššími náklady na bydlení i život bojovat jen velmi obtížně,“ dodal Korec.