Norma sice zvýšila příjmy pěstounů, ale jen některých. „Ti, co pečují o cizí děti, dostali přidáno. Ale my jsme rodinní příslušníci, takže máme vyživovací povinnost. Měsíčně tak dostanu o pět tisíc korun měsíčně méně, což je pro člověka žijícího z důchodu spousta peněz,“ popsala Deníku Foglová.

Jedinou změnou k lepšímu je podle důchodkyně alespoň tisícikorunový přídavek na dítě, na nějž má nyní nově nárok. K obživě je to ale málo. „Letos mi bude 69 let a začínám přemýšlet o tom, jestli bych si neměla ještě znovu najít nějakou práci, což si myslím, že je pro tenhle stát velká ostuda,“ stěžuje si Foglová.

Senioři a peníze - Ilustrační foto
Důchodci dostanou přidáno. Vláda schválila zvýšení penzí o osm procent

Není sama, kdo nyní řeší existenční potíže. Příbuzenských pěstounů pečujících o své potomky, kteří nově místo dosavadní odměny dostávají pouze sociální dávky, je v Česku zhruba devět tisíc. Výše jejich příspěvku se vypočítává podle toho, zda se starají o dítě s postižením, nebo zda ještě stále pracují. Podle odborníků si ale tito lidé výrazně pohoršili. „Částka, kterou nyní dostávají, je asi o 1800 až 6000 korun nižší než před novelou,“ uvedl předseda Asociace dítě a rodina David Svoboda.

Bývalá vláda osekala peníze pro babičky a dědečky- pěstouny s odkazem na to, že se starají o „vlastní krev“. Tedy že vůči svým vnukům mají vyživovací povinnost v situaci, kdy se o děti nestarají jejich biologičtí rodiče. „Samozřejmě vnímáme, že pro některé tyto pečující to může znamenat finanční potíže, ale jsou jich řádově stovky. Naopak tisícům profesionálních pěstounů ale díky novele byly příspěvky navýšeny,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Eva Davidová.

Složitá byrokracie

Organizace pomáhající pěstounům radí pečujícím babičkám a dědečkům, aby se nyní alespoň nechali registrovat na úřadech práce. To v případě, že ještě nejsou v důchodu. „Některým radíme, aby si napsali přímo na ministerstvo práce,“ uvedla Bohumila Krejčíková z Aliance náhradních rodin.

Na úřad včera vyrazila i Jitka Foglová. Sice je důchodkyně, ale teoreticky má alespoň nárok na příspěvek na bydlení. Související byrokracie je podle ní ale příliš složitá. „Každé tři měsíce musíte dokládat všechny účty, které platíte, a nakonec pokud vám třeba vrátí nějakou částku v ročním vyúčtování za topení nebo vodu, tak vám to potom stejně zamítnou,“ obává se. O dávku si proto ani nepožádala.

Ministerstvo počítá s novelou

Na to, že nový zákon poškodí pečující babičky a dědečky, experti upozorňovali politiky už v průběhu jeho schvalování. Nikdo je ale nebral v potaz. „Jsme přesvědčeni, že to pěstouny hodně poškodilo a je to pro Českou republiku krok zpátky. Na jedné straně zavíráme ústavy, a ne druhé si tímto snižujeme počet pěstounů,“ posteskla si Krejčíková.

 „Pro tyto lidi je to nešťastný signál. Hlavně se jim zkomplikoval život, protože si o peníze musí žádat, a tento proces je administrativně velice komplikovaný,“ doplňuje Daniela Kuhnová, výkonná ředitelka neziskové organizace Rozum a cit, která pěstounům pomáhá.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vystoupil 5. ledna 2022 na tiskové konferenci po jednání vlády.
Vláda zvýší platby za státní pojištěnce v roce 2023, říká ministr Jurečka

Kdy se situace příbuzenských pěstounů zlepší, není jasné. MPSV ale počítá s tím, že zákon bude nutné novelizovat. „Bylo by ale předčasné nyní hovořit o konkrétních změnách, protože diskuse ještě probíhá a chceme, aby na finálním znění novely byla co největší shoda,“ podotýká mluvčí resortu Davidová.

Do věci se navíc vkládají i zákonodárci. Podle poslankyně Marie Jílkové (KDU-ČSL) by se situace těchto dědečků a babiček mohla zlepšit již v řádu měsíců. „Rádi bychom tuto nespravedlnost co nejrychleji narovnali,“ slíbila poslankyně.