Budoucí úprava odchodu do předčasného důchodu má zabránit řadě lidí předdůchodového věku v dřívějším odchodu do penze. Zatímco dosud to šlo již pět let před dosažením řádného důchodového věku, nově se tato doba zkracuje na tři roky. Také se pro jeho přiznání prodlouží požadovaná doba pojištění. Ta dnes činí 35 let, nově se ale o pět let protáhne.

Pravidla pro předčasný odchod do důchodu se změní. Přinášíme vám odpovědi na důležité otázky
Předčasný důchod a valorizace penzí: Jaké změny prezident podepsal, co mu vadilo

Kdo přijde o šanci na předčasný důchod, bude muset zůstat na pracovním trhu, třeba i proti své vůli. Otázkou bude, zda se mu podaří najít vhodnou práci. Statistiky Úřadu práce ukazují, že podíl šedesátníků na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v uplynulém desetiletí vzrostl. Zatímco ještě v roce 2014 se na celkovém počtu podíleli jen čtyřmi procenty, nyní je jejich podíl na tomto ukazateli zhruba třikrát vyšší.

Jaké jsou překážky zaměstnávání lidí v těsně předdůchodovém věku? Podle předsedkyně Rady seniorů Lenky Desatové je sice v nabídce Úřadů práce spousta volných míst, ne všechna jsou ale pro ně vhodná. „Pokud chybí třeba popeláři, tak to asi pro člověka mezi 60 a 65 lety bude příliš namáhavá práce. V tomto věku už může mít určitá zdravotní omezení,“ uvedla Desatová.

Zájem o starší pracovníky má řada firem

Dobrou zprávu pro starší lidi hledající práci je, že je firmy chtějí víc, než si myslí. „Říká se sice, že o takové lidi už není zájem, ale z nových průzkumů rozhodně nic tak jednoznačného nevyplynulo. Zaměstnává je velké množství firem. Jako vhodné pracovníky je berou zejména vzhledem k tomu, že mívají mnohem vyšší míru loajality k zaměstnavateli než ti mladší,“ vysvětlila Desatová.

Zájem firem o pracovníky starší 55 let potvrdily i výsledky nově publikovaného šetření Hospodářské komory. Lidi v této věkové kategorii podle něj zaměstnává 93 procent tuzemských firem, asi tři čtvrtiny firem zaměstnávají pracovníky v důchodovém věku.

Personalistka Martina Koláčková (vlevo)
Personalistka: Padesátníky ve firmách nechtějí, přednost má toxická kultura

Podle zaměstnavatelů hlavní brzdou není jejich zdravotní stav. „Za velkou překážku pro jejich zaměstnávání ale označují, že nemají dostatečné digitální a počítačové dovednosti,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.

S tímto nedostatkem jim ale mohou pomoci rekvalifikační kurzy. „Potíž je v tom, že se o ně člověk může ucházet, až když je nezaměstnaný. Jinak si je totiž musí platit sami, a je otázka, do jaké míry se jim tato investice vrátí,“ podotkla Desatová.

Zaměstnavatelé by proto přivítali širší nabídku těchto kurzů i jejich vyšší podporu ze strany státu. „Tato investice se několikanásobně vrátí tím, že lidé budou pracovat déle a za vyšší mzdy. Digitální gramotnost je dnes důležitá i mimo zaměstnání a mnoho starších lidí na horší digitální gramotnost bohužel doplácí,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Lidé předdůchodového věku, kteří přijdou o zaměstnání, mají podle odborníků horší šance na získání vhodné práce než mladší uchazeči. „Vidíme z dat, že nejsou tak často žádaní, a když posílají životopisy, tak nejsou tak často zvaní k pohovorům jako třeba lidi do 40 let,“ zaznamenal Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje weby Jobs.cz a Práce.cz. Pokud si musí z existenčních důvodů nějakou práci rychle sami najít, bývají tlačeni do pozic, které neodpovídají jejich kvalifikaci a zkušenostem.

Padesátníků a šedesátníků na pracovním trhu stále přibývá, což je způsobené stárnutím silné generace takzvaných Husákových dětí.
Šedesátníci? Práci chtějí, naráží ale na předsudky. Jsou z nich průhlední lidé

Česká společnost se ale podle Dombrovského vzhledem ke stárnutí populace bez rozvolnění přechodu do důchodu formou snižování úvazků starších lidí a jejich zaměstnávání i po dosažení důchodového věku neobejde. „Není to řešitelné v horizontu měsíců ani jednoho volebního období, protože je třeba překonat společenské stereotypy. Z mého pohledu jsou tyto předsudky nesmyslné, ale přesto pořád přežívají,“ posteskl si.

Chyběl podpis prezidenta

Zkrácení možnosti odejít do předčasného důchodu mělo podle plánů ministerstva práce platit již od 1. září. Prezident se pod schválenou novelu zákona ale podepsal až v tento den.

Proto novela vstoupí v platnost o měsíc později. „Prezident Petr Pavel se od obdržení zákona o důchodovém pojištění celou problematikou intenzivně zabývá se svými ekonomickými poradci. Věnuje tématu velkou pozornost. Termín podpisu stanoven nebyl,“ vysvětlila ještě před prezidentovým podepsáním novely zákona na dotaz Deníku mluvčí Hradu Markéta Řeháková.