Na tiskové konferenci po středečním jednání vlády oznámil premiér Petr Fiala (ODS), že lidé nemají za bydlení platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze pak 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii. „Veškeré náklady na bydlení nad 30 procent jejich příjmů je jim stát připravený proplatit, a to prostřednictvím příspěvků na bydlení," uvedl také.

Tato formulace vypadala, jako by stát přicházel s novinkou, jak pomoci občanům při současné inflaci a zdražování. Jenže přesně takto zní pravidla pro již existující příspěvek na bydlení, o něž mohou žádat všichni, kdo zaplatí za náklady spjaté s bydlením více jak 30 procent (v Praze 35 procent) svých příjmů.

Zrušení podpory stavebního spoření? Na vládu se valí kritika od lidí i odborníků.
Na obzoru je zrušení podpory stavebního spoření. Kritici: Rozpočtu nepomůže

„Jedná se o opatření, které je tu s námi takto nastavené dlouho a nejde o žádnou novinku,“ uvedla ekonomka Klára Kalíšková z Institutu CERGE-EI, jež se zaměřuje na sociální otázky či rodinnou politiku. Že se tato Fialou zmíněná nabídka podpory kryje s již déle existujícím příspěvkem na bydlení, potvrzuje i mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. „Jde zřejmě o apel na občany, aby si požádali o již existující podporu,“ dodala.

Jak letos v červnu upozornila studie Institutu CERGE-EI, jeden z problémů při potírání chudoby spočívá v nízkém pobírání dávek domácnostmi, které na ně mají nárok. „Největší rozdíl mezi nárokem a pobíráním existuje u příspěvku na bydlení, který má zároveň největší potenciál snižovat míru ohrožení chudobou,“ dočteme se ve studii.

Podle informací ministerstva práce a sociálních věcí čerpá příspěvek jen třetina potenciálních příjemců. „Vláda se možná spíše snaží propagovat starý nástroj, což je ale dobře, protože se velmi málo využívá. Lidé o něm nevědí, nepoužívají ho a v této situaci by přitom mohl velmi dobře fungovat,“ sdělila ekonomka Kalíšková, jež je spoluautorkou studie.

Fiala nezmínil maximální částky k vyplácení

Normativní náklady na bydlení
Jedná se o horní strop pro výpočet dávky na bydlení, který vláda stanovuje na každý rok podle růstu cen. Poskytovaná podpora pak odpovídá rozdílu mezi stanoveným normativem a právě 30 či 35 procenty příjmu domácnosti. Normativy se stanovují podle velikosti bydliště dle počtu obyvatel a podle počtu osob v domácnosti. Nyní se pohybují u nájmů od 6746 do 22 495 korun. Ve vlastním, družstevním a služebním bytě jsou normativní náklady od 6232 do 14 368 korun.

Další nejasnosti panovaly kolem premiérovy formulace, že stát občanům proplatí „veškeré náklady na bydlení nad 30 procent jejich příjmů“. „Premiér nedodal, že je výše takové pomoci legislativně zastropována,“ upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj z Fialova výroku vyplývá, že výše této pomoci je neomezená. Kdyby to tak bylo, mohl by se podle Kovandy například nájemník domluvit s majitelem nemovitosti, že si stanoví uměle vysoký nájem, stát „podojí“ o rozdílovou částku a podělí se o zisk. „Jestliže by všichni takhle stát ‚dojili‘, ten by rychle zbankrotoval. Normativy tedy mají svůj smysl,“ dodal Kovanda.

„Příspěvek na bydlení má samozřejmě kromě výše příjmu i další omezení, takzvané normativy, tedy maximální náklady na bydlení, které lze uplatnit. Nelze státu říct, že dáváte na bydlení padesát tisíc měsíčně, aby vám to proplatil,“ uvedla ekonomka Klára Kalíšková s tím, že horní strop, kam až stát částku doplatí, se liší podle složení domácnosti a podle toho, v jak velké obci domácnost žije.

Lidé mohou žádat o vyplacení jednorázového příspěvku 5000 korun.
PŘEHLEDNĚ: Jak si požádat o jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta hájil premiérův výrok tím, že většině lidí, kteří příspěvek nyní pobírají, skutečně pokryje veškeré náklady na bydlení nad rámec třiceti procent čistých příjmů. Průměrná výše příspěvku nyní převyšuje 4100 korun měsíčně. Nicméně dodal, že při výpočtu příspěvku hrají roli i normativní náklady. „Jde o zákonnou záruku, že když někdo platí nájem třeba v luxusním bytě v centru Prahy a jde tak o jeho vlastní rozhodnutí, na tento příspěvek nedosáhne,“ uvedl.

Český premiér Petr Fiala.Český premiér Petr Fiala.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Premiér Fiala podle ČTK během čtvrtka nejen opravil svůj výrok, ale zároveň přislíbil, že vláda zváží zvýšení maximální částky k proplacení, aby více odpovídala současným vysokým nákladům na bydlení. Vláda totiž letos do zákona o státní sociální podpoře prosadila, že kvůli zdražování může normativy letos navýšit i přes rok. Fiala také vyzval k většímu využívání příspěvku. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová pak podle ČTK sdělila, že zvažují ve stanovení příspěvku více zohlednit i lokalitu, kde dotyčný žije. Výdaje se totiž okres od okresu výrazně liší.