Jak vysvětluje Miroslav Tesař z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd, stěžejní pro vznik takovýchto rychlých povodní jsou vlastnosti dané půdy: buď ji mohly nasytit předchozí srážky, nebo je naopak po dlouhotrvajícím suchu a vedru nesmáčivá. „Voda v takovém případě po půdě klouže jako po igelitu,“ popsal Tesař. Spouštěčem bývá i nevhodné obdělávání půdy.

S přívalovými povodněmi se setkáváme nejčastěji v létě, kdy probíhají krátké bouřky s velmi intenzivním deštěm, a na malých tocích, které nejsou schopny pojmout přívalovou vlnu. Podle Jana Daňhelky z Českého hydrometeorologického ústavu zaznamenali i přívalovou povodeň koncem dubna a její riziko trvá do září.

Milan Bukáček, šéf VZS ČČK Český Krumlov.
Šéf záchranářů k tragédii na jezu v Krumlově: Raft na válec stáhl silný proud

Jak upozorňuje Miroslav Tesař, kvůli klimatickým změnám budou takovéto rychlé záplavy čím dál četnější. Stále častěji se totiž vyskytují období sucha s následnými intenzivními dešti, které vyschlá půda není schopná pojmout. Navíc dny extrémních teplot napomáhají vzniku bouří, při nichž se na malém území „vyleje“ najednou ohromné množství vody.

U přívalových povodní dosud nelze spolehlivě určit jejich přesný čas a místo vzniku. „Umíme předpovědět, že přívalové povodně hrozí, protože je nasycená krajina a očekáváme bouřky. Ale přesně a s dostatečným předstihem určit tok, kde vystoupí z koryta, zatím nejde. Až když se vytvoří konkrétní bouřka a dokážeme ji sledovat na meteorologickém radaru, lze odhadovat, co na zemi způsobí,“ vysvětlil Jan Daňhelka.

Získat náskok před přívalovou vlnou

V rizikových oblastech se také zavádějí systémy včasného varování. Nepřetržitě sledují průtoky a srážky dostatečně daleko nad hlídaným územím, ty důmyslnější monitorují i množství vody v půdě nebo sluneční záření. Speciální software pak přes dispečink vysílá zprávy do Integrovaného záchranného systému. „Tím lze získat aspoň malý časový předstih, než vlastní přívalová vlna dorazí do chráněného profilu. Nicméně v případě přívalových povodní se jedná o minuty, maximálně o desítky minut,“ upozornil Miroslav Tesař.

Český hydrometeorologický ústav provozuje Indikátor přívalových povodní, který ukazuje v reálném čase riziko na úrovni jednotlivých malých povodí a obcí. Jeho výstupy jsou k dispozici v mobilní aplikaci ČHMÚ+ a na webových stránkách.

Symbolem ničivých povodní před čtvrt stoletím se stala obec Troubky nad Bečvou
Ničivá povodeň v roce 1997 v Troubkách: záchrana přišla i ze vzduchu

Podle Jana Daňhelky nebudou zcela přesné předpovědi nikdy možné. „Atmosféra je totiž příkladem chaotického systému. Například i malý rozdíl v tlaku vzduchu mezi dvěma situacemi vede k velmi odlišnému vývoji v čase,“ sdělil. Doporučuje zaměřit se na prevenci: nestavět u vodních toků, nebo hospodařit v krajině tak, aby zbytečně nedocházelo k rychlému odtoku vody.

Česká krajina špatně zadržuje vodu

Petr Fučík, vedoucí Oddělení Hydrologie a ochrany vod ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, popsal, že v Česku se nacházejí velmi rozsáhlé půdní bloky a nepřerušené svahy, naopak opatření v krajině na zadržování vody je stále velmi málo. „Jakmile intenzita přívalových srážek překročí nějakou úroveň, těžko můžeme přívalovým povodním v současné době zabránit. Výjimku tvoří oblasti přímo nad obydlenými sídly, kde se prvky jako suché nádrže dimenzují na stoleté vody.

Čím dál větší důraz by měl být podle něj kladen na celé systémy vzájemně propojených prostředků, které fungují společně, místo opatření typu ‚rozsypaný čaj‘ – tu a tam průleh nebo mokřad.“  Řešením mohou být třeba systémy suchých nádrží nebo tzv. retenčních mokřadů. Jejich součástí je nádrž, odkud se voda postupně do mokřadu přepouští, aby se nepřehltil. Komplex těchto prvků nyní výzkumný ústav pomáhá navrhovat v rámci povodí vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Každopádně se upouští od dřívějších postupů, kdy se při srážkách voda odváděla pryč. Vzhledem k suchu a klimatickým změnám je žádoucí, aby v krajině zůstávala, tudíž se pouze zadržuje.