Sochařka Paulina Skavova za sebou zanechala velkou stopu

Nadstandardní jazykové schopnosti jí umožnily vydělávat si na studium jako průvodkyni ve špitále v Kuksu, kde se jí naskytla možnost zblízka prostudovat slavnou sbírku barokních soch Matyáše Bernarda Brauna. „Právě na Kuksu jsem se rozhodla být sochařkou. Je to místo, kde jsem žila dva roky a které znám velmi dobře. Je to místo, kam se ráda vracím a ze kterého stále čerpám,“ říká sochařka Skavova.

close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in

Po ukončení studia svébytným způsobem rozvíjí tradici figurálního sochařství. Díky volné atmosféře v ateliéru Karla Nepraše se její práce pohybují na hranici mezi sochou a konceptem, typická je pro ně hravost i důslednost. Neuznává úzkou definici sochy, objektu a instalace. Její autorská díla jsou vizuálně silná, emotivně nabitá, mnohdy provokativní, ironicky zabarvená, prodchnutá kontrastujícími a nejednoznačně interpretovatelnými obsahy.

close info Zdroj: Richard Švanda zoom_in

Sochařský cit pro klasická díla však prokázala např. při obnově některých pomníků. Podle dochované dokumentace vytvořila znovu sochu orlice, odcizenou z pomníku 6. praporu polních myslivců ve Václavicích (2016), sochy permoníků pro kašnu v Trutnově (2015) nebo sousoší Emila Schwantnera Tanec smrti (2017) pro pomník obětem první světové války v trutnovském parku, jenž byl zničen za nacistické okupace. Prokázala originalitu i serióznost při zpracování sakrálního tématu, když získala zakázku na zhotovení sochy Ukřižovaného Krista, na které pracovala po tři roky. Bronzová socha Krista nahradila původní starý kříž v sousedství kostela v Bohdanči.

close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in

Portrétní tvorba Skavové zahrnuje jak pamětní desky (Radovan Lukavský, 2013; generál Josef Mašín, 2016; biskup Stanislav Krátký, 2016), tak také volně stojící sochy. Bustu boxera Mika Tysona (2012) pojala jako osobnost s jiskrou a nadhledem, jistou si svou převahou. Také její realizace soch do veřejného prostoru jsou neortodoxní a novátorské. „V Trutnově jsem zanechala už docela velkou stopu. Svým způsobem to vnímám jako přirozený vývoj. V Trutnově jsem se narodila, cítím tu sounáležitost s místem i s jeho obyvateli a historií, tím pádem se dokážu do některých realizací dobře vcítit a prožít si je,“ říká Paulina Skavova.

close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in

Socha Draka (2003), který je symbolem města Trutnova a má své pietní místo, vychází z lidové pověsti a znázorňuje již usmrceného tvora ležícího na zádech. Pro trutnovské slavnosti navrhla sochařka Dračí bránu (2009) s rozměrnou sochou draka, vyřezanou z polystyrenového bloku, patinovanou jako bronz. Pro trutnovskou firmu Autostyl vytvořila tři geometricky stylizované sochy draků, nesoucí na těle jako symbol autoservisu reliéf z montážních klíčů. Socha Rýbrcoula (Krakonoše) na trutnovském kruhovém objezdu odkazuje k prvnímu vyobrazení pohanského boha hor na Helwigově mapě Slezska z roku 1561.

close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in

Od roku 2010 je Paulina Skavova kurátorkou výstav ve Společenském centru UFFO v Trutnově. Žije a pracuje v Novosedlech u Písku, při odlévání soch do bronzu spolupracuje již od roku 1998 s Uměleckou slévárnou v Horní Kalné. Společná práce s Jiřím Sozanským ji přivedla k boxu, kterým se inspirovala při tvorbě boxerek nebo portrétu boxera Mika Tysona. Volný čas tráví ráda jízdou na koni a příležitostnou sportovní střelbou, které se profesně věnuje její manžel Petr Zvolánek.

close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in