Peněžitých trestů podle zjištění Deníku přibývá v posledních letech raketovým tempem v celé republice. Jen okresní soudy uložily vloni tresty v celkové výši přesahující 300 milionů korun. Výše pokut navíc v poslední době vzrůstá. Podíl na tom zřejmě mají i restriktivní opatření spojená s covidem.

Tlak na soudy

O větší využívání peněžitých trestů usiluje vláda ve shodě s nejvyššími patry státního zastupitelství i soudů. Snaží se toho dosáhnout prostřednictvím legislativních opatření, ale i apelem na soudy, státní zástupce nebo policisty. „V počtu (a podílu na celkovém počtu odsouzených osob) uložených peněžitých trestů totiž Česká republika výrazně zaostává za okolními státy,“ vysvětlila Deníku Marcela Nevšímalová z ministerstva spravedlnosti. „Peněžitý trest, ať už samostatně, nebo vedle jiného trestu, může být v řadě trestných činů vhodný,“ doplnila.

Georg Klein u klatovského soudu.
Podvodem chtěl získat kompenzační bonusy. Muži z Prahy hrozí osm let vězení

Zlom přišel po roce 2015, kdy celková suma těchto trestů uložených odsouzeným u okresních soudů činila z dnešního pohledu jen 85 milionů. „Poté začalo peněžních sankcí přibývat,“ poznamenala Nevšímalová. V roce 2019 byla celková suma peněžitých trestů 252,6 milionu, tedy téměř trojnásobek částky v roce 2015.

Zdroj: DeníkI vloni celková hodnota uložených peněžitých trestů výrazně vzrostla. Přestože trestů bylo méně. „To je dáno i nouzovým stavem, který tresty navyšuje,“ popsala Nevšímalová.

„Soud musí při ukládání peněžitého trestu přihlédnout k osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům obžalovaného, aby případně uložený peněžitý trest byl i vykonatelný,“ informovala Jana Durná, mluvčí Krajského soudu v Plzni, kde v posledních pěti letech uložili celkem 43 peněžitých trestů. Jejich výše se pohybovala od 6 tisíc po jeden milion korun. To v celostátním měřítku padly pokuty i mnohem vyšší. Činily 15 milionů korun a dostali je shodně tři odsouzení.

Dvojí trest

Průměrná výše peněžitých trestů se v ČR roky neměnila, v období 2012 až 2019 činila cca 24 až 25 tisíc korun. V roce 2020 se ale skokově zvedla na 31 tisíc Kč, tedy o pětinu. „To zřejmě souvisí s vyhlášeným nouzovým stavem na území ČR,“ konstatovala Nevšímalová.

Peněžitý trest lze uložit v mnoha případech, až po ty nejzávažnější. Může tak padnout i za loupežnou vraždu, v tomto případě samozřejmě nikoli samostatně, ale vedle trestu odnětí svobody. „Peněžitý trest může soud uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. To neplatí v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje, nebo peněžitý trest je ukládán za přečin a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele se nepodmíněný trest odnětí svobody současně neukládá,“ uvedla Nevšímalová. Podle statistik ministerstva byli v posledních letech nejčastěji k peněžitému trestu odsouzeni lidé, kteří se dopustili ohrožení pod vlivem návykové látky, následují maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (např. jízda bez řidičského průkazu), výtržnictví, krádež a poškození cizí věci.

Stanislav N. u soudu v Ústí nad Labem
Střelce z Bohušovic poslali do vězení na pět let. Hrozilo mu až dvacet

Finance z peněžitých trestů se shromažďují na zvláštní účet ministerstva a je s nimi nakládáno dle zákona. Jsou určeny primárně obětem trestných činů, zbytek jde do státního rozpočtu.

Pokud odsouzený peněžitý trest neuhradil, následoval dříve striktně nepodmíněný trest. Ale časy se mění, a tak dotyční nekončí jen za mřížemi, ale dostávají při přeměnách i obecně prospěšné práce (OPP), což je pro stát mnohem ekonomičtější. Např. v roce 2020 bylo 233 peněžitých trestů přeměněno na 139 nepodmíněných a 94 OPP.