Skalní továrna Rabštejn
Kde (nejbližší zastávka): Janská (zastávka autobusu Janská – prodejna)
Vznik: 1944–1945, architekt neznámý
Fotogalerie: Podzemní továrna z 2. světové války Rabštejn Janská je otevřená celoročně
Charakteristika: Ve skalní továrně Rabštejn, která je po dlouhých letech opět přístupná, nacisté nechali vězně vyrábět náhradní díly do vojenských stíhacích letounů. V údolí řeky Kamenice museli vykopat vězni do skály přes sedmnáct a půl kilometru podzemních prostor pro továrnu. V pískovcových skalách se nyní nachází muzeum.
Podzemní továrna Richard
Kde (nejbližší zastávka): západní okraj Litoměřic (nádraží Litoměřice cihelna)
Vznik: 1944–1945, projekt řídil SS Führungsstab B/5, vedoucím štábu byl Werner Meyer, později Alfons Kraft
Fotogalerie: Podzemní továrna Richard
Charakteristika: Temný a strašidelný labyrint chodeb tvoří největší nacistické podzemí u nás, podzemní továrnu Richard. V továrně tisícovka civilních zaměstnanců a čtyři tisíce vězňů z koncentračního tábora vyráběly tankové motory. Továrna dodnes není kompletně probádaná a kolují o ní mnohé legendy, třeba že jsou v ní ukryté tajné spisy.
Hrádek
Kde (nejbližší zastávka): Jihlava (zastávka MHD Březinova – trolejbusové linky B a C)
Vznik: 1941 až 1944, architekt Fritz G. Winter
Fotogalerie: Hrádek, Jihlava
Charakteristika: Budova v starogermánském stylu se vznešeným názvem Hrádek vznikla za protektorátu. Architekt ji údajně postavil podle skici Adolfa Hitlera. V objektu sídlila jediná elitní škola Hitlerovy mládeže na našem území. V současnosti je trojkřídlá kamenná stavba, jež měla navázat na tradici hradů německých rytířů, nepřístupná, je v ní ubytovna a školicí středisko policie.
Hotel a televizní vysílač na Ještědu
Kde (nejbližší zastávka): Janská (zastávka autobusu Horní Hanychov – u lanovky, následně stanice lanovky Ještěd)
Vznik: 1966–1973, architekt Karel Hubáček
Fotogalerie: Ještěd odkoupí Liberecký kraj
Charakteristika: Když se řekne Ještěd, většina lidí si představí stavbu vysílače a hotelu ve tvaru hyperboloidu. Stavba vznikala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, tvar byl navržen kvůli místním povětrnostním podmínkám. Díky inovativním řešením při stavbě se objekt stal kulturní památkou. Tvar stavby se stal ikonickým.
Kulturní dům Ostrov nad Ohří
Kde (nejbližší zastávka): Ostrov (zastávka autobusu Ostrov – náměstí)
Vznik: 1954 až 1955, architekti Jaroslav Krauz a Josef Sedláček
Fotogalerie: Kulturní dům v Ostrově nad Ohří
Charakteristika: Dominantou Mírového náměstí v Ostrově na Karlovarsku je dům kultury. Objekt je příkladem klasicizujících tendencí v architektuře padesátých let a stejně jako mnoho jiných staveb z toho období má vypadat monumentálně. Dvoupatrová budova v sobě skrývá několik sálů. Zajímavostí je, že její sochy nesměřují na východ, ale na západ.
Hotel Thermal
Kde (nejbližší zastávka): Karlovy Vary (zastávka autobusu I. P. Pavlova)
Vznik: 1967 až 1976, architekti Věra a Vladimír Machoninovi
Fotogalerie: Hotel Thermal
Charakteristika: Hotel Thermal, hlavní ústředí Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, byl již v době svého vzniku a dodnes je jedním ze symbolů luxusu, byť nyní si již některé jeho části zasluhují rekonstrukci. Hotelový komplex se skládá z několika budov. Čtyřhvězdičkový hotel patří k symbolům Karlových Varů a objevil se také v mnoha filmech a seriálech.
Žižkovská televizní věž
Kde (nejbližší zastávka): Praha (zastávka tramvaje Lipanská)
Vznik: 1985–1992, architekt Václav Aulický
Fotogalerie: Prohlídka Žižkovské věže
Charakteristika: Přes dvě stě metrů vysoká Žižkovská televizní věž vyvolávala a dodnes vyvolává řadu sporů a vášní. Konstrukce tří ocelových tubusů nesoucí tři kabiny podle některých zničila historickou tvář Prahy. Z věže vysílá několik televizních stanic, má také vyhlídkovou kabinu. Stavba byla ve své době technicky novátorská. Zdobí ji deset obřích soch miminek.
Obchodní dům Prior
Kde (nejbližší zastávka): Pardubice (zastávka autobusu Masarykovo náměstí)
Vznik: 1971–1974, architektka Růžena Žertová
Fotogalerie: Obchodní domy Prior
Charakteristika: Na historických náměstích českých i moravských měst v sedmdesátých letech minulého století rostly obrovské obchodní domy Prior jako houby po dešti. Ve stylu brutalismu, s výraznými červenooranžovými zdmi, byl pardubický Prior první svého druhu ve východních Čechách. Zdi budovy mají připomínat perníky, dnes v objektu sídlí Tesco. Prior je například i na náměstí v Jihlavě, v Olomouci ho již zbourali.
Pavilon Z brněnského výstaviště
Kde (nejbližší zastávka): Brno (zastávka tramvaje Výstaviště – hlavní vstup)
Vznik: 1958–1959, architekti Zdeněk Alexa, Zdeněk Denka, Ferdinand Lederer, Zdeněk Pospíšil, Milan Steinhauser
Fotogalerie: Brněnské výstaviště
Charakteristika: Od konce padesátých let je dominantou areálu brněnského výstaviště pavilon Z s obří kupolí. Výška kopule je šestačtyřicet metrů, průměr šestadevadesát metrů. Již od počátku se v pavilonu konají nejrůznější velké akce, naposledy se stal v čase zimní olympiády v roce 2018 dějištěm olympijského festivalu.
Ostrava-Poruba
Kde (nejbližší zastávka): Ostrava (zastávka autobusu Alšovo náměstí)
Vznik: 1951, přes 400 architektů a projektantů
Fotogalerie: Ostrava-Poruba
Charakteristika: Velkorysé bloky a bulváry ve stylu socialistického realismu. To je Ostrava-Poruba. Část městské části Poruba je pozůstatek velkolepých plánů komunistických pohlavárů na vytvoření ideálního města pracujících. Symetricky řazené několikapatrové budovy a zejména část čtvrti U Oblouku připomíná i se širokými bulváry Petrohrad.
