Vlastimil Válek: I když naočkujeme sto procent populace, virus nezmizí

Chcete, aby se nezastavil chod státu. Pomohou tomu hlavně zkrácené karantény na pět dnů?
Rozhodně. Zásadní rozdíl omikronu oproti minulým mutacím je v tom, že když se člověk nakazí, je pro svoje okolí rizikový pět dnů. Proto se od 17. ledna budou antigenní testy dělat na pracovištích dvakrát týdně nebo každých tři až pět dnů. Když bude mít člověk pozitivní antigen, odejde do karantény. To neznamená, že je nemocný, nemusí mít ani příznaky. Poměrně hustým sítem ale zachytíme všechny, kteří by mohli onemocnět a nakazit svoje okolí.

Pětidenní infekčnost omikronu je důvod, proč se nevyžaduje potvrzení PCR testem?
Opakované testování antigeny zachytí všechny pozitivní a v malém množství i ty, jimž by vyšel PCR negativní. Proto umožňujeme všem, aby si PCR test udělali, přičemž pro očkované a děti do osmnácti let jich je měsíčně pět zdarma. Současně s tím jsem nařídil, že ti, kteří odcházejí do karantény, nejsou očkovaní a mají příznaky covidu-19, mohou jít na PCR test s elektronicky vystavenou žádankou.

Variantou omikron se promoří celá populace, už to nejde zastavit, říká Šerý

Čili bezplatně?
Ano, bude to hrazeno ze zdravotního pojištění. Konfirmaci PCR testem ale nelze dělat plošně v celé republice, protože i když jsme výrazně zvýšili testovací kapacity, nedostali jsme se na číslo potřebné pro zvládnutí omikronu. Zatím jsou tři čtyři kraje, kde je dostupnost PCR testů malá. Veškeré kapacity pro PCR testy musíme zaměřit na zachycení lidí s příznaky, abychom do tří dnů mohli nasadit účinnou léčbu.

U omikronu je to jaká?
Máme antibiotika a objednané léky od Pfizeru. Toto není problém, protokoly léčby jsou nastaveny. Současně máme monoklonální protilátky, které výborně fungují na mutaci delta, proto musíme rychle konfirmovat PCR testy lidi s příznaky, abychom věděli, čím je léčit. Na druhém místě jsou děti ve školách, a teprve pak lidé s pozitivním antigenem, protože pětidenní karanténa není taková hrůza. Praktičtí lékaři mají všechny potřebné informace.

Mají si lidé se dvěma dávkami jít co nejrychleji pro třetí, aby se chránili i proti omikronu?
Bezesporu ano, pokud od druhé dávky uplynulo pět měsíců a nejsou v izolaci. Třetí dávka nakopne imunitu, jejíž vrchol trvá plus minus tři měsíce. Na řádění omikronu to bohatě stačí.

Jak se má zachovat zhruba čtvrt milionu lidí, kteří se na podzim nakazili, ačkoli měli dvě dávky?
I v jejich případě má třetí dávka smysl. Imunitní odpověď organismu je velmi komplexní, je to tvorba různých protilátek i buněčné imunity. Jinou reakci vyvolává onemocnění a jinou vakcinace. Prodělaný covid-19 a tři dávky vakcíny bych přirovnal k velké garančce auta. Tam je jistota, že je vše v pořádku. Samozřejmě nemůžeme lidi vystavovat nemoci schválně, byť víme, že by to byla v kombinaci s očkováním nejlepší ochrana. Pokud má někdo dvě dávky a pak prodělal nemoc, třetí dávka mu zajistí, že je za vodou řadu měsíců.

V některých očkovacích centrech ale nechtějí těmto lidem aplikovat třetí dávku, pokud nemoc prodělali před méně než třemi měsíci.
Všechna očkovací centra a praktičtí lékaři dostali metodický pokyn, v němž se říká, že kromě jasně popsaných medicínských kontraindikací neexistuje omezení pro podání třetí dávky, a to včetně prodělané nemoci. Jakmile člověku skončila izolace a je uzdraven, může se jít nechat naočkovat. Je jedno, jaké má protilátky.

Už víme, že ani třetí dávka neudělá za pandemií tečku, i očkovaný člověk může být infekční a nemoc prodělat. V Izraeli a Chile podávají už čtvrtou dávku. Čeká nás tedy doživotní pravidelné očkování?
Koronavirus se šíří ve vlnách, v podzimně-zimní, která nastupuje v říjnu a vrcholí kolem Vánoc. Poté ve druhé zimně-jarní, jež nastupuje v únoru a vrchol má v březnu. Z toho plyne, kdy by se mělo očkovat. Tým profesora Chlíbka pracuje na tom, abychom přes léto vše nachystali tak, že od podzimu budeme moci fungovat v obdobném režimu jako u chřipky. Pokud se tedy neobjeví očkovací látka, která vytvoří dlouhodobou imunitu, nebude na trhu zcela účinný lék nebo virus nezmutuje do neškodné formy, chci, aby očkování proti covidu probíhalo ve standardním dvoufázovém režimu podzim jaro u praktických lékařů, eventuálně nemocničních specialistů.

Koronavirus je na dobré cestě stát se endemickým. Nesmíme to ale zkazit

Nebylo by v tom případě na místě, aby bylo v tomto režimu povinné?
Bude to jako u očkování proti chřipce. Povinný režim považuji za smysluplný u některých velmi ohrožených profesí. Známe ho u lékařů na plicních nebo infekčních odděleních, kde je velké riziko nákazy. Dovedu si to představit třeba u armády, kde by kompletní proočkovanost byla podmínkou účasti na misích. Nové mutace ale mění i legislativní přístup. Jak chcete definovat očkovací režim, když virus každý půlrok mutuje a zřejmě se budou vyvíjet i nové vakcíny? My musíme zjistit, jak se omikron k očkovaným chová. Uvidíme, kam povede izraelská či turecká strategie se čtvrtou a pátou dávkou. Nepochybně musíme upravit vyhlášku o povinném očkování pro lidi nad šedesát let a vybrané profese, kterou přijala minulá vláda. Byla šitá horkou jehlou, mířila na mutaci delta a nedomyslela řadu konsekvencí. Kdyby vešla v účinnost v březnu, první a druhá dávka by spadla na jaro a vrcholu obrany organismu by lidé dosáhli v květnu, červnu a červenci, kdy to nepotřebujeme. Pokud by tedy pro nějaké kategorie profesí měla platit, pak určitě v režimu začátek podzimu a konec zimy. Opakuji, že očkování, které je bezplatné a široce dostupné, je bezpečný způsob, jak na covid neumřít a bránit se těžkému průběhu.

Pak nechápu, proč lidem neřeknete, že to je jediný způsob této ochrany, a nezavedete ho povinně.
Protože víme, že i kouření je nebezpečné, ale nezakazujeme ho.

Jak to, že ne? Nesmí se kouřit na pracovištích, ve veřejných budovách, restauracích, na zastávkách městské hromadné dopravy.
Zakázali jsme ho tam, kde hrozí riziko, že ti, kteří kouřit nechtějí, by se proti své vůli stali pasivními kuřáky.

Přesně tak. Proč menšina, která se z absurdních důvodů očkovat odmítá, ohrožuje většinu?
Čím?

Vynucováním plošných opatření. Jde třeba o povinnost nosit respirátory v hromadné dopravě, divadle a na stadionech či nutnost testovat se na pracovištích. Kdyby byla stoprocentní proočkovanost, nic z toho by se dělat nemuselo, a ještě by se dramaticky ušetřilo.
V Portugalsku se k tomuto procentu blíží, ale režimová opatření stejně aplikují. U covidu se původně myslelo, že očkovaní už se nemohou nakazit a nepředstavují infekční riziko pro neočkované. Jenže to není pravda. I když naočkujeme sto procent populace, virus nezmizí.

Hrozba jménem reinfekce. Opakovaných nákaz covidem denně přibývá po stovkách

Ale eliminovalo by se riziko vážného průběhu nemoci, zatížení našich nemocnic a také zbytečných úmrtí.
Ano, téměř na nulu se sníží riziko hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Jenže když zakážu kouření nebo alkohol a vysokokalorické potraviny, budu mít stejný efekt. Nemůžu to udělat, protože pravidla pro povinné očkování vyžadují velmi podrobnou debatu a vždy je vyhlašovala WHO (Světová zdravotnická organizace). Diskuze o tom, zda koronavirus je typ infekčního onemocnění, kde by mělo být plošné povinné očkování jako proti spalničkám či tuberkulóze, se vede. Když lidé budou dodržovat opatření, která zavádíme od příštího týdne, budeme mít omikron pod kontrolou. Nedojde k zahlcení nemocnic, ochromení chodu státu, zavření škol. Samozřejmě to nebude stoprocentní, ale to bychom museli zamknout lidi doma, jako to udělali ve Wu-chanu. Máme to namodelováno tak, že když bude vše fungovat ze sedmdesáti procent, zvládneme to.

Vyhlášku Adama Vojtěcha o povinném očkování některých věkových a profesních kategorií tedy zrušíte?
Určitě bude odložena její účinnost. Nemá smysl spouštět očkování ve chvíli, kdy to není z hlediska získání největšího množství protilátek ideální. Rozhodně tam nebudou věkové kategorie, ale u některých profesí, pokud o to jejich zástupci budou stát, si to představit dokážu. Vláda se domluví na dalším postupu do konce ledna a v půlce února představím novelizované znění.

O pracovní karanténě musíte rozhodnout dříve. Koho se bude v případě omikronového náporu týkat?
Je třeba to dát do kontextu. Věděli jsme, že po svátcích se tu rozvine omikron. Prvních čtrnáct dnů se ve školách testovalo dvakrát týdně. Od pondělí se ve školách bude testovat jednou týdně antigeny s konfirmací PCR v případě pozitivity. Zaměstnanci se budou testovat dvakrát týdně nebo jednou za tři až pět dnů antigeny. V případě pozitivity jdou na pět dnů do karantény, a budou-li mít příznaky, automaticky dostanou elektronickou žádanku na PCR test. A zvláště myslíme na lidi starší pětašedesáti let, u nichž bude platit původní režim, tedy telefonáty z hygieny, trasování, kontroly průběhu nemoci. Musejí se včas dostat k doktorovi. To je skupina, o kterou mám strach, a proto hlavní úsilí bude soustředěno na ni.

Zároveň je můžete povzbudit k očkování první dávkou, protože stále ještě existuje poměrně velká skupina seniorů, kteří vakcínu doteď nedostali.
To samozřejmě. Teď ale nechci, aby v omikronové vlně zbytečně umírali. A pak tu je pracovní karanténa. Budou v ní všichni zaměstnanci v sociálních službách a ve zdravotnictví, tedy od lékařů přes kuchařky či zaměstnance IT oddělení v nemocnicích po praktické lékaře a polikliniky. Pracovní karanténa znamená, že daný zaměstnanec není nemocný, nemá příznaky, ale má pozitivní antigenní test. Chodí do práce za přísně daných podmínek, tedy má neustále respirátor FFP2, chodí jenom do práce a domů, musí jíst izolovaně a omezí na minimum kontakty na pracovišti. Chystáme se na to, že v případě masivního nástupu omikronu tento model spustíme i pro některé další oblasti, jako jsou energetika, zemědělství, vodohospodářství a hromadná doprava, pokud by u nich hrozilo zhroucení.

Nebudou to nakonec úplně všechny profese? Pekaři musejí péct chleba a obchody ho prodávat, úředníci zase vydávat doklady a tak dále.
Důležité je udržet v chodu klíčové segmenty. I ve zdravotnictví jsou úkony, kde jsou lidé nahraditelní. Do pracovní karantény musí jít lidé, jež nahradit nelze.

Nakazili se koronavirem po vakcíně: Kdy si mají dojít pro třetí dávku

Kdo to bude určovat?
Vždy zaměstnavatel, konkrétně vedoucí daného pracoviště. Ten jediný ví, které lidi nezbytně potřebuje. My dáme pouze rámec, aby věděl, za jakých podmínek musí jeho zaměstnanci fungovat.

Počítáte s omezováním počtu diváků na kulturních a sportovních akcích?
Ne, stále bude platit tisíc sedících a sto stojících diváků. Naopak chceme diskutovat s pořadateli různých akcí i Národní sportovní agenturou, zda některé parametry neupravit. Třeba sto stojících na Jizerské padesátce podél trati nezní zrovna logicky. Samozřejmě jsme připraveni i na dramatické zhoršení situace, ale zavírat nechci nic. Maximálně by se účast mohla týkat jen lidí se třemi dávkami.

V programovém prohlášení píšete, že chcete zajistit dietní stravování na školách. Co to znamená?
Už před jmenováním jsem jednal se zástupci ministerstva školství, zdravotnictví a zemědělství, organizací zabývajících se zdravou výživou a pacientského sdružení. Cíl je jednoduchý: dostat do škol a veřejného stravování dietní jídla pro lidi s laktózovou intolerancí, celiakií či alergií na lepek. Ti všichni potřebují léčebnou dietu, proto by se to v maximálně možné míře mělo hradit z veřejného pojištění. Dále bychom měli umožnit školám nakupovat sezonní suroviny od lokálních producentů. Klíčový by v tom měl být výživový index. Pro zemědělství to bude představovat zajímavou podporu. Místní producenti například biopotravin by mohli být dotováni z evropských peněz.

A školní kuchařky budou muset vařit tato extra jídla?
Nikoliv. Přizval jsem nutriční terapeuty, kteří vydali pro školy kuchařku, jak tato jídla vařit a z čeho. Ve velkých školách by příspěvek na ně proplácely zdravotní pojišťovny. U malých škol by si děti mohly balíčky donesené z domova ohřát v mikrovlnce. Pracuji na tomto záměru už dva roky. A teď z pozice ministra ho chci zrealizovat.

Dokdy?
Věřím, že do podzimu.

Českou republiku čeká předsednictví v Radě Evropské unie. Bude se na jeho přípravě a průběhu podílet i ministerstvo zdravotnictví?
Pro mě je to klíčová záležitost, protože zdravotnictví je jednou z priorit, kterou v rámci předsednictví máme. Chtěl bych, abychom navázali na agendu Francie a aby v našich prioritách pokračovalo Švédsko. Proto pojedu do obou zemí za jejich ministry zdravotnictví, aby byla zajištěna kontinuita. Z toho důvodu mám dva nové náměstky, které ale nevnímám jako politické. Josef Pavlovic už dlouho pomáhal AntiCovid týmu a je to projektový manažer.

Fiala jednal se šéfem Evropské rady: ČR nechce být moderátorem mezi EU a Maďary

A Pirát.
Je Piráty nominován, ale to je úplně jedno, protože je to expert, neskutečně schopný člověk, který vše koordinuje a na ministerstvu snad i spí. Druhým náměstkem je Jakub Dvořáček, který má několik úkolů souvisejících s předsednictvím. Česká republika je velmi silná v genetice a sekvenaci, stačí jmenovat profesorku Pospíšilovou nebo docenta Hajdúcha. Všechno začalo u Johanna Gregora Mendela. Proto chci, abychom akce týkající se genetiky dostali v rámci předsednictví do Brna. Druhý úkol je, abychom léky na vzácná onemocnění, například nemoc motýlích křídel, přivezli do republiky co nejčasněji a účastnili se všech studií na toto téma. Třetím zadáním je ukázat českou onkologii jako světovou špičku. Na systém naší onkologické péče včetně screeningu můžeme být opravdu hrdí. Chci, abychom tuto unikátní pyramidu představili Evropské unii jako model, který můžeme exportovat do všech zemí. Od nás se Evropa může učit, máme učitele, profesory Svobodu, Štěrbu, Petruželku, Mayera a další. Máme systém, který je prioritou ministerstva zdravotnictví, do nějž budeme dál investovat. Máme geniálního Ondřeje Slabého, který vymyslel Národní onkologické centrum, jež to zaštiťuje vědecky.

A máme politiky, kteří budou těmto osobnostem naslouchat a jejich práci ve světě prodají?
Ve vládě máme dva emeritní rektory, kteří jsou zvyklí obklopovat se odborníky. Moje maličkost je také univerzitní profesor, byl jsem šéfem Akademického senátu a jsem zvyklý poslouchat, co říkají chytří lidé. Výsledky jejich práce musíme během předsednictví prodat. Proto mám náměstka, který má úkol udělat vše, aby z toho Česká republika vyšla na podtrženou jedničku.