Zedníci se nově učí zdít ve virtuální realitě. Ušetří se za materiál

„Rozhodně to není náhrada běžné praxe. Ta je bezesporu nenahraditelná. Jedná se o zatraktivnění oborů a samotné výuky,“ popsal ředitel školy Miloslav Janeček.

Ocitnout se na virtuálním staveništi či u svářečky není nic složitého. Učitel zadá v počítačovém programu konkrétní úkol. Budoucí zedník či svářeč si následně nasadí speciální brýle, uchopí do rukou ovladače a práce může začít. Jeho počínání pak mohou ostatní sledovat na monitoru.

Pečivo výrazně zdraží. V Česku chybí dva tisíce pekařů, zato cukrářů je nadbytek

 Cílem virtuální reality je seznámit studenty s nářadím a jak jej správně používat. Díky tomu škola následně šetří na nákupech „pokusných“ materiálů. A to nemalé peníze. „Kromě programu zedníka máme zakoupený i svářečský trenažér. Díky němu ušetří škola ročně zhruba 100 tisíc korun,“ potvrdil ředitel školy. Náklady na pořízení jednoho modelu se pohybují kolem 120 tisíc korun. Na polovinu nákladů se však podařilo škole získat dotace. Po půlročním používání se tak investice škole vrátila.

Nový trend

O virtuální realitu obohacují výuku i základní školy. V počítačovém prostředí se žáci třeba učí sestavovat elektrické obvody. Zatímco v reálném světě správnost ověří puštěním proudu a následným rozsvícením žárovky, v tom „vymyšleném“ světě lze experimentovat. „Například když se zvýší napětí, tak žárovka praskne. Ve virtuální realitě si žák vezme jinou a pokračuje dále. V praxi by měla škola vysokou spotřebu žárovek, a navíc hrozí riziko úrazu,“ popsal ředitel Základní škole Údlice na Chomutovsku Jiří Chloupek.

Technologii „školské“ virtuální reality vyvinula a dále ji zdokonaluje společnost NEKR VR. Unikátní je v tom, že žáci v naprogramovaném světě musí být aktivní. „Musí pracovat, plnit zadané úkoly. Tím se učí. Není to jen procházka městem,“ sdělil jednatel společnosti Svatoslav Ježek.

V Praze se utkali nejlepší čeští obkladači. Vítěze čeká mistrovství Evropy

Vše vzniká v těsné spolupráci s učiteli. Právě oni následně vše testují, jsou odbornými garanty a také si určují konkrétní úkoly, simulace a možnosti využití při výuce. „Například pokud má student za úkol postavit zeď a udělá chybu, může učitel studenta nechat a pak při zpětném přehrávání na chybu ukázat. Nebo rovnou do procesu vstoupit,“ podotýká Ježek.

Zedníci se nově učí zdít i na počítači. Ušetří se za materiálZdroj: se svolením eduvr.cz

Zájem o virtuální realitu podle něj nabírá na obrátkách. V současné době vlastní některý z 15 speciálně zaměřených modulů virtuální reality více než 70 škol v Česku. Do konce roku se pak počet zvýší minimálně na stovku. „Vyvíjíme nyní modul gastro. Ten chtějí nejen střední školy, ale také základní. Stejně tak je vysoká poptávka základních škol po modulu simulující třídění odpadu,“ dodal jednatel společnosti. O aktivní virtuální realitu projevily zájem už i školy z německého Bavorska.

Ukrajinské ženy se v Česku uplatní v řadě profesí. Pomůžou i ve stavebnictví

Modernizace výuky i v učňovských oborech odborníci vítají. Jak vše funguje si minulý týden při návštěvě Střední odborné školy Jarov v Praze vyzkoušel i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. „Je to bezvadné a není to nic jednoduchého. Je důležitý i ten grif pro práci se zednickou lžící,“ popisal osobní zkušenost Dlouhý. Kromě zedníka si ve virtuální realitě vyzkoušel i obor svářeče. „Pro zatraktivnění oborů i samotnou přípravu studentů je to skvělé. Svářet však raději nebudu,“ uznal po svém pokusu Dlouhý.   

Podporovat školy v rozvoji a modernizaci chystá i ministerstvo školství. Na nákupy moderních technologií jsou připravené dotace. „Celkový objem na digitalizaci v tomto roce je cirka 1,24 miliardy korun. Část prostředků bude hrazena i z Národního programu obnovy,“ dodala mluvčí ministerstva Aneta Lednová.