Kliknutím zvětšíteMéně vězňů, více peněz ve státní pokladně. S takovým návrhem přišla Národní ekonomická rada vlády (NERV), která poukázala na to, že Česká republika má ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velmi vysoký počet vězňů. Postupným snížením jejich počtu by se podle ekonomů mohly ušetřit miliardy korun.
„Návrh bývá často karikován tak, že ekonomové z NERV chtějí hromadně otevřít věznice. Ale o to vůbec nejde. Podstatou je, aby se mnohem více ukládaly alternativní tresty a nikoli nepodmíněné tresty odnětí svobody v případech, kdy zavření člověka do vězení nedává moc smysl,“ vysvětlil záměr ekonom a člen NERV Mojmír Hampl.
Jako typický příklad uvedl neplacení alimentů. Podle posledních údajů vězeňské služby je v českých věznicích téměř 19 700 vězňů.
„Nemalý podíl tvoří právě lidé, které soud poslal za mříže právě za neplacení výživného, a tvoří tak šest procent z celkového počtu vězňů. Navíc desetina odsouzených jsou každý rok odsouzena za tento a podobné trestné činy, jako je například neoprávněné držení platební karty,“ doplnil Hampl.
Česká republika má tak v porovnání s jinými, zejména vyspělými západními, zeměmi vysoký počet vězňů na sto tisíc obyvatel – 185. Jen pro srovnání. Například Rakousko jich má 97, Německo 67 nebo Finsko dokonce jen 51. Naopak Slovensko 186, Maďarsko 194 a Polsko 203.
Třináct miliard ročně
Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav uvedl, že za první tři měsíce letošního roku přibylo ve věznicích stejně osob jako za celý loňský rok. Přitom každý vězeň přijde stání pokladnu denně na 1800 korun a ty v nejvyšším stupni zabezpečení na 2500 korun. Denně tak stát na vězně vynakládá 35 milionů korun a ročně pak 13 miliard.
Podle NERV má být počet vězňů postupně snižován až na hranici zhruba sto na sto tisíc obyvatel. „Pokud je člověk ve vězení, nehradí své závazky poškozeným, a ještě je břemenem pro stát. U těchto typů trestných činů, zejména majetkových, je rozumné uvažovat o alternativním trestu, aby daný pracoval a splácel. Při přiměřeném nastavení lze ušetřit až jednotky miliard ročně,“ upřesnil Hampl. NERV vypočítal úspory na tři miliardy korun.
Náměstek Stanislav je přesvědčen, že návrh NERV jde správným směrem, přičemž ministerstvo spravedlnosti již prý nějaké změny chystá.
„Nicméně dosažení snížení počtu vězněných a s tím spojené úspory bude mít určitou setrvačnost. Především s ohledem na to, že legislativní změny se projeví až s odstupem času po účinnosti. Nicméně připravujeme skutečně efektivní změny,“ ujistil.
Ministerští úředníci uvažují například o dekriminalizaci určitých jednání, přehodnocení trestného činu maření úředního rozhodnutí a skutkové podstaty krádeže, změně sazeb a změně podmínek podmíněného propuštění.
Vláda chce letos a poté i v dalších letech ročně ušetřit 70 miliard korun. Na čem? Denik.cz vás s jednotlivými navrhovanými škrty i možným zvýšením některých daní seznamuje v rámci seriálu Vládní škrty.
Recidivisté nemají k soudům respekt
Proti návrhu NERV se nestaví ani soudci. Ovšem namítají, že rozhodnutí soudu o trestu nelze posuzovat z ekonomického hlediska. „Soud musí vycházet ze základních zásad pro ukládání trestu stanovených trestním zákoníkem, musí sledovat smysl a účel uloženého trestu v každé konkrétní věci a rovněž mít na paměti ochranu společnosti před pachateli trestné činnosti,“ vysvětlil první viceprezident Soudcovské unie Roman Lada.
Domnívá se přitom, že soudy alternativní tresty včetně možnosti domácích vězení využívají dostatečně. „Pokud případně narůstá počet odsouzených za mnohdy bagatelní trestné činy, nezřídka je tomu proto, že odsouzení si takového dobrodiní soudu neváží a opakovaně porušují zákon. To nakonec vede soud k volbě krajního řešení, tedy uložení nepodmíněného trestu, a bývá i spojeno s přeměnou předchozích nevykonaných alternativních trestů rovněž na trest nepodmíněný,“ doplnil Lada.
Je přesvědčený o tom, že toto chování je odrazem nízkého právního vědomí lidí a mnohdy nulového respektu k soudním rozhodnutím.
Předsedkyně výboru Asociace organizací v oblasti vězeňství Jana Smmigels Kavková upozornila, že v České republice 65 procent trestných činů způsobují recidivisté. „To je velmi vysoké číslo. Je to dáno tím, že se s těmi lidmi nepracuje. Peníze by bylo proto potřeba nasměrovat do speciálních programů, kterými by tito lidé procházeli. Tím se recidiva sníží,“ míní.
Podle ní ovšem peníze míří peníze zejména do uniformovaných složek vězeňské služby, nikoliv do specialistů.
Návrh na snížení počtu vězňů není na stole poprvé. Již dříve s ním přišel někdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ekonom Hampl se proto domnívá, že podobný návrh by mohl mít mezi politiky podporu.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
