Odlesňování v brazilském amazonském deštném pralese v září meziročně opět vzrostlo. Sice mírně, ale i tak prolomilo loňský rekordní rok. Potvrdila to satelitní data, píše agentura Reuters. Nebyly tak naplněny sliby prezidenta Jaira Bolsonara, že nelegální těžbě v světově unikátním a důležitém biotopu zamezí. Krajně pravicová a populistická hlava státu je ve funkci již tři roky a dřevaři od jeho nástupu navýšili svoji činnost třikrát.

Amazonský prales je považovaný za plíce Země.
Zkáza Amazonie. Vědci varují, odlesňování už není jediným zabijákem pralesa

Poslední údaje z brazilského Institutu komického výzkumu INPE ukázaly, že minulý měsíc bylo vyčištěno asi 985 kilometrů čtverečních pralesa, což je o dvě procenta více než v září 2020, které tehdy prolomilo dvanáctileté maximum. Od letošního ledna do září sice odlesňování mírně pokleslo o méně než jedno procento, přesto celkem zmizelo 7011 kilometrů čtverečních zalesněného porostu, což je oblast téměř devětkrát rozsáhlejší než americký New York.

Nové údaje zároveň vládní elitu usvědčily z manipulace. Brazilský viceprezident Hamilton Mourao totiž při své páteční prezentaci použil předběžná data, aby mohl argumentovat, že brazilská vláda s nelegální těžbou a odlesňováním úspěšně bojuje. Ta naznačovala, že odlesňování mezi srpnem 2020 a červencem 2021 pokleslo o pět procent, což nové údaje vůbec nepotvrzují. Nepotvrzují ani další Mouraovo prohlášení, že se jedná pokračování srpnového zlepšení situace.

Těžba na nějvyšší úrovni za 10 let

Bolsonaro je ekologickými aktivisty a řadou světových vůdců dlouhodobě a silně za nárůst odlesňování během jeho prezidentství kritizován. Podle brazilských ekologů se loni těžba dostala na nejvyšší úroveň za posledních deset let. Navíc během Bolsonarova tříletého působení ve funkci byl brutálně osekán brazilský rozpočet na ochranu přírody.

On sám pravidelně láká k většímu využití pralesních ploch. Jeho vláda přestala stíhat plantážníky za nelegální vypalování pralesa. V jednu chvíli dokonce požadoval snížení nároků na ochranu národních parků v Amazonii. A domorodé indiány označil za „překážku v ekonomickém rozvoji země, kterou je třeba odstranit,“ uvedl Reuters. Jeho výzvy k vytěžení Amazonie nezůstaly, jak vidno, bez odezvy.

Transamazonská dálnice  v deštném pralese v brazilské Amazonii
V souladu s přírodou. Domorodci v Amazonii po tisíce let nevyhubili jediný druh

Tento přístup samozřejmě nezůstal bez odezvy. Řada západních států zvažuje, že nebude nadále financovat fondy na ochranu Amazonie, pokud ji sama Brazílie nezačne chránit. Evropská unie hrozí zrušením obchodních smluv. Joe Biden hovoří o možnosti uvalení hospodářských sankcí, pokud Brazílie okamžitě nezmění svůj přístup.

I proto na Valném shromáždění OSN minulý měsíc Bolsonaro nově slíbil, že do roku 2030 zcela ukončí nezákonné odlesňování v Brazílii. Jenže už loni pod ekonomickým tlakem ze zahraničí připouštěl, že se „vláda už nyní bude starat.“ A do pralesa vyslal armádu, aby „zatopila ničitelům.“ Letošní satelitní snímky, ale nějaké výrazné změny k lepšímu v povodí Amazonky nenaznačují.