„Lepší žádný zákon než slabý a špatný,“ říká. Chce proto protlačit, aby parlament odmítl zákaz dvojí kvality potravin v kompromisní podobě a přijal její nekompromisní zákaz. Přijetí jejího pozměňovacího návrhu by ale znamenalo, že celé schvalování začne od začátku.

Před dvojí kvalitou by tak dál obrana nebyla. Nová Komise a nový europarlament by začínal téměř od začátku. Ona sama, která je dvojkou na eurokandidátce ČSSD, už u toho ale být nemusí.

Infografika

„Od začátku jsem věděla, že mám mocné protivníky,“ uvádí padesátiletá politička, která je v Evropském parlamentu už desátý rok. Nemyslí tím však Evropskou komisi, která původně nejevila moc zájmu se tímto problémem zabývat, ale nadnárodní, především potravinářské koncerny. „Těm jsem ohrozila jejich velké zisky, které z prodeje ošizených potravin v naší části Evropy mají,“ dodává Sehnalová.

Koncerny zpočátku odmítaly připustit, že problém dvojí kvality potravin vůbec existuje. Situaci změnily až průkazné testy v nových členských státech. Ty jasně dokázaly, že stejné výrobky, ve stejných obalech, mají na západě a na východě Evropy jiné složení. „Pak se tvrdilo, že to nelze ošetřit v rámci právních předpisů EU. Nechala jsem udělat právní analýzu na olomoucké univerzitě, která ukázala, že to udělat lze,“ říká Sehnalová.

To už se z toho stalo velké téma, které začalo hýbat veřejným míněním v mnoha „nových státech“ Evropské unie. Výhodou bylo, že v rámci svých pravomocí v otázkách ochrany spotřebitelů ho dostala česká eurokomisařka Věra Jourová. Ta ho zařadila do rozsáhlé reformy zvyšující ochranu evropských spotřebitelů proti nekalým obchodním praktikám.

V rámci vyjednávání konečné podoby „trialogu“, kdy se ladí stanoviska Evropské komise, států a vlád a europarlamentu, se ale do směrnice dostaly možnosti, kdy lze v odůvodněných případech jiné složení výrobků v různých zemí Unie obhájit.

Váš „pan Evropa“

Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda.

Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

„Nadnárodní koncerny si prosadily své, a směrnici tak půjde obcházet,“ tvrdí Sehnalová. „Umím si představit, jakým tlakům musela komisařka Jourová čelit, ale prostě podlehla,“ říká téměř s husovskou zapáleností.

Naopak komisařka Věra Jourová považuje i navrhovanou podobu směrnice za průlom. „Poprvé máme zákaz dvojí kvality zakotvený ve směrnici o neférových praktikách. Je tam povinnost informovat spotřebitele, po tom přece občané volali,“ uvádí eurokomisařka. Ve směrnici je totiž i možnost velkých finančních sankcí až do čtyř procent obratu firem.

Potraviny stejné, demokracie ne? 

Minulou středu pak přichází na řadu hlasování. Sehnalová svůj nekompromisní úplný zákaz neprosadí.

Proti totiž hlasuje většina poslanců velkých politických frakcí. Politici ze západu se nepřidali k Východoevropanům, a to včetně Sehnalové domovských evropských socialistů. Podporu napříč Evropou získává tvrdý zákaz jen u extrémní levice, kde sedí i europoslanci českých komunistů. Jinak se Evropa dělí znovu na východ a západ.

Je však otázka, zda právě dvojí kvalita potravin je to nejzásadnější. A to přestože, jak říká Sehnalová, je to symbol a dvojí kvalita potravin nahání hlasy extrémním protiunijním silám.

Zatímco v otázce absolutního potírání dvojí kvality potravin ale byli téměř všichni čeští poslanci pro, u dvojí kvality demokracie, když se loni v září hlasovalo o Maďarsku, se čeští europoslanci rozdělili napůl. A ti, kteří podpořili zásah EU proti dalšímu zhoršování demokracie a právního státu v Maďarsku, byli nejen na na sociálních sítích postaveni takřka na pranýř hanby. Byť by to mělo být právě naopak. Ale dvojí kvalita demokracie v EU viditelně velké části Čechů vadí mnohem méně než u potravin.

Unie nám zajišťuje bezpečnost potravin
Před dvaceti lety byla v důsledku řady potravinových a krmivových krizí (např. vypuknutí nemoci BSE a hrozba dioxinů) provedena reforma politiky EU v oblasti bezpečnosti potravin. Byl definován přístup „ze zemědělského podniku až na stůl“.

Ten zaručuje vysokou úroveň bezpečnosti ve všech fázích výrobního a distribučního procesu všech potravinářských výrobků, které jsou na trhu v EU. Bez ohledu na to, zda jsou vyráběny v EU, nebo zda jsou dováženy ze třetích zemí. Systém je považován za vůbec nejbezpečnější na světě. 

Za šizení budou hrozit tvrdé pokuty

Je to jako se sklenicí, která je poloprázdná, nebo poloplná. Nová směrnice EU však dává státům a občanům možnost, jak se dvojí kvalitě bránit. Přinášíme odpovědi na klíčové otázky.

Umožňuje směrnice, aby stejný výrobek měl v různých zemí EU různé složení?
Ano, částečně dává. Směrnice v přijaté podobě výslovně uvádí: „Obchodník může nicméně přizpůsobovat výrobky stejné značky různým geografickým trhům s ohledem na odůvodněné faktory, jako je získávání místních přísad, požadavky vnitrostátních právních předpisů, cíle změny složení nebo prokazatelné preference spotřebitelů.“

Podle eurokomisařky Věry Jourové však bude muset prodejce odlišné složení zdůvodnit, což velkým koncernům velmi ztíží situaci, pokud budou chtít spotřebitele šidit. A musí svá tvrzení o odlišnosti dokázat.

Je ve směrnici povinnost výrobek s odlišným složením odlišně označit?
Ano, je. „Uvádění na trh výrobku prezentovaného týmž nebo zdánlivě totožným způsobem jako výrobek, jenž je uváděn na trh pod stejnou značkou, ale jehož složení nebo znaky jsou odlišné, a pokud tato odlišnost není jasně a srozumitelně označena tak, aby si ji spotřebitel mohl na první pohled všimnout, je nekalou obchodní praktikou.“

Kdo bude dodržování směrnice kontrolovat?
Národní orgány, jako Česká potravinářská inspekce.

Může být prodejce pokutován?
Ano, může, a to až do výše čtyř procent ročního obratu firmy v každé zemi EU.

Napište mi:

Co vás zajímá na Evropské unii?
Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či v okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka?

Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice, e-mail: lubos.palata@denik.cz