Řecká hraniční policie má nového miláčka. Z obrněného vozidla vystřeluje přes hranice do Turecka zvukové nálože. Akustické zařízení s dlouhým dosahem namontované na autě má velikost malého televizoru, ale hlučné dokáže být jako tryskový motor.

Toto moderní zvukové dělo je součástí řady experimentálních digitálních bariér, které jsou v těchto dnech instalovány a testovány na 200 kilometrech suchozemské řecko-turecké hranice na severovýchodě unijního státu. Nová ocelová zeď, podobná té na hranici mezi USA a Mexikem, blokuje běžně používané přechody podél řeky Evros (Marica), která tyto dvě země odděluje. Její hlídkové věže jsou vybaveny výkonnými kamerami s nočním viděním a řadou dalších senzorů. Údaje o podezřelém pohybu v řídicích centrech vyhodnocuje umělá inteligence.

Ruská proticovidová vakcína Sputnik V
Propadák se Sputnikem V. Slováci o něj nemají zájem

„Budeme mít jasný obraz toho, co se u hranice děje,“ sdělil agentuře AP Dimonsthenis Kamargios, velitel regionální pohraniční stráže.

Tři miliardy eur na bezpečnostní technologie

Evropská unie vynaložila v posledních pěti letech do těchto bezpečnostních technologií kolem tří miliard eur (77 miliard korun). Vše odstartovala velká uprchlická krize v letech 2015-16, kdy se do Řecka a dalších evropských zemí dostalo přes jeden milion lidí, většina z nich prchajících před válkami v Sýrii, Iráku a Afghánistánu.

Automatizovaná sledovací síť budovaná na řecko-tureckých pomezí je zaměřena na včasné odhalení migrantů a jejich odrazení od překročení hranice. Říční a pozemní hlídky kromě akustických zařízení používají i silné reflektory. Klíčové prvky sítě mají být spuštěny do konce roku. „Naším hlavním úkolem je zabránit migrantům v nelegálním vstupu do země a k tomu potřebujeme moderní vybavení a nástroje,“ pokračoval Kamargios.

Na futuristické technologii se podílely soukromé firmy i univerzity z celé Evropy. Testování tuctu projektů kromě Řecka probíhalo také v Maďarsku, Lotyšsku a v dalších zemích po východním obvodu Unie.

Přístav v Hamburku
Nová dohoda s Němci umožní doplout z Pardubic až k moři do Hamburku

Zkoušely se detektory lži řízené umělou inteligencí či virtuální asistenti pro rozhovory se žadateli o azyl. Integrovaly se satelitní záběry se snímky z dronů, včetně záběrů zpod hladiny. Unikátní skenery dlaní zaznamenávaly jedinečný vzorec žil, který by mohl být použit jako další biometrický identifikátor. Zdokonalovala se rovněž unikátní technologie, která dokáže na získaných snímcích vymazat listoví, a odhalit tak migranty schované pod stromy poblíž hranic.

Agresivnější migrační strategii evropských politiků pocítila i agentura EU pro ochranu hranic Frontex. Z koordinačního mechanismu se mění na plnohodnotnou nadnárodní bezpečnostní organizaci.

Důvodů je dost

Důvodů, které unijní rozhodnutí podporují, je podle agentury AP i přes uklidnění během covidové pandemie stále dost. Na začátku května přešlo z Maroka do španělské enklávy Ceuta několik tisíc migrantů během jediného dne. Španělsko zde muselo nasadit armádu. Podobná situace se odehrála loni i na řecko-turecké hranici a trvala tři týdny. Řecko tlačí na Brusel, aby nechal Frontex hlídat i mimo unijní teritoriální vody, a zabránil tak migrantům dostat se na řecké ostrovy. Cesta přes Lesbos je totiž stále nejběžnějším nelegálním způsobem, jak se dostat do Evropy.

Testování digitálních novinek na unijních hranicích už zaregistrovaly lidskoprávní organizace. Nové technologie prý znesnadní lidem prchajícím před válkami a extrémní bídou jejich hledání bezpečného domova. Budou mít ale i další negativní dopad. Německý europoslanec Patrick Breyer už soudně požádal evropské orgány, aby zveřejnily všechny podrobnosti o programu detektoru lži řízeného umělou inteligencí. „To, co vidíme na hranicích a obecně při zacházení s cizími státními příslušníky, je často jen testovací předehra pro technologie, které budou později použity i pro Evropany. A to by už mělo každého ve vlastním zájmu zajímat,“ řekl AP Breyer z německé Pirátské strany.

Letadlo společnosti Ryanair po nouzovém přistání v Berlíně
V Německu nouzově přistálo letadlo Ryanairu. Zřejmě kvůli hrozbě bombou

Během posledního roku migrační toky v mnoha částech Evropy zpomalovaly. Například v Řecku klesl počet nelegálních vstupů z téměř 75 tisíc v roce 2019 na 15 700 v roce 2020, což je pokles o 79 procent. Odborníci ale předpokládají návrat k předpandemickým číslům. Podle OSN se za posledních dvacet let počet migrujících lidí zvýšil o více než 80 procent a dosáhl 272 milionů.

V řecké pohraniční vesnici Poros je dnes řada domů opuštěných. Život obce se přizpůsobil nové migrační realitě. Krávy používají nedalekou ocelovou zeď jako ochranu před větrem, odpočívají v jejím stínu. Panagiotis Kyrgiannis, jeden z obyvatel Porosu, řekl AP, že zeď a další novátorská opatření migraci přes Evros zastavily. „Byli jsme zvyklí, že vesnicí procházely ve skupinách po 80 nebo stech lidech. Nebáli jsme se jich. Nechtěli se u nás usadit. To všechno, co se děje kolem nás, není o nás.“