Život v Jižní Koreji? Lidé pracují do úmoru. Nemají čas a chuť mít děti

Pracovní doba se před několika lety zkrátila ze 69 hodin na 59 hodin týdně (pro srovnání - v Česku je 42,5 hodiny týdně, včetně půlhodinové pauzy na oběd). Teď chce ale jihokorejská vláda vrátit pracovní dobu opět na 69 hodin.

Podle Čechů pracujících v Jižní Koreji je to ale tak trochu jedno. „V mnoha firmách se tady pracuje opravdu od nevidím do nevidím,“ uvádí programátor David. Tradice je prostě taková, že zaměstnanci odcházejí z práce, až když odejde šéf.

Kvůli Putinovi musela Pekarová při cestě do Soulu obletět půlku světa

Jeho kamarád Vojtěch, který je v Jižní Koreji už dlouho, však tvrdí, že Jihokorejci v práci mnohdy prostě jen vysedávají místo toho, aby tvrdě pracovali. „Někteří jsou v práci jen proto, že se jim prostě nechce domů,“ uvádí s úsměvem. „Přijde mi ale, že jak jsou kvůli stálému pobytu na pracovišti mnozí unavení, jejich produktivita brutálně klesá. Takže je otázka, jaké to má celé smysl,“ dodává.

Korejský byt má 12 metrů čtverečních

Především v Soulu, který má se svým okolím dnes už kolem třiceti miliónů obyvatel, totiž panují takové bytové poměry, které si jen stěží umíme představit. „Normální byt v Soulu má dvanáct metrů čtverečních, já mám 21 metrů, a to už je na místní poměry veliký byt,“ líčí vědkyně Lada, která žije v Soulu už několik let. Za „mikrobyt“ se přitom platí měsíčně kolem sedmi tisíc korun.

Mnohem hůř než v Česku jsou na tom Jihokorejci s dovolenou. Dovolená po nástupu do práce začíná na pouhých dvanácti dnech za rok, po několika letech se dostane na patnáct a pak už se zvyšuje jen velice pomalu. „Jihokorejci jsou ale na dril a málo volného času zvyklí už od dětství,“ uvádí Lada. „Normální je, že na střední škole máte vyučování a po něm následuje doučování. Proto jen málo mladých Korejců má nějaké koníčky, prostě na ně nemá čas,“ tvrdí Lada.

Soul si na severokorejské hrozby zvykl. Nevylučuje však vlastní jaderné zbraně

Výsledek je ale obdivuhodný. „Jižní Korea se z trosek a popela stala jednou z nejvyspělejších ekonomik světa. Je členem G20, je zemí s těmi nejmodernějšími technologiemi. Máte za to náš obdiv,“ uvedl směrem k jihokorejským podnikatelům prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, který na návštěvě Jižní Koreje doprovází podobně jako padesátka dalších podnikatelů předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. „Jste lídrem průmyslu 4.0,“ dodal ke zdejší kybernetické revoluci Hanák. A ekonomika dál rychle roste, mezi vyspělými státy světa skoro nejvíce.

Země bez dětí

Jenže tento mimořádný výkon, který Jižní Korea podává, je draze vykoupen. Země zaznamenala v minulých letech vůbec nejnižší míru porodnosti na světě s reprodukčním číslem 0,81. Společnost nejen rychle stárne, ale Jižní Koreji reálně hrozí, že se počet obyvatel začne velmi rychle snižovat. Země si navíc velice zakládá na tom, že je etnicky homogenní, a větší přistěhovalectví je pro zdejší obyvatelstvo těžko představitelné. Dostat pracovní vízum mohou prakticky jen vysoce kvalifikovaní pracovníci žádaných profesí, především IT.

Pro mladé Korejce je přitom stále nepředstavitelné pořídit si rodinu a děti bez toho, aniž by měli byt, auto a našetřeno – především vzdělání dětí je v Jižní Koreji extrémně drahé. A když dítě, tak jen jedno. „My jsme si zatím pořídili psa, a to nám stačí. Dítě zatím neplánujeme,“ říká například třicátník Ju, který se nedávno oženil.

Světem otřásl seriál Squid Game. Lidem ukázal děsivou finanční situaci Korejců

I když tak by se tomu z evropského hlediska vlastně ani nemělo říkat. Ju totiž se svojí přítelkyní uspořádal jen „svatební obřad“. Ten sice vypadá na první pohled jako velkolepá svatba, ale vlastně to úředně nic neznamená, protože po svatbě je třeba odnést na státní úřady podepsaný formulář o sňatku.

„To jsme zatím neudělali. Moji přátelé to také podepsali až po několika letech soužití, jeden pár až poté, když se jim narodilo dítě. Je to tak praktičtější, nemáte žádný společný majetek, a když se rozejdete, nemáte se o co hádat, nebo soudit,“ dodává Ju.

V jednom z hotelů v Soulu místo „lidských“ recepčních obsluhují hosty dva humanoidní robotiZdroj: Deník/Luboš Palata

„Dnes je takový způsob svazků opravdu rozšířený a mezi mladými Korejci oblíbený,“ potvrzuje Tomáš, který je tlumočníkem do korejštiny. „Výsledkem je ale také ona nižší porodnost,“ dodává.

Jihokorejská vláda sice vypracovala program na podporu porodnosti v podobě státní pomoci v péči o děti, ale za poslední roky se situace nelepší, naopak se dál zhoršuje. Řešení proto v Jižní Koreji, která do roku 2100 může přijít až o polovinu obyvatel, může být takové, jaké ukazuje recepce v jednom z hotelů v Soulu. Tam místo „lidských“ recepčních obsluhují hosty dva humanoidní roboti.