Svou pozornost vědci soustředili na čtveřici atolů nacházejících se na severu Marshallových ostrovů – Bikini, Enewetak, Rongelap a Utirik, uvedl server Live Science. Vysoké hladiny gama záření byly přitom zaznamenány zejména na atolu Bikini a ostrovech Enjebi (atol Enewetak) a Naen (atol Rongelap).

V případě atolu Bikini, na němž Američané mezi lety 1946 až 1958 prováděli zkoušky jaderných zbraní, naměřené hodnoty dalece překročily „bezpečnou“ hranici. V půdě atolu se – stejně jako na ostrovech Runit, Enjebi a Naen – vyskytovalo velké množství radioaktivních izotopů. Hladiny plutonia naměřené v těchto oblastech překračovaly úroveň radiace zachycené ve Fukušimě i Černobylu, konstatovali vědci.

Černobyl láká fanoušky adrenalinové turistiky tajemnou atmosférou zakázané zóny. Mezi prvními přivezl v roce 2007 autentické fotografie z Černobylu Tomáš Herentin z Krnova.
Černobyl z pohledu Čechů: šok vyvolaly obrovské ryby, kančí je lepší z papiňáku

„Nejvíce nás překvapilo silné gama záření na ostrově Naen, který se nachází na vnějším okraji atolu Rongelap. Během Castle Bravo (dosud nejsilnější americký test termonukleární zbraně, který byl proveden 1. března 1954 na atolu Bikini – pozn. red.) byl ostrov osídlený. Pak byli lidé odsunuti, vrátili se a znovu museli odejít. Historie obyvatel ostrova je zkrátka hrozná,“ řekla serveru Science Alert Ivana Nikolic-Hughesová, jedna ze členek vědeckého týmu.

Podívejte se, jak vypadá okolí jaderné elektrárny v Černobylu: 

Vědci se však nespokojili s pouhým měřením radiace na atolech a ostrovech, nýbrž přistoupili k druhému pokusu. Při něm díky pomoci profesionálních potápěčů shromáždili 130 vzorků půdy z kráteru Castle Bravo, který se nachází na atolu Bikini. Hodnoty plutonia, americia a bismutu naměřené v těchto vzorcích byly řádově vyšší než ty získané na jiných atolech Marshallových ostrovů.

Nesporně se jedná o důležitá zjištění. Jak totiž konstatovali sami vědci, právě „měření radioaktivního znečištění sedimentu kráteru je prvním krokem při posuzování dopadu zkoušek jaderných zbraní na ekosystém oceánu“.

Poměrně nelichotivé vysvědčení vystavil Marshallovým ostrovům i třetí pokus, v jehož rámci vědci otestovali více než 200 plodů, především kokosových ořechů a pandánů. Nejvyšší úroveň vnitřní kontaminace cesiem 13 byla naměřena na plodech z atolů Bikini a Rongelap. Dosažená hodnota přitom překročila přípustnou úroveň.

Památník likvidátorům, kteří jako první zasahovali na místě havárie černobylské elektrárny
Hrůzy havárie v Černobylu: Co radiace provedla s těly likvidátorů?

To vše vede odborníky k závěru, že Marshallovy ostrovy nelze stále označit za bezpečné. Je proto nezbytné nadále informovat místní obyvatele o hrozících rizicích a případně sáhnout i k „tvrdším“ krokům jako je přesídlení obyvatel z některých atolů, uzavřel server Live Science.

Jaderné testy na Marshallových ostrovech

Po shození atomových bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki, které fakticky ukončilo druhou světovou válku, navýšili Američané množství testů jaderných zbraní. K části z nich došlo právě na Marshallových ostrovech, které se rozkládají ve střední části Tichého oceánu – konkrétně 3800 kilometrů jihozápadně od Havaje.

První dvě jaderné bomby, Able a Baker, byly na atolu Bikini otestovány již v roce 1946. Zahájily tak dvanáctileté období jaderných testů, během kterého Američané na atolech Bikini a Enewetak uskutečnili testy celkem 67 jaderných zbraní, připomněl server Live Science.

V roce 1952 byla na atolu Enewetak otestována první americká termonukleární bomba Ivy Mike. O dva roky později došlo na atolu Bikini k testu dosud nejsilnější americké termonukleární bomby Castle Bravo, jejíž síla představovala až tisícinásobek síly atomové pumy Little Boy („Chlapeček“), která zdecimovala japonské město Hirošima.

Od černobylské havárie uplynula řada let. V uzavřené zóně se dnes daří fauně, budovy postupně pohltila příroda
Černobyl pohltila příroda. Neohroženými vládci jsou zvířata, o monstra nejde