Kliknutím zvětšíteV roce 2020 se stalo milionáři více než jedno procento lidí. Je to vůbec poprvé za deset let, během kterých Credit Suisse studii zveřejňuje. Podle výzkumníků to zapříčinily zejména dvě věci – obnova akciových trhů a prudký růst cen nemovitostí.
Aby se jedinec mohl počítat k procentu nejbohatších lidí na světě, musel loni vlastnit více než milion dolarů. O rok předtím mu k tomu stačilo pouze 988 103 USD, uvádí studie. Celkové globální bohatství vzrostlo o 7,4 procenta.
„Zdá se, že vznik bohatství je „zcela oddělen“ od ekonomických útrap pandemie," píše se ve studii. Výzkumníci dodávají, že nižší úrokové sazby a programy vládní podpory vedly k „obrovskému převodu“ bohatství z veřejného sektoru do sektoru soukromého.
„Omezená spotřeba zapříčinila to, že úspory domácností prudce stouply, což doslova "nafouklo" aktiva občanů a snížilo jejich dluhy," říká Nannette Hechler-Fayd’herbeová, která je vedoucí výzkumného oddělení Credit Suisse.
"Největší dopad má pravděpodobně snížení sazeb ze strany centrálních bank. Je to jeden z hlavních důvodů růstu cen akcií a cen domů, které se zase promítají přímo do našich výpočtů bohatství domácností," dodala.
Rozdíly mezi chudými a bohatými se prohloubil
„Některé ze základních faktorů se mohou časem samy urovnat. Například úrokové sazby začnou v určitém okamžiku znovu růst, což tlumí ceny aktiv,“ uvedla také Hechler-Fayd’herbeová.
Počet lidí s velmi vysokým čistým jměním vzrostl v roce 2020 celosvětově o 24 procent, což je nejrychlejší nárůst od roku 2003. Počet milionářů však může být ještě vyšší než jsou odhady, protože tyto odhady zahrnují jak investovatelná, tak i neinvestovatelná aktiva, což jsou například i domy obývané jejich majiteli.
Rozdíly mezi bohatými a chudými se však v loňském roce ještě prohloubily. „V místech, kde žijí ti méně bohatí a jsou zde finanční aktiva méně rozšířená, mělo jmění lidí tendenci stagnovat, nebo došlo dokonce ke snižování,“ řekl Anthony Shorrocks, ekonom a jeden z autorů zprávy.
Od začátku 21. století se počet lidí s jměním mezi 10 tisíci a 100 tisíci dolary více než ztrojnásobil z 507 milionů v roce 2000 na 1,7 miliardy v polovině roku 2020. Autoři studie uvedli, že tento trend odráží „rostoucí prosperitu rozvíjejících se ekonomik, zejména Číny, a expanzi střední třídy v rozvojovém světě“.
Credit Suisse ve své studii zohledňuje držení hotovosti, bankovní vklady, cenné papíry, pohledávky vůči pojišťovnám a nemovitosti. Autoři studie počítají s tím, že počet dolarových milionářů poroste i v příštích letech rychleji než průměrné majetky. Podíl na tom bude mít mimo jiné i zhodnocování akcií, domů a bytů.
Největší skupina dolarových milionářů žila loni v USA. Bylo jich téměř 22 milionů, což je o 1,73 milionu více než předloni. Za nimi následuje Čína se zhruba 5,3 miliony milionářů, kterých loni v této asijské zemi přibylo 257 tisíc, a Japonsko (3,7 milionu - nárůst o 390 tisíc). V Německu se loni začalo nově počítat mezi dolarové milionáře 633 tisíc dalších lidí, dohromady jich tak v zemi žije na 2,95 milionu. V Česku žije 64 705 dolarových milionářů, z toho přes 31 tisíc v Praze.
42
Tipy na víkend
Čtenář reportér
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
