Záludné exit polly: Proč selhaly povolební průzkumy na Slovensku

Zatímco při volbách na Slovensku v roce 2020 exit polly nanejvýš daly někomu marnou naději, že půjde do parlamentu, letos podle nich měla vyhrát strana, která nakonec skončila o víc než pět procent druhá – Progresívne Slovensko. Ještě víc se však mýlily v procentu hlasů, Šimečkově straně přisoudily o 5,5 procenta (23,5) víc, než nakonec získala.

Stejně výzkumy víc věřily i další městské straně SaS (o téměř procento) a Republice – té přisuzovaly šest procent, ale strana se nakonec ani nedostala do parlamentu. Podcenily naopak nakonec vítězný Smer a minulého vítěze voleb Oľano zhruba o procento, Hlas Petera Pellegriniho pak dokonce o dvě a půl procenta.

Smer jasně vyhrál slovenské volby. S Hlasem a SNS má bezpečnou většinu

„Všechny průzkumy, tedy jak ty předvolební, tak volební typu exit poll, jsou do velké míry závislé na ochotě občanů se jich zúčastnit a ‚přiznat‘ své preference nebo své voličské chování,“ vysvětluje pro Deník sociolog Jan Herzmann. Na Slovensku se podle něj sešly dva faktory, které povolební průzkumy ovlivnily. Zatímco příznivci některých stran, jako třeba vítězného Smeru-SD, podle Herzmanna pod tlakem okolí nechtěli o svých preferencích mluvit, v případě voličů Progresívneho Slovenska tomu bylo přesně naopak.

2020: Podcenění Smeru

„Přichází otázka, zda výzkumné agentury opravdu nebyly schopné toto vychýlení korigovat v procesu zpracování dat a konstrukce odhadů. Vzhledem k tomu, že něco podobného nastalo na Slovensku už před třemi lety, měly být podle mého názoru výzkumné agentury připravené takovou korekci provést,“ soudí Herzmann.

Před třemi lety se exit polly nejvíc mýlily u Smeru (přisuzovaly mu necelých patnáct procent, realita byla přes osmnáct) a nesprávně do parlamentu poslali křesťanské demokraty, kteří se tam vůbec nedostali. Výrazně výstupní průzkumy podcenily také Kollárovu stranu SME Rodina, kterou dávaly až na šesté místo, zatímco nakonec skončila třetí. 

Česko: už bez exit pollů

Po neúspěchu podobného dotazování v předchozích volbách ty poslední parlamentní v roce 2021 už žádná agentura exit polly nezpracovávala. A divili se tomu i novináři z evropských zemí. „To opravdu nemáte exitpolly? No to jsem ještě neviděl,“ divil se tehdy jeden německý novinář při sledování výsledků českých voleb ve štábu SPOLU.

Fiala pogratuloval Ficovi k vítězství. Slovensku popřál rychlé sestavení vlády

Jenže v roce 2017 se mýlily české exit pollls ještě víc než ty slovenské. Například tvrdily, že druhá skončí KSČM s cca 12 procenty hlasy, komunisté však nakonec získali jen sedm procent. A mýlily se výrazně i u dalších stran, včetně sociální demokracie. 

„Všechny politické průzkumy včetně exit pollů jsou docela složitou úlohou na pomezí sociologie, politologie a statistiky,“ říká Herzmann. „V Česku to máme jednodušší, exit polly, které jsem tu v roce 1990 zaváděl, už se tu nepoužívají,“ dodává.

V Německu je vše jinak 

Na druhé straně exit polly po posledních parlamentních volbách v Německu až na výjimky přesně určily, jak volby dopadnou. A z dříve napínavého průběžného sčítání svou přesností učinily sledování toho, jak se jim reálné výsledky víc a víc přibližují. 

Sociolog Jan Herzmann: Vytvořit exit polls je těžší, než odhad na základě dílčích výsledků

Slovenské volby ukázaly značný rozdíl mezi předvolebními průzkumy a exit polly oproti skutečnosti. Strana Progresívné Slovensko měla mnohem horší výsledek, než se očekávalo. Čím to může být?
Všechny průzkumy, tedy jak ty předvolební, tak volební typu exit poll, jsou do velké míry závislé na ochotě občanů se jich zúčastnit a „přiznat“ své preference nebo své voličské chování. Na Slovensku se patrně sešly dva pro výzkumné agentury nepříznivé faktory.

Příznivci některých stran, zejména Smer-SD, se dostali pod určitý tlak jiné části veřejnosti a médií – někteří z nich měli pocit, že jsou kvůli svým preferencím považováni za hloupé, zpátečnické apod. Proto zřejmě měli určitou tendenci o svých preferencích nehovořit. Na druhé straně příznivci Progresívneho Slovenska měli pocit, že podpora jejich strany roste, že tento politický proud je „in“, a měli výraznou tendenci se svými preferencemi „chlubit“.

Vyhráli populisté s proruským Ficem, komentují zahraniční média slovenské volby

Výzkumné agentury byly tak vystaveny určitému vychýlení zjištěných údajů, kterému se v odborné angličtině říká non-response bias, volně přeloženo vychýlení v důsledku odmítnutí odpovědí. Až sem jde o věci, které jsou součástí reality. Pak ale přichází otázka, zda výzkumné agentury opravdu nebyly schopné na toto vychýlení korigovat v procesu zpracování dat a konstrukce odhadů. Vzhledem k tomu, že něco podobného nastalo na Slovensku už před třemi lety, měly být podle mého názoru výzkumné agentury připravené takovou korekci provést.   

Vy osobně i Vaše firma patříte ke špičce v průzkumech. Můžete stručně popsat, jak se „to dělá“ a kde jsou největší úskalí?
Děkuji za pochvalu, ale do značné míry je nezasloužená. Už 10 let se provádění průzkumů nevěnuji, firmu Factum (dnes ppm factum research - pozn. red.) jsem prodal a zabývám se jen analytickou a konzultační činností. Jak se to má dělat ale samozřejmě říct umím, i když v praxi je to vždy složitější, než jak to v teorii vypadá. Především je potřeba oddělit od sebe předvolební průzkumy a exit polly.

Ty předvolební pracují vždy s politickou náladou v době, kdy jsou sbírána data. Je potřeba věnovat velkou pozornost, aby takové průzkumy byly reprezentativní pro celou populaci dané země, je potřeba pečlivě hlídat neutralitu otázek i celého dotazníku, měly by při zpracování dat využívat poznatky z rozdílů mezi průzkumy a výsledky předchozích voleb. Těžko si ale poradí s tím, že pětina až čtvrtina občanů se o voleném subjektu rozhoduje až těsně před volbami nebo dokonce v jejich průběhu, tedy přibližně týden poté, kdy poslední předvolební průzkum proběhl. A když tito lidé nevědí, jak budou volit, těžko to výzkumné agentury nějak „namodelují“ za ně.

Šimečka chce zabránit vládě s Ficem: Výhra Smeru je špatná zpráva pro Slovensko

S exit polly je to jinak, dotazovaní lidé vědí, jak právě hlasovali, někteří to ale nechtějí „přiznat“ a jiní se tím naopak vysloveně chtějí pochlubit. Aby exit poll dopadl opravdu dobře, musí proběhnout v dostatečném počtu volebních okrsků a tyto okrsky musí být vybrány docela složitou statistickou procedurou. Respondenti pak musí být dotázáni nejen na to, jak volili tentokrát, ale také, jak volili minule. Kombinace těchto dvou postupů umožní do značné míry korigovat takové vlivy, jako je statistická výběrová chyba i non-response bias. Není to ani trochu jednoduché, je to dokonce ještě těžší než odhady výsledků voleb na základě dílčích výsledků, které u nás dnes představují hlavní zdroj informací přicházejících namísto exit pollů.

Abych to celé shrnul, všechny politické průzkumy včetně exit pollů jsou docela složitou úlohou na pomezí sociologie, politologie a statistiky a agentury se určitě i na Slovensku moc snažily, aby jejich data co nejlépe vystihovala realitu. To se tentokrát opravdu nepovedlo, nepovedlo se to už podruhé a slovenští kolegové budou muset rozebrat všechny své zkušenosti do detailů, aby se podobná nepříjemnost neopakovala. V Česku to máme jednodušší, exit polly, které jsem tu v roce 1990 zaváděl, už se tu nepoužívají. Předvolební průzkumy ovšem budou s problémem nerozhodných voličů i utajených preferencí bojovat dál.