V jižním Turecku se pohybují tisíce záchranářů s těžkou zvedací technikou, kteří se společně se záchranářskými psy snaží najít přeživší. V severozápadní Sýrii však žádné rozsáhlé záchranné akce neprobíhají. Důvodem je politická situace v zemi. 

Bez domova

Reportér BBC Quentin Sommerville popsal, že ticho ve vesnici Bsania v syrské provincii Idlib je ostrým kontrastem k sirénám sanitek a hlasitých strojů v tureckém městě Antakya. V malé vesnici zmizela kvůli otřesům půdy stovka domů, ze kterých je nyní už jen kamenivo a prach.

Záchranáři prohledávají trosky budov zřícené při zemětřesení v tureckém městě Hatay, 11. února 2023
Týden po zemětřesení v Turecku našli v troskách další živé. Naděje ale klesá

Majitelem jednoho z domů byl Abu Al, kterému zemětřesení vzalo dvě děti. „Tamhle je ložnice, to je můj dům. Spali jsme tu moje žena, dcera a já. Buldozer mou dceru dokázal najít, tak jsem ji vzal a pohřbil,“ uvedl přeživší katastrofy. Třináctiletého mrtvého syna našel večer následujícího dne. Mrtví jsou i jejich sousedi. S manželkou se zachránili jen proto, že se při otřesech přidržovali olivovníků.

Hluboce věřící muž teď neví, co má dělat, je bez prostředků. Nemá ani místo, kde by mohl složit hlavu. „Nejsou tu žádné stany, žádná pomoc, nic. Až dosud se nám dostávalo jen Božího milosrdenství. A já jsem tady odkázán na bloudění po ulicích,“ řekl muž reportérovi BBC. Kvůli nedostatku záchranných týmů a těžké techniky musí trosky často odklízet i děti.

Na volání o pomoc nikdo nereagoval

V oblasti pomáhají syrské síly civilní obrany, známé také jako Bílé přilby. Záchranářům, kteří dostávají finanční prostředky od britské vlády, však chybí moderní záchranářské vybavení. Po 120 hodinách úporné práce přestali hledat přeživší.

„Snažili jsme se ze všech sil zachránit naše lidi, ale nešlo to. Od první hodiny jsme volali po naléhavé akci. Říkali jsme, že potřebujeme vybavení. Nikdo nereagoval,“ uvedl odevzdaně jeden ze záchranářů s tím, že mezinárodní společenství má na rukou krev.

Mnoho lidí bylo po zemětřesení převezeno do nemocnice Bab al-Hawa, kterou podporuje Syrsko-americká lékařská společnost. S jedním ultrazvukem tu vyšetřili kolem 350 pacientů. „O tématu mezinárodní pomoci jsme mluvili hodně. A nic se nestalo. Ani za normální situace nemáme dostatek zdravotnického personálu. A představte si, jaké to je v téhle katastrofě po zemětřesení,“ uvedl doktor Farouk al Omar.

Na neutěšenou situaci upozorňují hlavně aktivisté. „Na Syřany se nesmí zapomenout. Často ti, kdo během takových katastrof trpí nejhůř, jsou ti, kteří už byli zranitelní,“ uvedla pro portál CNN zástupkyně regionálního ředitele Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku Aya Majzoub. 

Území rebelů

Důvodem, proč se do této části Sýrie nedostal téměř žádný mezinárodní tým pomoci, je politika. Turecko je členem NATO, v Sýrii na druhou stranu vládne nespočet nesourodých skupin. Režim vládnoucí v Sýrii navíc považuje za své nejbližší spojence globální vyvrhele Írán a Rusko. Západní vlády tak s ním nechtějí mít co do činění. Vůdce Bašár al-Asad však začal navazovat vztahy i s bývalými nepřáteli, mezi které patří Spojené arabské emiráty a i Turecko.

Městečko Idlib v Sýrii je enklávou odporu proti vládě Asada a jedním z posledních míst syrské opozice. Kontroluje ho ozbrojená sunnitská islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám, která měla kdysi konexe na al-Káidu. Žádné vlády s ní tak nemají navázané vztahy. Reportéry BBC tak museli během jejich pobytu na místě doprovázet ozbrojení muži. 

Aktuální situace v Sýrii:

Zdroj: Youtube

I po téměř dvanácti letech občanské války se obyvatelé této oblasti staví proti vládě prezidenta Asada. „Je to stále aktivní zóna konfliktu, syrská krize ještě zdaleka neskončila,“ řekl vedoucí pracovník a ředitel programu Sýrie a boje proti terorismu a extremismu na Middle East Institute ve Washingtonu Charles Lister.

I přesto, že několik zemí už poslalo nebo přislíbilo pomoc, prostředky režim přeposílá do hlavního města Damašku, do oblastí ovládaných rebely se pomoc nedostane. Bude přiřazena jen oblastem, které podléhají režimu. Obyvatelé severozápadní Sýrie kvůli tomu zůstanou bez pomoci, vojenská a politická situace mezi Asadem a opozičními silami ji totiž zablokuje.

Pomáhají i Češi

Zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály zasáhlo jižní Turecko minulé pondělí. Doprovázelo ho sto otřesů, pak následovala druhá vlna o síle 7,5 stupně. Zatím je hlášeno více než 73 tisíc zraněných a nejméně 35 tisíc mrtvých (v Turecku více než 30 tisíc a v Sýrii 4 500).

Sýrii a Turecko zasáhlo ničivé zemětřesení
Velká vlna solidarity: Češi už na pomoc Turecku vybrali přes 80 milionů

Stovky dalších jsou stále uvězněny pod troskami. Živel zničil 5 600 budov. Pomoc obětem znesnadňují jak stále probíhající otřesy, tak přeplněné nemocnice, nedostatečné lidské i materiální zdroje a špatná infrastruktura v postižených oblastech.

Pomoci se snaží i Češi, kteří už Turecku a Sýrii poslali skrze humanitární organizace 80 milionů korun. Finanční injekce putovala na zajištění základních potřeb, včetně jídla a pitné vody. Sbírky na pomoc Turecku a Sýrii organizuje společnost Člověk v tísni, organizace Charita ČR nebo třeba organizace ADRA.