„Prezident Ruské federace Vladimir Putin hovořil po telefonu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Informoval je o výsledcích zasedání bezpečnostní rady,“ píše ruská agentura Ria Novosti. Putin zároveň pověřil ruské ministerstvo zahraničí, aby navázalo s oběma donbaskými republikami diplomatické styky. Ruská diplomacie s nimi má také připravit smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

Ve svém televizním projevu ruský prezident připomněl historii Ukrajiny a především území Donbasu a poloostrova Krym ve vztahu k Sovětskému svazu a dnešnímu Rusku. „Situace v Donbasu nabyla akutního charakteru. Pro nás Ukrajina není sousední země, je to neodmyslitelná část naší historie. Máme tam přátele, kolegy a také příbuzné,“ uvedl a dodal, že Ukrajiny nikdy neměla svou vlastní státnost, ale pouze kopírovala zahraniční systémy.

„Obyvatelé Krymu učinili svou volbu, že se připojí k Rusku. Úřady nemají jak zasáhnout, proto spoléhají na extrémistické organizace včetně islamistických. Máme o tom důkazy,“ tvrdí Putin, podle kterého na Krymu a v Donbasu vznikají ilegální organizace. V dokumentu z roku 2021 mají podle Putina ukrajinské úřady hovořit o vojenských akcích proti Rusku i jaderném zbrojení, to vše s podporou západních zemí. „Jestliže budou v Ukrajině zbraně hromadného ničení, změní to poměry ve světě a my na to nemůžeme nereagovat,“ prohlásil.

V letošním roce chystá podle Putina Severoatlantická aliance (NATO) nejméně deset vojenských cvičení, která mají sloužit jako krytí pro navýšení vojenské přítomnosti na Ukrajině. Právě rozšiřování NATO dále na východ považuje ruský prezident za důvod, proč se diplomatické vztahy mezi Ruskem a Západem dlouhodobě zhoršují.

„Rusko se vždy stavělo za to, aby se nejsložitější otázky řešily diplomaticky. Vnímáme svou obrovskou zodpovědnost za globální situaci. Předložili jsme návrh o zárukách bezpečnosti i členských zemí NATO i Ruska. Jsou tu tři hlavní body. Nepřipustit rozšiřování NATO, návrat vojenského potenciálu ke stavu v roce 1997 a zřeknutí se raketových systémů na hranicích,“ řekl Putin.

Lidé ve městech na ukrajinsko-ruské hranici denně žijí ve strachu. Někteří si na odstřelování zvykli, druzí raději utíkají pryč.
Smutné příběhy od ukrajinských hranic: ostřelování, strach, primitivní podmínky

„Nikdo nevidí genocidu tří milionu lidí, kteří nesouhlasili s převratem na Ukrajině podporovaným Západem v roce 2014. Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny, usilovalo o urovnání situace v Donbasu, ale všechno je marné,“ tvrdí ruský prezident. „Vše co se děje na Ukrajině je zrozeno převratem v roce 2014. A krveprolití ke kterému dochází nelze řešit jinak, než vojensky.“

Putin proto vyzval ruské Federální shromáždění, aby podpořilo suverenitu a nezávislost separatistických republik a uzavřelo s nimi příslušné smlouvy. Současně také vyzval ukrajinskou vládu, aby zabránila dalšímu krveprolití. „Doufám v podporu obyvatelstva a všech vlasteneckých sil země,“ uzavřel.

Zklamání z vývoje

Oba evropští státníci byli Putinovým rozhodnutím zklamáni. „Francouzský prezident a německý kancléř vyjádřili nad vývojem situace zklamání. Současně uvedli, že jsou připraveni nadále jednat,“ uvádí Ria Novosti.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba odpovídá v Bruselu na dotazy novinářů během schůzky se šéfy diplomacií EU, 21. února 2022
EU má sankce proti Rusku připravené. Nasadí je v případě agrese

Uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky by podle analytiků mohlo uvolnit cestu k ruské vojenské intervenci vůči Ukrajině, vysvětluje deník The New York Times. Připomíná, že lídři dvou dosud neuznávaných republik podporovaných Moskvou si nárokují i území, která aktuálně kontroluje ukrajinská armáda.

Francouzský prezident Macron v reakci na poslední vývoj svolal schůzi národní obranné a bezpečnostní rady, informovala agentura AFP. Stejný krok oznámil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se údajně také spojil s Macronem a Scholzem.